„Jako po masové střelbě“
Smrtící past: až 40 % obětí koronaviru v USA je v domovech důchodců. V Minnesotě jich bylo 80 %.
NEW YORK To číslo je ohromující: z 92 000 obětí koronaviru v USA tvoří víc než třetinu a možná až 40 procent obyvatelé pečovatelských domů a center pro seniory.
Stejně tak překvapivé je, že to Amerika neví přesně. Federální vláda teprve před několika dny začala urychleně sbírat údaje o počtech nakažených koronavirem a mrtvých v domovech důchodců.
K tomu, že počet mrtvých obyvatel domovů důchodců tvoří víc než třetinu všech amerických obětí pandemie, přesněji 35 procent, došel před deseti dny New York Times. Vyšlo mu, že zemřelo přinejmenším 28 100 lidí, kteří v centrech pro staré lidi žili nebo pracovali. Zasaženo bylo 7 700 zařízení a v nich bylo nakaženo přes 153 000 osob. V den zveřejnění analýzy – tedy před deseti dny – měly USA asi 80 000 mrtvých.
Ale včera zveřejněná zpráva velké nadace Kaiser Family Foundation, která je známou autoritou v otázkách týkajících se zdravotnictví, dochází k závěru, že podíl obyvatel domovů důchodců na amerických koronavirových ztrátách dělá dokonce 41 procent.
Ještě větší vypovídací hodnotu má však detailní pohled na jednotlivé státy.
New York Times zjistily, že ve čtrnácti státech se více než polovina úmrtí na koronavirus odehrála právě v domovech důchodců. V Connecticutu to bylo 55 procent, v Coloradu, Severní Karolíně a Kentucky 57 procent, ve Virginii 58 procent, v Massachusetts 59 procent, v Delaware 61 procent, v Pensylvánii 62 procent – a pak přichází trojice hrůzy.
Ve státu Rhode Island to bylo 73 procent, v Západní Virginii a Minnesotě dokonce 80 procent.
Kaiser Family Foundation přináší nyní ještě o něco horší údaje. Získala spolehlivá čísla jen z pětatřiceti států. V osmnácti z nich tvoří obyvatelé center pro seniory nadpoloviční podíl mrtvých v příslušném státu. V nejhorší kategorii 75 procent a více jsou Minnesota, Rhode Island a New Hampshire, ve skupině s podílem 50 až 74 procent je patnáct států, stejně jako ve skupině 25 až 49 procent. Nižší než pětadvacetní podíl úmrtí v seniorských domech na celkovém počtu mrtvých ve státu byl jen v Nevadě, New Yorku a Washingtonu, D.C.
New York je však paradoxem. Je v nejpříznivější kategorii nikoliv proto, že by tam v těchto zařízeních zemřelo málo důchodců, ale proto, že ve státě bylo dohromady tolik obětí, že zcela vychýlily statistiku a přebily počty zemřelých penzistů. V celém státě v důchodcovských zařízeních zabil vir víc než 5 500 lidí. To je sice sedmina až osmina celoamerických obětí z řad seniorů v zařízeních pro důchodce, ale jen asi dvacet procent všech newyorských obětí.
„Jde o jednu z největších tragédií, kterou společně zažíváme,“řekl o velkém umírání v domovech důchodců ředitel amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí Robert Redfield.
Jeho předchůdce Thomas Frieden prohlásil, že právě tam je nové americké „ground zero“.
Jedním z nejhůře postižených domovů se stalo zařízení pro vojenské veterány v Paramusu v New Jersey, kde zemřelo 72 lidí. Syn jedné z obětí v nadsázce řekl, že areál by měl být zbourán a nahrazen pamětním parkem „jako po masové střelbě“.
To, že starší a nemocní lidé jsou nejčastějšími oběťmi koronaviru, se ví dávno. Obyvatelé domovů pro seniory jsou však ještě mnohem zranitelnější než jejich vrstevníci žijící doma. Žijí víceméně pohromadě, personál přechází mezi nimi nebo z pokoje do pokoje, takže nákaza se může rychle šířit.
Vedení domovů nemělo potřebné vybavení a často nevědělo, jak si má počínat. Osudové chyby dělaly i státy. Například guvernéři New Yorku a New Jersey rozhodli, že domovy důchodců musí přijmout zpět penzisty, kteří byli propuštěni z nemocnice po léčbě nákazy, a nesmějí se ptát, zda ještě nemají v těle virus. Mnozí ho ještě měli… New York toto nařízení zrušil až před několika dny.