Malí Evropané se vracejí do škol. Není to riziko?

Zůstávají obavy z toho, zda se nebude nákaza mezi dětmi ve třídách dál šířit

Byl to první den ve škole po dlouhých týdnech v domácí karanténě. A hned začal zostra, těžkou zkouškou. Studenti ve východoněmeckém Neusterlitzu se disciplinovaně řadili do náležitých rozestupů, aby prošli provizorním stanem na školním dvoře, kde museli absolvovat test na koronavirus.

„Cítila jsem velkou úlevu,“popsala novinářům sedmnáctiletá středoškolačka Lea Hammermeistrová své dojmy, když se o den později dozvěděla negativní výsledek.

Nyní se může bez omezení pohybovat po celé škole. Až do dalšího testu, který čeká každého žáka za čtyři dny. Po celé budově je nutné dodržovat přísná pravidla, třeba si často dezinfikovat ruce.

Úřady ve východoněmeckém Meklenbursku – Předním Pomořansku, jedné ze 16 spolkových zemí, nechtějí nic podcenit. Stejně jako jinde v Evropě.

„Všechny strany chtějí všechno otevřít, ale zároveň všichni uznávají, že se musíme chovat co nejodpovědněji z hlediska zdraví,“popsala dilema dánská premiérka Mette Frederiksenová.

Všude se řeší stejný problém. V zájmu nastartování ekonomik je co nejrychlejší návrat dětí do lavic. Nejde jen o jejich vzdělání, ale také o to, že mnoho rodičů nemá zajištěno hlídání a nechce je přitom nechat samotné doma.

Podle sociologa Pera Blocka jsou školy malou pokusnou laboratoří, která může ukázat, jak by mohla už jednou zvládnutá epidemie znovu ožít. V rozhovoru pro bruselský list Politico uvedl, že školy jsou průchozím místem, odkud by se mohla nákaza opět rozšířit. Proto taková opatrnost.

Dánsko a Norsko otevřely částečně školy už v dubnu. Německo, Belgie či Francie je v tom postupně následovaly. Švédsko, které se svým laxním přístupem od zbytku Evropy liší, nechalo děti do 16 let ve školách po celou dobu.

Naopak nejhůře postižená Itálie už vyhlásila, že studenti se nevrátí do škol dříve než v září, s počátkem dalšího školního roku. Španělsko zvažuje to samé.

Otevření škol je pro rodiče mnohem důležitější, než by se mohlo zdát. Podle studie britského Institutu pro fiskální studia zabere práce a péče o děti rodičům 60 procent veškerého času. A to i v případě, že jsou školy otevřené. Nyní se podle této studie zmocňuje mnohých živitelů rodin pocit, že by mohli věnovat starostem o děti úplně celý den.

„Školy jsou páteří našich společností a ekonomik,“míní ředitel Henry Tesch, jehož škola v Neusterlitzu byla pilotním projektem pro ostatní instituce. „Bez školy rodiče nemohou pracovat a děti jsou okrádány o vzácný čas k učení, tedy o svou budoucnost,“dodává.

Pro bezpečnost na školách je podstatné, že se zmenšuje počet studentů ve třídách. Podobná opatření platí i jinde ve světě. V čínských školách měří u vchodu do budovy studentům pravidelně teplotu. V Austrálii se střídají studenti podle jednotlivých dnů, aby jich bylo ve třídách méně.

Také v Německu se třídy zmenšily na polovinu, často se větrá a na chodbách se chodí jedním směrem, aby se žáci nepotkávali.

Všichni se shodují, že teprve následující týdny ukážou, jak velkou roli hrají děti v šíření koronaviru.

„Naše počáteční teorie byly založeny na tom, že virus se podobá chřipce, takže nejmladší populace může hrát důležitou roli v jeho šíření,“řekl francouzský epidemiolog Pascal Crépey. Zavření škol tak podle něho bylo logické. Teď se ale zdá, že věci jsou komplikovanější, mladých jako by se často nákaza netýkala. Přesto Crépey radí vyčkat, jak se opětovné otevření škol projeví. Dánsko s Norskem, které šly příkladem, každopádně oživení nákazy zatím nezaznamenaly.

„Všichni se shodují, že teprve následující týdny ukážou, jak velkou roli hrají děti v šíření koronaviru.“