Opáčko před maturitou: čeština

Syntax (skladba) popisuje pravidla o návaznosti slov ve větě či návaznosti vět v souvětí. Při určování větných členů je nápomocné si jako první určit základní skladební dvojici, tedy podmět a přísudek, a poté se doptávat na ostatní slova ve větě. Podle podoby otázky (lze využít např. pádové otázky) a druhu slova, které je rozvíjeno, můžeme identifikovat rozvíjející větné členy. Tak jde správně určovat předměty, přívlastky či příslovečná určení ve všech možných podobách. Poznáte přívlastek neshodný? Máme na mysli tedy ten větný člen, který rozšiřuje podstatné jméno ve větě a obvykle stojí až za ním. Zkuste si to v úloze 2.

V didaktickém testu se také často ověřuje, zda student umí bezpečně rozpoznat větu jednoduchou od souvětí. Maturant by se určitě při tomto rozlišování neměl řídit jen čárkami, které mohou mít ve větě nejrůznější opodstatnění. Měl by vědět, že musí hledat počet základních skladebních dvojic. Pokud jich je ve větě více, rozhodně se jedná o souvětí. Lze pak rozlišit souvětí souřadná nebo podřadná. Právě ty mají jen jednu hlavní větu a u ostatních vět, tedy vedlejších, lze určit druh pomocí stejného principu jako u větných členů. Analýzu souvětí si vyzkoušejte v přiřazovací úloze 5.

Jazykové zkušenosti a syntaktické vědomosti má maturant také prokázat při případné identifikaci skladebních chyb. V češtině se běžně užívají věty s pravidelnými odchylkami od větné stavby. Jednu z nich, tzv. zeugma, popisuje TEXT 2. Zkuste si porozumění této definice ověřit na větách v naší úloze 8.