Po koronaviru ovládnou města cyklisté. Alespoň zatím
Města po celém světě v posledních měsících zaměstnávala epidemie koronaviru. Nyní, když se konečně blýská na lepší časy, hledají jejich oficiální představitelé způsob, jak celosvětové krize využít k něčemu dobrému. V Bruselu se například chtějí pokusit o cyklistickou revoluci.
Po týdnech přísných opatření začínají ve městech po celém světě znovu otevírat své dveře podniky i školy. Některá města doufají, že využijí vynucenou pauzu k prosazení změn v oblasti šetrnější mobility.
Cílem je nejen snížit emise, ale také pomoci těm, kteří se snaží na cestě do škol a zaměstnaní dodržovat pravidla sociálního odstupu.
Mezitit
První fázi vylepšování v oblasti mobility Brusel zahájil 4. května rychlým rozšířením městské cyklistické sítě přibližně o 40 kilometrů. Regionální úřad Bruxelles Mobilité vyzval občany, aby na krátké cesty používali jízdní kola a neblokovali zbytečně veřejnou dopravu. Nové cyklostezky jsou nyní osazovány silničními značkami, uvedl server německé televize Deutsche Welle.
„Velká část cyklistické infrastruktury, kterou nyní zavádíme, tu zůstane natrvalo,“oznámil mluvčí úřadu Steven Fierens. Nové stezky pro připravovali dělníci už den před uvolňováním opatření. V určitých dopravně náročných oblastech, jako je Rue de la Loi, kde bývají často zácpy, bude pro cyklisty vymezen celý pruh. Automobilům zůstanou tři pruhy.
V ostatních částech Bruselu včetně centra obklopeného malým obchvatem budou mít chodci a cyklisté vždy přednost. Rychlost bude omezena na 20 km za hodinu.
„Ukončení mimořádných opatření představuje velkou výzvu a je třeba nyní radikálních rozhodnutí. Začít bychom mohli cyklistickou revolucí právě v Bruselu,“navrhla ministryně regionální mobility Elke Van den Brandtová.
Odborník na mobilitu Thyl Van Gyzegem je poněkud pragmatičtější. „Je nepravděpodobné, že pandemie výrazně změní dynamiku cestování ve městě, přinejmenším v blízké budoucnosti,“řekl a poukázal na to, že více než polovina obyvatel již dávno spoléhá na jiný prostředek než auto.
Krize jako příležitost
Brusel není jediné místo, kdo chce pandemii využít k vyzkoušení alternativ k automobilové dopravě. Například v Londýně a dalších městech mají zdravotníci dočasně zdarma k dispozici elektrokola. V Miláně
oznámili plány na přeměnu 35 kilometrů ulic na více prostoru pro cyklisty a pěší. Město v těchto ulicích nastaví nižší rychlostní limity, postaví tam provizorní jízdní kola a vybuduje širší chodníky.
Také Vancouver, Denver, Budapešť, New York, Mexico City a mnoho dalších měst zavedlo krátkodobé uzavření ulic a dočasné přistavení provizorních kol.
Přestože tato opatření po nouzovém stavu mohou být pro aktivní cyklisty známkou naděje, v mnoha městech, zejména v megalopolích Afriky a Asie, kde miliardy lidí spoléhají na přeplněnou veřejnou dopravu nebo sdílenou mobilitu, je stále těžké cyklostezky rozšiřovat.