Koronavirus pomohl alergikům
Rouška zmírňuje potíže alergiků, ale zatím žádný z pacientů, který mě navštívil, neřekl, že by ji chtěl do budoucna nosit, říká alergoložka Jitka Petanová.
Nouzový stav vyhlášený v půlce března se skoro přesně trefil do začátku pylové sezony. Řadě alergiků, kteří obvykle mají potíže, tak karanténní opatření usnadnila život. Podle lékařky Jitky Petanové z Ústavu imunologie a alergologie Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze díky izolaci nebyli tolik vystaveni pylům jako za běžného režimu.
V čem byla letošní pylová sezona pro alergiky jiná?
Její načasování zhruba odpovídalo stavu nouze. Tedy ta úplně první pylová sezona začala přibližně o jeden či dva týdny dříve, kdy kvetou časné stromy. Nejspíš ji uspíšilo teplé počasí. Jiné je proti předešlým létům to, že většina alergiků díky karanténě byla doma, a tak nebyla tolik vystavena pylům venku. Potvrzuje se to i nyní na pacientech, kteří přicházejí na pravidelné kontroly, které jsme museli přeobjednat kvůli režimovým opatřením a nouzovému stavu.
Co vám říkají?
Alergici říkají, že mají daleko slabší projevy a že je sezona mírnější. Dokonce i pacienti, kteří mají imunodeficience (snížená imunitní funkce – pozn. red.), jsou mnohem méně nemocní, což zase souvisí s tím, že nejsou vystavováni případné infekci v pracovním kolektivu nebo od členů rodiny.
Dá se říci, že akce okolo koronaviru zmírnily pylové alergie?
Určitě. Základní terapií u alergií je pokud možno zamezit vystavení se alergenu. A pokud nejsme venku a tolik nevětráme, tak se pyly, které představují zdroje alergenu, nedostanou do našeho prostředí, proto je průběh mírnější a příznaky nejsou tolik intenzivní.
Ale nemůže pak být pro alergika o to větší šok, když po delší době vyjde ven z domova?
Může. Pacient užívá léky jen v době, kdy má příznaky, a doma je brát nemusel. Proto počítá s tím, že se nic neděje, a odvodí si, že ještě nezačala jeho pylová sezona, a v klidu se vydá ven. Pokud bude hezký den, tak může dostat plnou dávku alergenů. Organismus na to nemusí být připraven, protože nebyl vystaven postupnému nárůstu množství alergenů jako v předchozích sezonách.
Jak se organismus na příchod alergie připravuje?
Pylová sezona, jak postupně přichází, jde v jednotlivých fázích. Začíná to malou koncentrací pylových zrn, která se postupně navyšuje a potom zase klesá, u každého alergenu pro jeho dané období. Pokud pacient nebyl delší dobu venku, tak se může dostat do prostředí s vysokou koncentrací alergenu, čímž jeho expozice bude větší. Když chybí období postupného navykání si, tak to může být pro organismus náraz.
V jaké části pylové sezony se nyní nacházíme?
Nejsilnější část nás teprve čeká v následujících týdnech. Protože nejsilnějšími alergeny, na které reaguje největší počet pacientů, jsou pyly trav. Ty teď postupně nastupují, ale pozdní trávy ještě přijdou. Jejich obdobím je vrchol jara s přechodem do léta. V minulých týdnech také začala klesat koncentrace pylu břízy, která patří mezi další významné alergeny.
Letos má být velmi suchý rok, bude to mít na pyly nějaký vliv?
Sucho je nepříjemné v tom, že je obecně větší prašnost, takže přispívá k podráždění dýchacích cest nebo očních spojivek. Což může problémy pacientů ještě zhoršit.
Zatím stále nosíme venku roušky, ty by měly alergikům zase pomoct, ne?
Ano, mohou. Existují však i jiné zábranové prostředky, které jsem viděla na kongresu ve Spojených státech. Říká se jim „first defense“, tedy první obranná linie a jde o nalepovací prodyšné náplasti, kterými se můžou uzavřít nosní dírky tak, aby se přes toto síto dostávalo do dýchacích cest méně alergenů. Ústenka je de facto podobnou mechanickou bariérou, ale u nás nejsme zvyklí je nosit v pylové sezoně.
Třeba k tomu přispěje aktuální zkušenost.
Ano, je možné, že v příštích letech je začnou pacienti používat. Když budou sundávat ústenku po návratu zvenku opatrně jako teď, aby se z ní pyl nesklepal a nedostal se do ovzduší, tak by to pro ně mohlo být příjemné. Ale zatím nikdo z pacientů v posledních dnech neříkal, že by mu do budoucna tento způsob ochrany vyhovoval.
Může se alergik chránit ještě jinak?
Výhodné je sledovat aktuální pylové zpravodajství. Můžete si načasovat, kdy chodit ven. Lepší je to v ranních hodinách, kdy s nižší teplotou nejsou pylové koncentrace tak vysoké jako za plného slunečního svitu v odpoledních hodinách. A spoustě alergiků také dělá dobře chodit ven po dešti, kdy poklesne koncentrace pylových zrn v ovzduší. Dále pomůže, když si hned po příchodu domů omyjete obličej, případně i vlasy. A vyperete oblečení.
Jak právě ukončený nouzový stav ovlivnil vaši ordinaci a pacienty?
Výrazně. Nechali jsme si v péči pacienty, kteří mají imunoterapii, což je kauzální léčba, která se využívá v alergologii, kdy pacienti chodí do ambulance na pravidelnou aplikaci injekcí. U těch se léčba přerušit nemohla, protože jsou určité rozpisy s přesně danými počty týdnů od jedné aplikace ke druhé. Ale nemáme v péči jen alergologické pacienty, ale i ty s imunodeficiencemi, což je druhá a na našem oddělení početnější skupina. Pacienti musí docházet na infuzi imunoglobulinu (protilátek – pozn. red.), ti také dál pokračovali v terapii. U pacientů, kteří mají lehčí formy alergií, jsme to řešili telefonicky.
Jak početná skupina lidí v Česku trpí alergiemi?
Odhaduje se, že zhruba dvacet až třicet procent běžné populace s tím, že třicet až čtyřicet procent má genetickou dispozici k tomu, aby byli takzvanými atopiky. To znamená, že mají vyšší hodnoty imunoglobulinu IgE, na kterém závisí takzvaná časná reakce přecitlivělosti neboli hypersenzitivy. To je asi nejběžnější a nejčastější způsob, jakým dochází k rozvoji alergického zánětu v těle, ale část pacientů může mít obtíže vzniklé jinými mechanismy. Počítá se ale, že genetická dispozice k alergii bude kolem roku 2050 postihovat polovinu populace.
Jak je to možné?
Odůvodnění jsou taková, že stále narůstá genetická dispozice tím, že rodiče jsou alergiky. A pokud mají v manželském páru oba stejný typ alergie, tak u jejich dětí je sedmdesátiprocentní pravděpodobnost, že budou mít stejnou alergii. Protože geny v populaci zůstávají uchovávány a nedochází k jejich selekci, tak se očekává takový nárůst.
Co přesně je alergie za onemocnění a co způsobuje?
Je to reakce. Pokud jsme vystaveni třeba pylovému alergenu a už jsme se s ním někdy v minulosti setkali, což je fáze takzvané senzibilizace, tak při opakovaném kontaktu dojde k tomu, že náš imunitní systém označí tento alergen jako možné nebezpečí. A na nebezpečí zareaguje přemrštěně. Následuje aktivace různých typů buněk, které se mezi sebou ovlivňují a posilují se v tom, aby produkovaly různé bílkoviny, které jsou potom spouštěčem zánětu. Ten je spojen s tím, že dochází ke zvýšenému vylučování slz, svědění očí, tvoří se hlen, může se spustit vodnatá rýma nebo u astmatiků dráždivý kašel. Některé typy alergického zánětu jsou ale jen dočasné a vázané na pylovou sezonu.
Dá se alergie vyléčit?
Jde ji výrazně zmírnit. K tomu se používá nejčastější a základní terapie. Co se týče vyléčení, tak je možné použít kauzální terapii alergenovým preparátem, které se říká alergenová imunoterapie. Funguje to tak, že se z alergenů významných pro daného pacienta připraví léčebný preparát, který lze užívat v kapkách, tabletách nebo lze aplikovat injekčně. Terapie dovede pacientův imunitní systém přenastavit tak, aby došlo k utlumení alergické reaktivity a zánětu, a naopak došlo k posílení ostatních složek imunitního systému, které proti alergii budou působit ochranně. Tato terapie by měla trvat minimálně tři až pět let. A začíná se s ní vždy před pylovou sezonou.
Může se člověk setkat s alergií až v dospělosti?
Pokud se do té doby nepotkal s alergenem, tak nemusí mít žádné projevy. První mohou přijít až v dospělosti, kdy se člověk začal věnovat novým koníčkům nebo trávit více času na zahradě. Do té doby se mohl s pylovou sezonou míjet. I když pyly mají velký dolet, hlavně ty ze stromů, takže úplně izolovat před nimi nelze. Co se ale mění, je spektrum pylů. Objevují se u nás rostliny, které tu dříve nebyly, třeba pyl olivovníku a dalších jižních rostlin. Dochází k určitému posunu, kdy naše typické alergeny zůstávají, ale jsou obohaceny ještě o další.