Zatčeni. Emigranti, kteří zmizeli po osvobození Rudou armádou

Mykola Galagan

Před první světovou válkou úředník, pak v armádě a ukrajinský poslanec. V roce 1922 se usadil v Praze. Člen emigrantských organizací, řídil nakladatelství, dvakrát zatčen gestapem. 12. 5.1945 zatčen, odsouzen na 10 let. Zemřel v gulagu.

Boris Suchoručko

Sloužil v carské, pak v ukrajinské armádě. Od roku 1922 v Praze, kde založil filmovou společnost. Od roku 1944 bojoval v partyzánském oddíle, tlumočník Rudé armády. 19. 5. 1945 zatčen, odsouzen na 10 let. Vrátil se v roce 1956.

Konstantin Belgovský

Organizoval československé legie, od roku 1920 v Praze, kde byl vedoucím ruského oddělení tiskové agentury Centropress. 13. června 1945 zatčen, zemřel 11. září 1945 v cele v Rakousku. Zahrabán v neoznačeném hrobě v lese.

Sergej Postnikov

Vydavatel v Petrohradě, poslanec, od roku 1923 na pozvání československé vlády v Praze. Vedoucí knihovny ruského historického archivu. Za 2. světové války pomáhal Židům a válečným zajatcům, odsouzen na pět let, návrat v roce 1960.

Vladimir Rafalský

Carský diplomat, v Praze od roku 1919, aktivní člen emigrantských spolků, úředník, lingvista. 11. května 1945 odešel z bytu, druhý den vypadl z okna centrály sovětské tajné služby v Praze. Rodina se o jeho osudu dozvěděla v 60. letech.

Hryhorij Omelčenko

Ředitel střední školy, od roku 1920 v Praze. Docent ukrajinské historie a literatury, pak ředitel ukrajinského gymnázia v Praze. Dne 24. května 1945 zatčen, v roce 1947 odsouzen v 67 letech k deseti letům v pracovním táboře. Tam i zemřel.