Centrum metropole stárne
Život ve čtvrtích na okraji velkoměsta láká, obyvatelé periferie tlačí věkový průměr Prahy dolů
Metropole dál stárne, znát je to hlavně na středu města. Oproti některým čtvrtím na okraji, třeba Dolním Měcholupům, Březiněvsi nebo Štěrboholům, se průměrný věk liší takřka o pět let. Také to plyne z analýzy Věkové složení obyvatel v městských částech Prahy v letech 2011 až 2019, kterou vypracoval Český statistický úřad (ČSÚ).
Stárnutí se dotýká celého Česka, regionální obraz se však poněkud liší. „Nejviditelnější byla změna postavení Prahy, Středočeského a Karlovarského kraje,“uvedl Jan Cieslar z ČSÚ. Průměrný věk Pražanů se loni přiblížil k hranici 42 let.
V centru klesá počet stálých obyvatel, a to především mladých. Věkový průměr na „jedničce“tak zůstává vyšší i v porovnání s celoměstskými čísly a dosahuje hranice 43,5 roku. Ve středu města ubývá lidí ve věkové skupině 15 až 64 let.
V roce 2008 v této věkové kategorii experti napočítali přes 22 tisíc osob, zatím poslední čísla z roku 2018 jich uvedla o zhruba tisícovku méně. Zato podíl penzistů starších 65 let vzrostl, a to na více než pět tisíc osob.
Počet
PRAHA
starších obyvatel roste i v dalších tradičních, převážně rezidenčních čtvrtí, třeba ve druhém obvodě. V obvodě s necelými 50 tisíci lidmi překročil počet obyvatel starších 65 let hranici osmi tisíc. Poměr lidí starších 65 let roste také v šestém anebo desátém obvodě.
Zelená láká
Mladí hledají spíše bydlení na okrajích města, v centru v „předpandemické“době je odpuzovaly mimo jiné vyšší ceny hluk, problémy s parkováním či obchody a restaurace, zaměřené značně na turisty. „Restrikce související s pandemií covid-19 ukázaly lidem výhody bydlení tam, kde je k dispozici alespoň kousek zeleně,“vysvětlil Michal Pich, realitní expert.
Pro starší populaci podle expertů představuje změna trvalého bydlení komplikovanější problém. „Na nové bydlení nedosáhnu finančně. A zbavit se malého bytu v domě, jehož více než polovina slouží krátkodobým pronájmům, není jednoduché,“uvádí například důchodkyně, žijící v domě nedaleko Václavského náměstí.
Změnit adresu v centru města je pro starší osoby náročnější také z dalších příčin. „Starší osoby jsou obecně konzervativnější a obtížněji si zvykají na změny,“uvedl psycholog Joža Spurný. Starší lidé jsou nemalou měrou zastoupeni mezi roky. Podle realitních agentů se jedná o čtvrť, o níž je zájem a kde je v běhu několik zajímavých developerských projektů.
Obdobně mezi čtvrti, jejichž populace v rámci Prahy mládne, patří Březiněves, kde během desetiletky po roce 2008 průměrný věk klesl přibližně o rok na 37,5 roku. Za stejnou dobu narostlo množství místních z necelé tisícovky o sedm stovek. K „mládnoucím“lokalitám patří třeba i Štěrboholy.
Blahobytné velkoměsto
Kvalitní a dostupná zdravotní i sociální péče, i to patří k faktorům, rostoucího podílu seniorů na metropolitní populaci.
Praha v tomto ohledu vede i tabulky v rámci celé země, podle statistiků mají aktuálně muži v České republice naději na dožití 76 let, ženy o téměř šest let delší. Pražané jsou na tom lépe i v regionálním srovnání, pánská část populace má naději dožít se více než 78 let, dámy 83 let.
Vzrůst počtu obyvatel i stárnutí hlavní město čeká i do budoucna. „Praha má být jedním ze čtyř krajů, jejichž počet obyvatel bude v roce 2070 vyšší než v současnosti. Ke zvýšení počtu obyvatel přispěje především předpokládané vysoké saldo zahraniční migrace a přirozený přírůstek obyvatelstva,“uvádí statistici.