Letadla nahradili ptáci a klid
Kvůli koronaviru téměř přestala létat letadla. Obyvatele z okolí letiště tak netrápí hluk
Obvykle jim přistávající dopravní letadla přelétávají nad střechami domů každých pár minut. Díky koronaviru však mají tisíce obyvatel žijících na severozápadním okraji Prahy už téměř dva měsíce dosud nepoznaný klid. Neustálý hluk nyní slyší jen zcela výjimečně.
Kvůli přetrvávajícím omezením zavedeným po většině světa ustala totiž drtivá většina pravidelných leteckých linek. „Je to samozřejmě výrazný rozdíl. Žádný průzkum jsme si nedělali, ale od občanů stále slyšíme, jak si to nyní pochvalují,“potvrzuje Petr Hejl (Sdružení občanů Suchdola), starosta Suchdola, který patří mezi oblasti vůbec nejvíce zasažené hlukem z letadel.
Totéž tvrdí i starosta sousedních Lysolají Petr Hlubuček (Spojené síly pro Prahu / STAN), který je i náměstkem primátora Prahy pro životní prostředí. Podle jeho slov výrazně větší klid není jedinou změnou, kterou útlum provozu letiště přinesl. „Na zahradě se mi nyní objevují ptáci, které jsem za dvacet let, co zde žiji, nikdy neviděl. Chodím tady s atlasem ptactva a hledám, co to je za druhy,“říká Hlubuček s tím, že dosud kolem svého domu pozoroval maximálně kosy,
PRAHA
špačky nebo straky. Uznává, že se může jednat třeba jen o ptáky, kteří tudy s příchodem jara pouze migrují. I tak to ale považuje za úspěch, neboť dříve se podle něj této oblasti vyhýbali.
Od rekordu k propadu
Nebývalá situace, ze které se radují lidé žijící v okolí přistávací dráhy, naopak citelně dopadá na letecké společnosti i na samotné Letiště Václava Havla. To za loňský rok odbavilo rekordní počet 17,8 milionu cestujících, nyní až na výjimky zeje prázdnotou.
Během března a dubna letiště sloužilo téměř výhradně jen pro repatriační lety Čechů, kteří uvázli v zahraničí, nebo pro převoz zboží, třeba z Číny se zdravotnickým materiálem. Po celou dobu krize je ovšem i přes přísná hygienická opatření letiště neustále otevřené pro všechny přílety i odlety. Záleží tak pouze na zájmu leteckých společností, které jsou značně omezeny nařízeními jednotlivých zemí.
Nepřetržitě tak zůstala zachována pouze méně významná mezinárodní letecká spojení s běloruským Minskem a bulharskou Sofií. Nyní se ale situace částečně mění. V minulých dnech obnovila společnost KLM svoji linku do Amsterdamu a Eurowings už zase létají do německého Düsseldorfu. Zatímco v prvním případě jsou lety vypravovány každodenně, v tom druhém prozatím jen dvakrát týdně. Ve čtvrtek pak ČSA ohlásila obnovení letů do Amsterdamu, Frankfurtu, Paříže a Stockholmu, a to od 18. května.
Kdy se přidají i další, zatím není jasné. „V tuto chvíli nemáme potvrzeno od jiných leteckých společností, že by mělo dojít v nejbližších dnech k obnovení dalších spojení z Prahy. Situace se však může rychle měnit,“sdělil v minulém týdnu mluvčí Letiště Praha Roman Pacvoň. Letiště je připraveno začít odbavovat lety téměř okamžitě.
S citelným útlumem létání ovšem souvisí i otázka, jestli Letiště Václava Havla nepřehodnotí některé ze svých plánovaných a velmi nákladných investic do areálu. „Pokračují přípravné práce na projektu rozšíření Terminálu 2 a také se pokračuje v legislativních krocích v rámci příprav na výstavbu paralelní dráhy,“odmítá úvahy Pacvoň.
Ranvej blíže městu
Právě ve druhém případě podala státní společnost už loni na podzim žádost o územní rozhodnutí. Projekt další ranveje ale naráží na odpor okolních městských částí. Především jim vadí, že je stavba plánována ještě blíže zástavbě než stávající letová dráha.
Navíc se rozšíří kapacita letiště, což znamená, že celkový počet letadel nad Prahou se výrazně zvýší. „Proti tomuto projektu bojujeme dlouhodobě. Až bude zahájeno územní řízení, určitě se k tomu společně s dalšími radnicemi vyjádříme,“tvrdí Hlubuček. A zároveň jako člen rady hlavního města bude usilovat o to, aby také magistrát připojil k záměru své negativní stanovisko.
Naopak Letiště Václava Havla Praha hájí výstavbu tím, že další dráha umožní zcela přerušit letecký provoz v nočních hodinách nebo že uzavře stávající vedlejší letovou dráhu, která je kolmá k té dosud hlavní. Tím se údajně naopak uleví zhruba 200 tisícům lidí žijících zejména v oblastech Ruzyně, Zličína či na Kladensku. Podle dřívějších informací by stavba mohla začít sloužit v roce 2024.
Na zahradě se mi nyní objevují ptáci, které jsem za dvacet let nikdy neviděl.