(NE) MOTIVOVANÉ ODCHYLKY

Je širší než delší. Učili se nasedat a sesedat z vozů. Něco vám tu nesedí? Vaše lingvistické mozkové závity vydávají varovné signály? Skvěle! Syntax nebude evidentně vaše Achillova pata. Důležité je si uvědomit, že jazyk je velmi flexibilní nástroj a leckdy se můžeme setkat s různými odchylkami. A co si máme pod pojmem odchylky představit? Od čeho se konkrétně odchýlily? Dnes se zaměříme na odchylky od pravidelné větné stavby, které představují určité konstrukční zvláštnosti ve stavbě věty. Tato problematika se týká každého uživatele jazyka v mluveném i psaném projevu. V češtině rozlišujeme dva typy odchylek. Nejprve se podíváme na záměrné (motivované) odchylky. Již z názvu samotného vyplývá, že uživatel záměrně použije odchylku ve svém projevu. Ale proč? Důvod je jednoduchý. Motivované odchylky slouží především k zdůraznění nebo zpřesnění výpovědi. V případě vysvětlující či doplňující poznámky použijeme parentezi neboli vsuvku. Pokud chceme z věty něco ,,vypustit“, nabízí se elipsa, což je vynechání větného členu, který lze z kontextu doplnit. Dalšími motivovanými odchylkami jsou například samostatný větný člen nebo slovosledná inverze. Druhý typ odchylek představují nemotivované (neúmyslné) odchylky, mezi něž patří anakolut, kontaminace, zeugma a atrakce. Tyto odchylky chápeme jako nenoremní a často vyplývající z jazykové neobratnosti. Anakolut je vyšinutí z větné vazby. Vzniká tím, že se věta nedokončí v té podobě, v níž začala. S kontaminací se seznámíte v úloze číslo 7. Do třetice tu máme atrakci. Ne, opravdu nejdeme na Matějskou pouť. Jedná se o větnou spodobu, kterou nalezneme hned v první větě našeho povídání. Poslední odchylkou je zeugma. V tomto případě se jedná o zanedbání dvojí vazby nebo také spřežení dvou vazeb. Často vzniká mechanickým spojením jednoho pádu se dvěma slovesy, která mají různou vazbu.