Firmy v pasti, faktury platí později

Situace českých podniků se zhoršuje. Klesají tržby, čekají ztrátu

Platební morálka se zhoršuje v každé krizi. „Tentokrát se firmy nemohly připravit na situaci, kdy jim ze dne na den vypadnou celé nebo velká část tržeb. Čelí také zvýšeným nákladům a peněžním výdajům, například na ochranné pomůcky či vyšší úroveň zásob,“říká Špicar.

Může podle něj pomoci, aby firmy rychle získaly ze státních podpůrných programů hotovost a aby měly jistotu, že tato pomoc bude ještě nějakou dobu fungovat. „Stát by měl nyní vyjít vstříc firmám, které v minulosti odváděly daně a živily státní rozpočet. Jedinou cestou z této krize je rychlé oživení ekonomiky, což bude záviset také na rychlosti oživení na trzích našich největších exportních partnerů,“říká Špicar.

„Spousta firem ještě v dubnu žila z historických zakázek, na kterých mohly pracovat. Jenže nové zakázky už zdaleka nepřicházejí v takovém rozsahu jako před krizí. Proto podíl firem s vyšším propadem zakázek narůstá. Je pravděpodobné, že tento trend bude ještě nějakou dobu pokračovat, než se naplno rozjede třeba automobilový průmysl a hlavně poptávka ze zahraničí,“říká Špicar. Když se v dubnu ptali exportérů, dvě třetiny z nich uvedly, že nové objednávky od zahraničních zákazníků nedostávají.

Ovšem to by se mohlo pomalu měnit, za hranicemi se objevují první náznaky vracejícího se optimismu. Podle německého institutu ZEW se důvěra investorů a analytiků v tamní ekonomiku v květnu druhý měsíc za sebou zvýšila. „Narůstá optimismus, že od léta se bude ekonomika zotavovat,“říká prezident institutu Achim Wambach. Zároveň však předpověděl, že výkon ekonomiky se na loňskou úroveň vrátí až v roce

2022. Mírně se zvedá i nálada mezi spotřebiteli v celé Evropské unii, stále však zůstává hluboko pod svým dlouhodobým průměrem.

Pomoc mnohdy drhne

Firmy aktuálně musejí spoléhat především na pomoc ze strany národních vlád, evropské záchranné balíčky se teprve domlouvají a peníze přijdou kdovíkdy. Podle ekonomů však pomoc od státu k firmám proudí v Česku velmi pomalu. „Podle našich odhadů se podnikový sektor potýká s nedostatkem hotovosti okolo 200 miliard korun. Celková načerpaná pomoc podnikům skrze zajištěné úvěry, odklady daní a přímé finanční injekce (jako kurzarbeit) přitom podle dostupných informací a našich odhadů výrazně nepřesahuje 30 miliard korun,“říká hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Během několika dní se má rozjet také nový program provozních úvěrů se zárukou státu Covid III, v jehož rámci lze poskytnout firmám půjčky v celkovém objemu až půl bilionu korun. „Pokud rychle nezačnou k podnikům proudit úvěry z programu Covid III, bude navíc nedostatek peněz v podnikovém sektoru dál narůstat. I proto je v tuto chvíli nutná nejen rychlejší implementace stávajících programů, ale i úvaha nad novými nástroji. Mohlo by jít například o štědřejší a dlouhodobější program podpory zaměstnanosti (Antivirus B) nebo o delší odklady plateb sociálního a zdravotního pojištění,“říká Bureš.

Firmy si obecně fungovaní programu Antivirus pochvalují, podporu na mzdy zaměstnanců získalo v březnu 93 procent firem, které o ni požádaly. Za duben a květen bude o podporu žádat 55 firem. Svaz prosazuje, aby stát fungování programu prodloužil až do konce srpna. Přesto dvě pětiny podniků už propouštějí zaměstnance nebo ho chystají.

„Program Antivirus nemůže zachránit všechna pracovní místa. Bez něj by ale propouštění bylo mnohem výraznější. Z našich dat vyplývá, že firmy, které už propouštějí nebo se na to chystají, podporu z programu Antivirus většinou využívají a chtějí ji využívat i v budoucnu. To naznačuje, že si chtějí udržet co nejvíce klíčových pracovníků, aby byly připraveny na rozjezd po krizi,“říká Špicar.

Zároveň z firem, které už propouštějí nebo to plánují, je 43 procent ze sektoru služeb, který byl opatřeními proti šíření epidemie nejvíce postižen. Pětina jich je ze sektoru strojírenství, který se už před krizí potýkal s částečným útlumem. „A pochopitelně jsou mezi nimi také firmy z automobilového průmyslu či chemického průmyslu,“dodává Špicar.