Vrah z Kmetiněvsi je na svobodě
Ve 13 letech zavraždil stejně starou spolužačku. Koncem dubna jej pustili z vězení. Lidé z obcí, kde dětský vrah žil, doufají, že se nevrátí.
Zasloužil by si šibenici. Hlavu do oprátky bych mu nedal, nemám na to srdce. Ale stoličku, tu bych pod ním odkopl,“říká rázně a hlasitě postarší muž z Hospozína, vesnice pod Řípem. Takto svérázně mluví o dnes už devětadvacetiletém Robertovi P., který na Nový rok před šestnácti lety ubodal a následně znásilnil svou spolužačku z vedlejší obce Kmetiněves. Nebylo mu tehdy ještě ani třináct let. Muž, který o něm tak rázně mluví, jej zná dobře, roky spolu žili v jedné bytovce. Na konci dubna Roberta P. propustili na svobodu.
Lidé se teď obávají, zda se do vsi vrátí, a dávají mu jasně najevo, aby se vesnici na Kladensku obloukem vyhýbal. Otřesná vražda je zde dodnes v živé paměti, všichni místní tehdy dobrovolně šli na testy DNA. Ty se dělaly tak dlouho a tak se věková hranice možných pachatelů snižovala, až na ně musel i školák Robert.
Sadista, dětský vrah
Tragédii připomíná malý skromný pomníček u cesty mezi Kmetiněvsí a Hospozínem za zdejším vlakovým nádražím. Téměř neustále tu hoří svíčky, místní sem nosí květiny i plyšové hračky, přestože Barborce by bylo dnes už třicet let.
„Nechci o tom mluvit,“přibouchne dveře bytu na okraji Hospozína babička jejího vraha. Robert P., jehož přesnou identitu nelze zveřejnit, protože jej coby dětského pachatele doživotně chrání zákon, přepadl spolužačku s nožem v ruce. Zatáhl ji dolů ze stráně k potoku, kde ji ubodal a poté znásilnil. Znalci zjistili, že trpí nebezpečnou úchylkou, útočným sadismem s nekrofilními sklony. Vzrušuje jej, když oběť trpí a je znehybněná. Nejlépe usmrcená.
Se sadistickým dětským vrahem české zákony nepočítají, Robert P. nemá právě díky tomu, že čin spáchal jako dítě, o vraždě v rejstříku trestů záznam.
Chodil okolo mrtvé jako by nic
„Bylo to tenkrát strašlivé překvapení. Holka chudák ležela v trávě u potoka, všude policajti a on tam tehdy chodil okolo, jako by se nic nedělo. Všichni jsme tu museli na testy DNA, já šel mezi prvními, protože jsem tehdy bydlel blízko, byl jsem bez práce a sekal trávu po obec,“vzpomíná jeden z místních. „Pro Kmetiněveské je to dodnes strašně bolestivé, kdyby se tu ten kluk teď ukázal, asi by mu to pár lidí šlo vysvětlit,“říká před zdejšími potravinami a další z obyvatel přikyvuje.
„Kluk za to ani nemohl, měl špatnou výchovu. Chovali se k němu sobecky. Už jeho matka měla spartánskou výchovu. Pamatuji si, jak se jedny Vánoce ptal babičky, kdy budou zdobit stromeček. A ona na něj řvala, že se žádnej ozdobovat nebude, co by vlastně chtěl,“popisuje jejich soused z bytovky, který je přesvědčen, že se dětský vrah do Hospozína zpátky nenastěhuje. „Nic ho sem netáhne a má tu jen vzpomínky, jak se k němu špatně chovali.
Mně ho vždycky bylo líto, ale když udělal takovou věc, šla lítost stranou,“dodává.
Odsouzen za loupež
Roberta po vraždě poslali do výchovného ústavu v pražském Klíčově a léčili jej na sexuologickém oddělení v Bohnicích, kde podstupoval takzvanou chemickou kastraci. Dostával látky, které tlumily jeho potenci a sexuální choutky.
Po propuštění – v devatenácti letech – zůstal v Praze. Změnil si jméno, žil různě v Letňanech a na Proseku. Právě tam jej v roce 2014 zatkla zásahová jednotka v jednom z bytů.
Zjistilo se totiž, že má na svědomí loupež, a následně putoval do vězení. Spolu s komplicem vylákali do auta muže, který předtím v herně vyhrál dvacet tisíc korun. O ty jej oloupili.
Trest si odpykal a dnes je na svobodě. „Kdyby se tu objevil, jsem si zcela jist, že by mu lidi dali najevo, co si myslí. Tehdy jsme jeden podezřívali druhého, devět měsíců, než se objevil vzorek DNA číslo 632,“popisuje bývalý starosta Kmetiněvsi Luděk Kvapil. Současná starostka Markéta Němečková, která je ve vedení obce od minulého týdne, o události mluvit nechce. Zavražděná Barborka by byla její švagrová. „Osobně se mě to dotýká, nic k tomu říkat nechci,“kroutí hlavou ve své kanceláři.
Snížení trestní odpovědnosti
Chladnokrevná vražda zaviněná dítětem vyvolala diskusi o snížení věkové hranice trestní odpovědnosti. Bývalý starosta Kvapil se téma před lety pokoušel protlačit mezi poslanci, ale marně.
„Dával jsem petici – Kmetiněveskou výzvu – do Sněmovny, aby změnili zákon, aby se za vraždu a násilné trestné činy hranice mohla posunout pod 15 let, a dodnes se prakticky nic nestalo. To mě mrzí, protože za tou peticí stojí 577 tisíc podpisů,“říká Kvapil. Otázka snížení věku trestní odpovědnosti se vždy jednou za čas mezi zákonodárci objeví, nikdy však nezískala dostatečnou podporu.
Názory odborníků se různí. Odpůrci argumentují tím, že ve 14 letech je člověk stále dítětem a vězení by mu po psychické ani výchovné stránce nijak nepomohlo. „Je znát, že jsou to ještě děti. Stačí na ně zatlačit a ony se mnohdy sesypou,“říká dětská psycholožka Jitka Jeklová.
Podle psychologa Andreje Drbohlava je proto nutné, aby pro mladé pachatele závažných činů vznikl nový typ výchovně-léčebných zařízení, v nichž bude možné zabezpečit všechny ochranné prvky, které patří k výkonu trestu.
„To znamená, aby z nich nebylo možné utéct. To v současných zařízeních nenaleznete. Taky by musela fungovat dětská prokuratura a být výrazně větší struktura soudních znalců připravených posuzovat tuto věkovou skupinu,“myslí si psycholog.
Pokud by tyto podmínky splněny byly, s posunutím věkové hranice by podle svých slov určitě souhlasil. „V případu kmetiněveského vraha by to dávalo obzvlášť smysl. Navíc zastávám názor, že děti jsou v některých ohledech dnes mnohem vyspělejší a všímavější než před padesáti lety. Systémově ale připraveni nejsme,“dodává Drbohlav, který se dlouhodobě věnuje psychologii vrahů.
MF DNES loni v září oslovila všech 200 poslanců, jestli by byli pro snížení věkové hranice trestní odpovědnosti na 14 let. Šedesát z nich se vyslovilo jasně pro, stejně jako premiér Andrej Babiš (ANO). „V Německu, Rakousku a na Slovensku mají hranici trestní odpovědnosti shodně 14 let. Měli bychom ji mít stejnou jako okolní státy. Nejnižší v EU ji mají v Anglii, kde je deset let, a ve Skotsku dokonce osm let,“uvedl tehdy. Jeho stranická kolegyně poslankyně Miloslava Rutová chce ještě do konce tohoto volebního období předložit návrh zákona, který by věkovou hranici snížil. „Jsem rozladěná z určité skupiny teenagerů, která si je vědoma, že je nepostižitelná. To je pak dílo nejen ve školách, ale i na veřejnosti,“míní Rutová. Kriminalita dětí v posledních čtyřech letech skutečně mírně roste. Loni z celkových 93 tisíc objasněných trestných činů jich podle policejních statistik 3 361 spáchaly děti. Většinou jde o majetkové trestné činy, počty dětských vrahů se každoročně pohybují v řádu jednotek.