Postrčí nás virus k placení kartou a zrušení bankovek?
Pandemie a karanténa způsobily mimo jiné odklon lidí od placení hotovými penězi. Podíl plateb v hotovosti silně poklesl, naopak podíl bezhotovostních plateb stoupl v dubnu meziročně skoro o 60 procent. Roste i počet lidí, co platí mobilem.
V této divné době bychom měli uvažovat také o pozitivech, která nám přináší. A nejde jen o sounáležitost, může jít i o peníze. Především o papírové bankovky, před kterými nás hygienici varují jako před semeništěm virů a bacilů, covid-19 nevyjímaje. Potřebujeme vůbec bankovky? Současnost ukazuje, že vlastně ne. Poprvé mě to napadlo v souvislosti s elektronickou evidencí tržeb a teď zase s koronavirem.
Dost často jezdím na Island, bydlí tam už roky naše dcera. Když jsme tam letěli před lety poprvé, měl jsem starost, kde a jak si vyměnit eura za islandskou korunu, která není v Česku běžnou měnou. Výměnu jsme pro jistotu uskutečnili hned po příletu na letišti v Keflavíku. Zbytečně. Na Islandu se všude a všechno platí kartou, hotové peníze tam vlastně vůbec nepoužívají. Jedinou výjimkou jsou autobusy v Reykjavíku, kde po vás řidiči chtějí do pokladničky obnos v mincích, což však Islanďané moc nevyužívají – buď mají na MHD předplatné, nebo jezdí všude auty. Káva v kavárně, nákup sušené ryby na tržišti, taxík na letiště, vstupné na koncert – všechno se platí bezhotovostně. Islanďané mají peněženku plnou nikoliv bankovek, ale platebních karet. A vůbec je nenapadne, že by to mohlo být jinak, což jim pak působí problémy při cestách na kontinent.
Když si na to zvyknete, je to obrovské zjednodušení pro zákazníka, ale i pro obchodníka a finanční úřady – platby a tržby se dají snadno zkontrolovat. Žádný zákon o EET tam nepotřebují a dnes si přes bankovky nepředávají ani koronavirus. Při dalších návštěvách Islandu jsem si už nikdy eura za islandské koruny neměnil. A když jsem loni před Vánocemi kupoval vnukovi na tržišti v lese za Reykjavíkem vánoční borovičku, platil jsem i tam úplně samozřejmě českou platební kartou.
Co si takhle nebrat příklad jen z chorvatského EET a raději v Česku „zrušit“bankovky, tedy realizovat malé i velké obchodní transakce jako na Islandu, nebo také ve Švédsku, které k bezhotovostním platbám velmi inklinuje. Bylo by po problémech nejen s evidencí tržeb, ale pomohlo by to i v boji s tím nešťastným virem.