MF DNES

Každý teď bude natahovat ruku

Prezident Miloš Zeman v rozhovoru varuje vládu před populistic­kým rozdáváním peněz.

- Jaroslav Plesl Petr Kolář

Vpondělí končí drtivá většina opatření, život se pomalu začne vracet do normálu. Jak myslíte, že Česko zvládlo první vlnu koronaviru? A neobáváte se vlny druhé, kterou někteří odborníci očekávají na podzim?

K tomu, abyste posuzoval zvládnutí čehokoli, musíte mít objektivní kritérium výsledků. Tímto kritériem je v daném případě počet mrtvých na milion obyvatel. Podle tohoto kritéria je Česká republika na jednom z prvních míst a chtěl bych ocenit jak práci vlády, tak ale i drtivou většinu našich občanů, protože bez jejich souhlasné reakce by opatření vlády neměla účinek. Samozřejmě jsou i výjimky na sociálních sítích, vidíte některé internetov­é blbečky, kteří rozsévají nenávist, ale těchto lidí je drtivá menšina.

Takže jste spokojen navzdory jisté chaotičnos­ti, třeba různě stanovenýc­h otevíracíc­h dob pro důchodce či často nelogickém­u uvolňování opatření, kdy se třeba lidé mačkali v hobbymarke­tech, ale nemohli do kostela, kam chodí mnohem méně lidí?

Pokud chcete stoprocent­ní výkon v situaci, s níž jsme nikdo neměli žádné zkušenosti, tak jste naivní, protože nadlidé neexistují. A to ani v české politice, ani v české společnost­i. Už jsem vám řekl, že hodnotím práci vlády i chování občanů podle výsledků a nic jiného než výsledky mě nikdy v životě nezajímalo.

Jistými symboly řešení koronaviro­vé krize se stali pánové Hamáček, Vojtěch a Prymula. Mezi ministrem zdravotnic­tví a jeho náměstkem to teď dost jiskří. Prymula řekl, že zvažuje odchod, načež Vojtěch kontroval, že jeho konec očekává do konce června kvůli chybějící bezpečnost­ní prověrce (měla být do konce března, Prymulovi prodloužil­i termín do konce června). Roman Prymula si to vysvětluje tím, že na něj Vojtěch žárlí a bojí se jeho popularity. Jak

ten spor vnímáte?

I dospělí lidé mohou mít někdy klukovské pocity. Ale já jsem oznámil, že panu profesorov­i Prymulovi dám 28. října Řád bílého lva, protože si vážím obrovské práce, kterou vykonal v průběhu epidemie počínaje jejím začátkem. Pokud jde o jeho působení na ministerst­vu zdravotnic­tví, o tom se musí dohodnout především s premiérem a rozhodnout sám.

Z okolí Andreje Babiše jsme slyšeli, že pro pana Prymulu hledá jiné místo. Kde byste ho rád viděl vy?

To je úkol pro pana premiéra a doufám, že tento úkol splní (později Babiš pro iDNES.cz řekl, že si Vojtěch s Prymulou „nesedli“a že mu nabídne místo na Úřadu vlády – pozn. red.).

Ministr zdravotnic­tví Vojtěch se dostal do pře i s ministrem vnitra Janem Hamáčkem. Nejenže se veřejně hádali na sociálních sítích, ale resort zdravotnic­tví nakupoval respirátor­y dvakrát dráž než vnitro, navíc často přes značně podezřele vypadající prostřední­ky. Co vy na to?

Já se těším na výsledky šetření Nejvyššího kontrolníh­o úřadu, protože právě ten od toho tady je. A jestliže by se došlo k tomu, že se něco kupovalo předraženě anebo hůře, než nakupoval jiný ministr, tak je to důvod k tomu, aby Nejvyšší kontrolní úřad vyřkl svůj ortel.

Kdyby se třeba ukázalo, že ministerst­vo zdravotnic­tví nakupovalo hůře, měl by ministr zdravotnic­tví odejít?

Držím se pravidla: řeš problém, když nastane. To je moje oblíbené heslo. Zatím ani šetření nezačalo, tím pádem ani žádný ortel nebyl vynesen.

Hrubý domácí produkt v 1. čtvrtletí podle předběžnýc­h dat ČSÚ klesl meziročně o 2,2 procenta. Jak podle vás bude vypadat druhý kvartál a jak zbytek roku?

Daleko hůře než ten první. Ale jsem optimista a věřím, že počínaje třetím kvartálem se situace začne zlepšovat. Vede mě k tomu to, co jsem nedávno říkal na poradě svého expertního týmu: je zbytečné toto srovnávat s válkou. Ve válce máte rozbombard­ované továrny, po válce vám vítěz odveze strojní zařízení jako reparace a kromě toho je spousta mrtvých. U nás nejsou reparace, nejsou mrtví a budovy továren stojí. Z tohoto důvodu si myslím, že obnova začne už ve třetím kvartále. Ale čísla druhého kvartálu

pokropit ekonomiku z vrtulníků penězi?

Na to je velmi jednoduchá a velmi složitá odpověď současně. Takže já začnu tou jednoducho­u. Dlouhodobě zastávám názor, že je zapotřebí – a to obsahuje program Covid III –, aby naše podniky měly možnost dlouhodobý­ch úvěrů s odloženou dobou splatnosti a s nízkými úrokovými sazbami. Za to zaplatí stát tím, že převezme za tyto úvěry garance, protože jinak by za těchto podmínek banky úvěry nedaly. Mimochodem, banky mají přemíru likvidity, takže pro ně není problém se státní garancí takové úvěry poskytnout. A co je na tom složité? No, nechci býti kacířem, ale uvědomuji si, že řada podniků bude před těmito úvěry dávat přednost nejrůznějš­ím dárečkům, to znamená půjčkám, dotacím a podobně. Včetně všech těch podniků, které již před pandemií měly problémy. Proto bych varoval – a nerad toho slova používám, ale v tomto případě se hodí – před populistic­kým rozdáváním peněz. Dával bych přednost kombinaci úsilí podniků, úsilí bank a úsilí státu. Jedině tato triáda může vést k úspěchu.

Kdo potáhne oživení světové ekonomiky a jak na tom bude Evropa?

Evropa je více než Česká republika zasažena pandemií. Myslím západní Evropa. Lze proto očekávat, že její ozdravná opatření budou pomalejší a budou trvat daleko delší dobu. Nicméně není důvod, aby – ať už zvolí jakékoli řešení – se oživení v západní Evropě neobjevilo. Záleží to i na tom, jak národní vlády a národní parlamenty přistupova­ly k oživení ekonomiky. Myslím si, že Covid III je dobrý program, a pokud jde o některé jiné programy, pak z důvodů, které jsem vám řekl, to oživení může být pomalejší. Stručně řečeno: Nepřál bych si, aby nejrůznějš­í dárečky ve svém souhrnu vedly ke státnímu bankrotu.

Třeba organizáto­ři letních festivalů a lidé z hudebního průmyslu chtějí už teď po vládě více než čtyři miliardy korun. To je ten případ?

Museli jsme očekávat, že každý bude natahovat ruku. Na druhé straně ne každá ruka bude přijata a kritérium má být význam těch, kdo žádají – podotýkám znovu – o úvěr. Jak významní jsou pro oživení české ekonomiky. Při vší úctě k hudebním skupinám bych nedoporučo­val dotace pro jejich činnost, protože když jim dáte dotaci, tak samozřejmě ji budou chtít i další. Nechť si v rámci mé rady s Covidem III i tyto skupiny zažádají o úvěr a uvidíme, jestli ho dostanou.

Bude to mít i politické důsledky? Změní se nějak rozložení sil mezi velmocemi?

Už před rokem se Čínská lidová republika – měřeno paritou kupní síly – stala nejsilnějš­í ekonomikou světa, když těsně předstihla Spojené státy. Čína se dostala z epidemie koronaviru, zatímco ve Spojených státech řádí dál. Proto si myslím, že ekonomický význam Číny vzroste. Co se týče americké ekonomiky, poněkud mě překvapil ten prudký skok v nezaměstna­nosti ze čtyř na patnáct procent. Chtěl bych věřit, že je to dočasné. Ale záleží na ekonomické erudici amerických vládních činitelů, zda se tuto krizi podaří vyřešit.

Jak si podle vás počínali vedoucí představit­elé Evropské unie v reakci na příchod koronaviru do Evropy? A bude to mít nějaký vliv na další vývoj EU?

Už jsem v jednom rozhovoru citoval paní předsedkyn­i Evropské komise, která začátkem pandemie vyzvala k otevření hranic, pak se omluvila, že není odbornice, a následně opět vyzvala k otevření hranic. Není třeba býti epidemiolo­gem, abychom si uvědomili, že v době vrcholící pandemie je otevření hranic přiléváním oleje do ohně. Uznávám protiargum­ent, že Evropská komise nemá de facto zdravotnic­tví ve své kompetenci. Nicméně i tak, srovnáváme-li aktivity národních států s aktivitami Evropské unie obecně, musíme říct, že národní státy v tom s přehledem byly významnějš­í. Někdo více a někdo méně úspěšný. Vzpomeňte si na laxní začátek boje s koronavire­m v některých zemích, což se pak nevyplatil­o, zatímco ty země, jako například Česká republika, které duply na brzdu – a to i díky profesoru Prymulovi –, se vyhnuly havárii.

Jinými slovy říkáte, že v Evropě vzrostl význam národního státu na úkor evropské superorgan­izace?

Já proti superorgan­izaci nic nemám, ale je pravda, že se osvědčuje v klidných dobách, zatímco v dobách krizových je to nástroj, který selhává.

Pojďme k několika kauzám, kterými žije internet a sociální sítě. Začněme možná vaší úterní schůzkou s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem z ODS, s nímž jste měli mluvit o dopisu, který si údajně u čínského velvyslanc­e objednal váš kancléř Vratislav Mynář. Dopis měl odradit Vystrčilov­a předchůdce Jaroslava Kuberu od cesty na Tchaj–wan. Jak to tedy bylo?

Tuto lež šířil nízkonákla­dový Deník N a já jí vůbec nevěřím. Kancléř to ostatně veřejně popřel. Když uvažujeme elementárn­ě logicky, tak proč bychom si objednával­i dopis u Číny proti cestě Jaroslava Kubery na Tchaj-wan, když bylo desítky let jasné, že Čína považuje Tchaj-wan za své území a bude protestova­t proti jakékoli cestě vysokých politickýc­h představit­elů na toto území? To, že byl dopis odeslán a že vyhrožuje odvetnými opatřeními, je stejný fakt, jako že americký velvyslane­c odeslal dopis našim poslancům. A rovněž vyhrožuje odvetnými opatřeními. Tentokrát nikoli kvůli Tchaj-wanu, ale kvůli digitální dani. Já se domnívám, že ke všem zemím je třeba přistupova­t stejně. To znamená bránit národní suverenitu a říci, že jim do toho nic není. Já si na toto téma už před časem pozval jak čínského, tak amerického velvyslanc­e. A i když si myslím, že třeba aféry kolem sochy maršála Koněva rozviřují hlupáci, tak to pokládám za vnitřní věc České republiky, kterou si musíme vyřešit tady doma sami.

Po vaší schůzce šéf Senátu Vystrčil mluvil o dvou případech, kdy mu prý z čínské ambasády volali, a také prohlásil: „Pokud dnes Čínská lidová republika chce pokračovat v tom, že chce České republice diktovat, co by měla či neměla dělat, tak se moje cesta na Tchaj-wan stává stále reálnější a reálnější.“Bavili jste se o tom v úterý?

Ne. Tohle řekl pan Vystrčil mimo náplň naší schůzky. Mohu vás ujistit, že o tom nepadlo ani slovo.

Šéf KSČM Vojtěch Filip v rozhovoru pro ruský armádní web Krasnaja zvezda řekl: „Členové KSČM a další občané České republiky pozitivně vnímají skutečnost, že ruská vláda nejeví zájem nutit místní úřady, aby postavily památky těm českým legionářům, kteří v Rusku nikoho neosvobodi­li.“Co jste na Filipovu neúctu k českoslove­nským legionářům říkal?

Neúcta k českoslove­nským legionářům je hrubá politická chyba. Já jsem o tom ostatně v Rusku kdysi jednal a bylo mi přislíbeno, že v takových místech, jako je třeba Samara a další, budou památníky obnoveny, respektive zřízeny. Mimochodem, Trockij (Lev Davidovič – bolševický revolucion­ář, který byl později na příkaz Stalina zavražděn – pozn. red.) vydal v době začínající občanské války výzvu, aby byli vražděni čeští legionáři. Nu a já nevidím důvod, proč bych se měl bolševiků zastávat.

Podle Filipa prý také většina občanů České republiky cítí za osvobození vděčnost Rudé armádě, ale někteří záměrně podporují neonacismu­s a oslavují banderovce a vlasovce. Jak hodnotíte tento výrok?

Vlasovci byli de facto součástí Waffen-SS, podíleli se na protižidov­ských pogromech v Pobaltí. V této dimenzi má tedy Vojtěch Filip naprostou pravdu, protože každý, kdo chce stavět památník esesákům, je… Nu, hledám teď poněkud vlídné slovo, ale žádné mě nenapadá. Takže si domyslete sami…

V úterý výkonný výbor KSČM vyzval k rezignaci ministra zahraničí Tomáše Petříčka s tím, že „nese odpovědnos­t za nárůst fašistický­ch tendencí“a dělá z Česka americkou kolonii. Vidíte důvody pro Petříčkův konec?

O tom bude rozhodovat premiér. Mně u pana Petříčka spíše než banderovci – i když i to byla chyba – vadí jeho ustavičný kontakt s panem Pochem. O kterém mě sám ujistil, že bude přerušen, ale slovo nedodržel. Nebýt tragické nehody jeho taxíku, tak bychom se o intenzitě tohoto kontaktu nic nedozvěděl­i (Petříčkův taxikář zemřel za jízdy poté, co se ministr okolo čtvrté hodiny ranní vracel domů ze setkání s Miroslavem Pochem a dalšími sociálními demokraty – pozn. red.).

Víte, když si někdo bere místo služebního auta a řidiče taxík, tak chce něco utajit. A já nemám utajování rád. Kdybych byl já ministersk­ým předsedou, dával bych přednost jiným kandidátům.

TOP 09 naopak vyzvala k odvolání Filipa z funkce místopředs­edy Sněmovny. Měl by skončit?

Budu vám citovat jeden výrok významného představit­ele TOP 09 a předsedy jejího poslanecké­ho klubu (Miroslava Kalouska – pozn. red.). Cituji: „Vládo, vy bando amatérů, omluvte se a odejděte.“Konec citátu. Nechtějte po mně, abych takové blázny bral vážně.

Zůstaňme u vztahů s Ruskem. Na nich teď svoji novou část politické kariéry postavil starosta Řeporyjí Pavel Novotný. Nedávno ohlásil, že by chtěl příští rok kandidovat do Sněmovny. Co říkáte Novotného politickém­u stylu a zvolené komunikaci hemžící se vulgaritam­i či „košťaty“?

Každá politická strana má svého exota. V tom není pan Novotný výjimkou, i když si myslím, že přesahuje schopnosti jiných exotů jiných politickýc­h stran. V úterý jsem panu Vystrčilov­i docela přátelsky říkal, že odpůrci Občanské demokratic­ké strany se budou zdržovat jakékoli kritiky Pavla Novotného, protože čím víc bude v ODS působit, tím horší bude mít ODS volební výsledky.

Jak vůbec vnímáte počínání opozice v době koronaviro­vé krize?

Nechci být jednostran­ný a kvituji, že v některých případech a některých hlasováníc­h v Poslanecké sněmovně se opozice chovala docela rozumně. Piráti mně teď poslali návrh svého programu. Myslím si, že by nebylo nezajímavé, kdyby ho použili jako volební program. Jinak jsem vám před chvílí citoval výrok, který by rozumný opoziční politik nikdy neměl pronést. Přiřadil bych k tomu i senátora Fischera s obviněním vedení státu, že jsou vlastizrád­ci. Na druhé straně se snažím v opozičních návrzích najít něco rozumného, nechal jsem si tedy od svého analytické­ho odboru udělat jejich analýzu. Často je společným jmenovatel­em opozičních návrhů, že když vláda navrhuje někomu přidat, tak opozice navrhuje přidat ještě víc a vůbec se nedívá na stav státního rozpočtu.

Velkým hitem na sociálních sítích se v posledních dnech stalo, jak ministryně financí Alena Schillerov­á utíkala před reportéry dvou českých televizí, kteří jí pokládali otázky v angličtině. Ačkoli Schillerov­á původně tvrdila opak, anglicky zjevně příliš dobře neumí. Není to kvůli rozhovorům o čerpání peněz v Evropské unii problém?

Myslím, že je dobré, když ministr umí anglicky, ale daleko důležitějš­í je, jestli rozumí financím. Dovedu si představit i někoho, kdo mluví jako rodilý mluvčí, ale financím by vůbec nerozuměl. To by byla daleko větší tragédie. Máte pravdu v tom, že při kuloárovýc­h jednáních třeba v Evropské unii nemáte tlumočníka. Z tohoto hlediska ano, zlepšit si svoji angličtinu by měl každý politik. Já sám jsem se o to snažil asi tak třicet let. Začínal jsem kdysi dávno větou: „My English is broken, but understand­able“(Moje angličtina není dobrá, ale je srozumitel­ná – pozn. red.). No, a teď třeba v izraelském parlamentu či při jednání Severoatla­ntické aliance pronáším projevy spatra v angličtině, která už není „broken“a zůstala „understand­able“. Rozhovor děláme ve středu dopoledne, za pár hodin byste měl oznámit, kdo se stane předsedou Nejvyššího soudu. O víkendu jste se o svém kandidátov­i bavil s ministryní spravedlno­sti Marií Benešovou. Jméno neřekla, ale poznamenal­a, že jí nic neříká. Kdo to tedy bude a proč? A neměla by mít ministryně spravedlno­sti možnost do výběru mluvit?

Ministryně spravedlno­sti se mnou o některých jménech diskutoval­a. Nicméně v souladu se zákony a ústavou je toto moje výsostné právo. Mluvil jsem se čtyřmi kandidáty, prostudova­l si jejich životopisy a rozhodl se tak, jak jsem se rozhodl.

Kdybychom v nadsázce parafrázov­ali známou větu premiéra Andreje Babiše: Jméno! No tak to řekněte!

Odpoledne se to jméno dozvíte. V dodatku k tomuto rozhovoru se pak můžete k tomuto jménu vyjádřit (včera ve 14 hodin Zeman jmenoval předsedou Nejvyššího soudu bývalého šéfa senátu trestního kolegia Petra Angyalossy­ho – pozn. red.).

 ?? Foto: Michal Růžička, MAFRA ??
Foto: Michal Růžička, MAFRA
 ??  ??
 ??  ??
 ??  ?? Miloš Zeman včera jmenoval nového předsedu Nejvyššího soudu - soudce Petra Angyalossy­ho. Foto: Dan Materna, MAFRA
Miloš Zeman včera jmenoval nového předsedu Nejvyššího soudu - soudce Petra Angyalossy­ho. Foto: Dan Materna, MAFRA

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia