Návrat Krejčíře je riziko
Ministryně Benešová by hlasovala pro záchranu národního dopravce ČSA.
Od útěku odsouzeného miliardáře Radovana Krejčíře uběhne 18. června už patnáct let. Česká republika od roku 2007 usiluje o jeho vydání z Jihoafrické republiky. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) v rozhovoru pro MF DNES uvedla, že žádost o jeho vydání už nelze vzít zpátky. „Zřejmě by stál o to se vrátit, protože tady ho čeká fešáčtější kriminál než tam. Je to však obrovské bezpečnostní riziko,“podotkla ministryně Benešová.
V rozhovoru promluvila mimo jiné i o novém předsedovi Nejvyššího soudu, kterého vybírá prezident Miloš Zeman a jehož jméno je jí záhadou, či o veřejně diskutované pomoci aerolinkám Smartwings. Ty sice po uskutečnění rozhovoru vstup státu do firmy odmítly, podle Benešové by však šlo o pomoc národnímu dopravci ČSA.
V posledních dnech je tématem pomoc státu společnosti Smartwings. O nákupu podílu ve společnosti se státem mluvil například ministr Karel Havlíček. Vy sama jste nedávno naznačila, že každý z podnikatelů by měl by mít „vatu“na přežití. Má stát Smartwings pomoci?
Vůbec jsem to nemyslela zle, sama jsem podnikatelka. Vím, co to znamená nemít rezervu. Moje kancelář sídlí v zátopové zóně. Leccos jsme zažili, víme, že nemůžeme vybrat účet úplně do konce, že musíme mít finanční rezervu a musíme přemýšlet dopředu. Toto jsem myslela. A ne že chci pourážet podnikatele. Já si jich vážím. I na vládě jsem hlasovala v jejich prospěch.
Vy jste poukazovala na to, že podnikatelé musí mít rezervu. A teď vaši vládní kolegové navrhují pomoc Smartwings?
Pokud vím, tak pan Šimáně (podnikatel Jiří
Šimáně – pozn.red.) má ve společnosti 14 procent, dále tam mají podíl Korejci plus do toho celého spadly ČSA jako takový přívažek. Jde o to zachránit národního dopravce, a ne Smartwings. Když to neuděláme, tak nám linky seberou Katowice a jiná města. Jak bychom létali? Přes Mnichov, přes Katowice. Ale to není na pořadu dne. Zároveň ve Smartwings mají podíl Korejci, ale ti se o to přestali starat. Takže to taky není ideální. A kdo to tehdy způsobil? To bylo za vlády Mirka Topolánka.
Takže vy byste podpořila nějakou pomoc této firmě?
Pokud to bude rozumné a stát tam bude mít rozhodný podíl, tak ano. Bude to národní dopravce. Toho chceme zachránit.
O víkendu jste měla mít schůzku s prezidentem. Ptala jste se ho na to, zda už někoho vybral na post předsedy Nejvyššího soudu. Došlo na to?
Zeptala jsem se, pan prezident mi odpověděl. To jméno je pro mě naprosto neznámé. Nebudu ho zatím zmiňovat, to je výsostné právo prezidenta.
Vám opravdu to jméno nic neříká?
Předsedu Nejvyššího soudu vybírá pan prezident. Jméno si vybral on. Jsem sama zvědavá, až nám ho oficiálně představí.
Můžeme tedy předpokládat, že v následujících týdnech to prezident oznámí?
Tvrdil mi, že to rozhodne v nejbližší době.
Tečka (Miloš Zeman chce nového předsedu oznámit dnes a podle serveru Česká justice by jím mohl být i Petr Angyalossy – pozn. red.).
Pana prezidenta kritizovala šéfka soudcovské unie Daniela Zemanová, že nepostupuje průhledně. Vnímáte to taky tak?
Takto přímo to nevnímám. Jak jsem řekla, je to jeho právo. Já jsem svého kandidáta oznámila, za toho jsem bojovala. Jestli nebude zařazen do užšího výběru, tak to je právo prezidenta. Jsou ale jasné parametry, že musí jít o soudce u Nejvyššího soudu. Z těch pan prezident vybírá. Pokud si dobře vzpomínám, tak i bývalý prezident Havel nic neoznamoval, s kandidáty jednal a pak vyhlásil jméno. Jestli se tam dějí nějaké zákulisní věci, tak do těch já nevidím. Nevím, zda do nich vidí paní Zemanová. Zvláštní, že se o situaci zajímá až ve chvíli, kdy je rozhodnuto.
Padlo na schůzce téma amnestie?
Ne, vůbec nikdy. To téma je zveličené. Když přišla epidemie, tak jsme sledovali, co se děje v Itálii. Zároveň jsem měla častý
kontakt s generálem Dohnalem (Petr
Dohnal, šéf Vězeňské služby – pozn. red.), zavřeli jsme věznice, protože jsme se báli, aby tam vir nebyl zanesen. V podstatě jsme jen sledovali situaci v okolních zemích, kde se amnestie vyhlašovaly. Brala jsem to v potaz, kdyby bylo nejhůř. Ale byly to jenom teoretické úvahy.
Vy jste zmiňovala, že by to mohlo být na stole až tak po ukončení nouzového stavu. To teď nastalo...
Pan prezident se jasně vyjádřil, že žádnou amnestii nedá.
Koronavirus by ve věznicích mohl být problém. Máte informace, zda se vězni testovali? Jak se dodržovala opatření?
Já mám za to, že rychlotesty probíhaly. Vir se tam nedostal díky včasným opatřením. Máme jeden kuriózní případ, a to vězeňkyni, co je ve vazbě. Ona nákazu šířila a museli jsme ji za to umístit do vazby. Na to je vybavená brněnská věznice, kde je infekční oddělení. Skutečně v samém zárodku jsme zakázali návštěvy, bylo to největší riziko nákazy. Vězňům jsme to kompenzovali minutami na telefon navíc. Tento týden se pak začínají rozvolňovat pravidla návštěv. Může přijít jeden příbuzný, musí se mu změřit teplota, budou se instalovat plexiskla.
Proběhla i debata o lékařích ve věznicích zejména s ohledem na Davida Ratha. Měli jste řešit, zda by odsouzený doktor mohl v této praxi pokračovat i ve vězení. Posunulo se to nějak?
Nevím o tom, že by se to posunulo. Nebylo to na pořadu dne. Máme problém s lékaři, protože ve věznicích nechce nikdo sloužit.
Ale že by nás vytrhli odsouzení, to si také nemyslím. Ono jich ve výkonu trestu tolik není. Když se to vyselektuje, tak zbývá jeden, možná dva. Budeme spíše shánět pomoc, abychom lékaře lépe odměňovali a aby přicházeli zvenčí.
V ČT jste mluvila o tom, že by soudci z trestních soudů mohli být dočasně přeřazeni na civilní soud. Jak si něco takového konkrétně představujete?
Takto to nebylo řečeno. My narážíme na to, že některé okresní soudy jsou už skoro zbytečné. Tabulky neodpovídají tomu, jak společnost funguje. Klesla kriminalita, to výrazně. Pak máte situaci, kdy na civilním úseku, teď konkrétně na správním, je přetíženost a na trestních klesá agenda. Takže musíme tabulky přeorganizovat. Nebylo to míněno tak, že já budu soudce přeorganizovávat, to vím, že nemůžu, ale je to na předsedech soudů. Určitě by se měla měnit i mapa soudů. My jim přidělujeme tabulky a o ty jde. Ale to není na pořadu tohoto volebního období. Musíme udělat několik sezení se soudci, tak jako když jsme dělali zákon o soudech.
Myslíte si, že přetíženým soudům by pomohli notáři, kteří by například převzali agendu nesporných rozvodů?
Tomu já rozhodně fandím. Bylo by to zajímavé i pro občany, protože kdo chodí rád k soudu? Když máte jednoduchý rozvod, na kterém se domluvíte, tak proč by to nemohlo proběhnout před notářem?
Takže si myslíte, že je to na delší dobu?
U notářů nyní pracujeme na notářském řádu, na stole máme mimo jiné i zvýšení jejich odměn. Což jsem tedy zvědavá, jak teď projde, když do toho vletěl koronavirus a bude tady dluh. Je to však předjednané s ministerstvem financí. Konečné slovo teprve paní ministryně řekne. Já si myslím, že tomu nebude bránit, je to rozumný krok. Nezvyšovalo se to asi 10 let.
Jak osobně to vnímáte vy s ohledem na průtahy soudů? Ty omezily svou činnost kvůli pandemii.
Nutné věci se soudily, takže vazební řízení probíhala tam, kde to šlo. Naopak je nyní přetlak obsílek, takže se dohání, co se dá. Soudy to dokonce nařizují už i na léto, takže si jsou vědomy toho, že nějaký ten skluz je. Budou se snažit vše přes léto dohnat.
Předseda Městského soudu v Praze pan Vávra uvedl pro LN, že podle něj se justice s nedodělky v posledních měsících vypořádá nejdříve za rok.
Praha je specifická, tady se koncentrují velké a složité kauzy. Takže ve svém odhadu pan Vávra může mít pravdu. Já jsem přesvědčená, že to doženou.
Deník N nedávno informoval o tom, že nebudete tlačit na prosazení novely o státním zastupitelství. Vy jste ji na vládu předložila loni v srpnu. Na program se ještě nedostala, jak to?
Já úkol splnila. Vyjednávala jsem i s nejvyšším státním zástupcem. Pak jsem oznámila panu premiérovi výsledek. Novela je na vládě, legislativní radou prošla v září. Je věcí posouzení, zda bude posunuta vpřed. Do toho vlítla epidemie, vše se posouvá.
Proč od té novely couváte?
Já necouvám. Já jsem ji předložila, čekám, že půjde na vládu.
Deník N odkazoval na nejvyššího státního zástupce, který se prý s vámi domluvil, že novelu nebudete prosazovat.
To je zase věc, jak to interpretují na Nejvyšším státním zastupitelství. Já od ní necouvám, to bych ji stáhla.
Takže se ji budete snažit prosadit?
Je to v programovém prohlášení vlády. Kdybych byla ministrem tehdy, tak bych to třeba nedělala. Pro mě to tak důležité nebylo. Protože to tam ale je, tak je teď věcí vlády, jestli to bude dál považovat za prioritu.
Jak to vypadá s vydáním Radovana Krejčíře? Jste nějak v kontaktu s jihoafrickým ministerstvem spravedlnosti?
Jsme, ale žádné posuny tam nebyly. Má to v gesci pan náměstek Kohout a ten chodí vyjednávat. Je v pravidelném kontaktu s panem náměstkem Smolkem z ministerstva zahraničních věcí. Pokud já sama vím, tak se nic zatím nezměnilo. Na tahu je pan ministr spravedlnosti Jihoafrické republiky.
Pořád je tedy snaha o vydání do Česka?
Nezaznamenala jsem nyní, že by byla nějaká extra snaha. Žádost pořád visí u jihoafrického ministra. O to požádal tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Už se to táhne dlouho. To téma se pořád vrací, například kvůli tomu požáru vily. Zřejmě by stál o to se vrátit, protože tady ho čeká fešáčtější kriminál než tam. Je to však obrovské bezpečnostní riziko. Pamětníci mě informovali o tom, že když to bylo projednáváno na Bezpečnostní radě státu, vyhodnotili to jako bezpečnostní riziko.
Ale přesto usilujeme, aby se vrátil?
Nemůžeme to vzít zpět. Je to žádost z roku 2007, to jsme ani nevěděli, že spáchá další zločiny. To už nelze vzít zpátky.
Kdo chodí rád k soudu? Když máte jednoduchý rozvod, na kterém se domluvíte, tak proč by to nemohlo proběhnout před notářem?
Nemůžeme to vzít zpátky. Je to žádost z roku 2007, to jsme ani nevěděli, že Radovan Krejčíř spáchá další trestnou činnost. Tu žádost už nelze vzít zpátky.