Uteč k nám, Igore
Nevšední příběh z Říma, který odkryly archivy CIA
Dave Sime měl na hrách v Římě 1960 zaútočit na titul z královské stovky, ale zároveň svými přesvědčovacími schopnostmi i na ukrajinské sportovce – a přemluvit je k emigraci ze SSSR. Po mnoha letech nyní odkryté archivy CIA vyprávějí jeho zvláštní příběh.
Ke konci 50. let patřil chlapík z New Jersey mezi nejvšestrannější sportovce USA. Po střední škole mu nabízeli 65 tisíc dolarů, aby se v baseballové MLB upsal týmu New York Giants. Jenže Sime zůstal amatérem a exceloval „jen“v dresu univerzity Duke. Současně se věnoval i atletice, dokonce překonal světový rekord na 100 yardů. A aby toho nebylo málo, hrál rovněž americký fotbal. Natolik dobře, že ho draftovali Detroit Lions.
Sime je opět odmítl. Chtěl raději dostudovat lékařskou fakultu a startovat na hrách v Římě.
Navíc měl tajemství. Pracoval pro CIA.
Až coby důchodce přiznal tuto spolupráci spisovateli Davidu Maranissovi. Přesto, když Sime v roce 2016 zemřel, zůstaly mnohé otázky nezodpovězeny. Až nedávné odtajnění některých složek CIA pomohlo reportérům New York Times a historikovi Austinu Duckworthovi odhalit další detaily.
Operace, na níž se Sime v rámci CIA podílel, nesla krycí jméno Aerodynamic. Šlo o rozsáhlý program, jenž si kladl za cíl „podpořit antisovětské, antikomunistické a nacionalistické nálady na Ukrajině“.
Program vedla skupina ukrajinských emigrantů v čele s nacionalistou Mikolou Lebeděm. Ten v roce 1934 napomáhal vraždě polského ministra vnitra Pierackého, načež byl zatčen a odsouzen na doživotí. V září 1939 při německé invazi utekl a za války vedl partyzánský oddíl bojující proti nacistům i Rudé armádě. Později byl obviněn z masakrů polských civilistů. CIA jej popsala jako „známého sadistu“, přesto mu pomohla emigrovat do USA, kde pracoval ve společnosti produkující a distribuující antisovětskou literaturu na Ukrajinu.
Svoboda a práce v Kalifornii
Operace Aerodynamic probíhala už v olympijském Melbourne 1956, kde členové skupiny roznášeli tuto literaturu mezi sovětské sportovce a fanoušky. Pro hry v Římě 1960 měli ambicióznější plán. CIA chtěla přesvědčit ukrajinské sportovce z týmu SSSR k emigraci na Západ.
Potenciální uprchlíky si vytipovali už na atletickém mítinku ve Philadelphii roku 1959, kam Sovětský svaz vyslal 59 atletů. Lebeďovi muži se mezi ně vmísili a hovořili i s koulařkou Tamarou Pressovou, tyčkařem Igorem Petrenkem a dálkařem Igorem Ter-Ovanesjanem. Toho označili za nejvhodnější terč pro emigraci.
Na hrách v Římě vstoupili do hry také Sime a oštěpař Al Cantello, které CIA zrekrutovala. Nejprve hovořil s Ter-Ovanesjanem o emigraci Cantello. Jejich schůzku krylo celkem šest agentů CIA ve třech automobilech, aby je ruská tajná služba KGB nedokázala sledovat.
Pak se do přesvědčovací akce zapojil Sime a pozval Ter-Ovanesjana na večeři. Ukrajinec byl zvědavý, zároveň však vyprávěl americkému sprinterovi o tom, jak dobře s ním doma zacházejí, že mu vláda dala byt, auto a práci a slíbila mu ještě víc, pokud v Římě získá medaili. Sime si pomyslel: Co víc mu můžeme nabídnout? Nabídl tedy „pocit svobody a možnost práce v Kalifornii, blízko filmových hvězd“.
Simeho poté požádal další agent CIA, jenž si říkal Mr. Wolf, aby se i on mohl se sovětským dálkařem setkat a definitivně ho přesvědčit. „Jenže ten Wolf byl trochu slizký. Já bych mu nevěřil,“přiznal Sime po letech spisovateli Maranissovi.
Ter-Ovanesjan se schůzkou souhlasil pod podmínkou, že ho Sime doprovodí. „Bojím se. Jsem si jistý, že mě KGB sleduje,“tvrdil.
Nemýlil se. Agenti KGB byli informováni o pokusech Lebeďovy skupiny. Stejně tak CIA věděla, že Sověti vyšlou do Říma i „návnady“sledované kameramany KGB. Přesto Lebeďův tým navázal během her 155 kontaktů se sovětskými sportovci, novináři či turisty. Některé z těchto debat byly krátké jako ta s legendární gymnastkou Larisou Latyninovou, které se zeptali, proč Ukrajinci nemohou mít vlastní olympijský tým. „To není můj problém,“odvětila. Tyčkař Petrenko jim prozradil, že byl agenty KGB důrazně pokárán za to, že hovořil s emigranty.
Panika z pana Wolfa
Situace se změnila také při další schůzce Simeho a Ter-Ovanesjana. Ukrajinský dálkař už měl v té době bronz z olympijského klání a Sime stříbro ze stovky, přemožen pouze Němcem Arminem Harym.
Večeře obou medailistů probíhala v příjemném duchu, než se zjevil tajemný Mr. Wolf. „Dobrý den, pane Wolfe, toto je můj přítel Igor Ter-Ovanesjan,“řekl mu Sime.
„Dobře, dobře,“odvětil Wolf, načež okamžitě spustil na Ter-Ovanesjana svým americkým dialektem. „Viděl jsem na Igorovi, že začíná panikařit, opravdu hodně panikařit,“vyprávěl Sime
Wolf posléze řekl Simemu, ať se vzdálí, aby on mohl mluvit s Ukrajincem o samotě. To vyděšený dálkař odmítl a odešel se Simem. „Mám strach,“řekl mu jen.
Po této zkušenosti CIA Simeho z Ter-Ovanesjana stáhla.
Neuspěli ani další členové Lebeďova týmu. Vše, co CIA z rozsáhlé operace v Římě získala, byl seznam adres na Ukrajině, kam v následujících měsících propašovali antisovětské texty, ale i několik výtisků Orwellovy Farmy zvířat.
Sime se s Ter-Ovanesjanem setkal ještě jednou, když ho CIA vyslala na halový mítink v newyorské Madison Sqare Garden v roce 1963. „Jak se máš, Igore?“zeptal se. „Rád tě vidím, Davide,“odpověděl Ukrajinec. „Ale už nikdy s tebou nesmím hovořit.“
Ter-Ovanesjan neemigroval. Třikrát ovládl mistrovství Evropy, dvakrát překonal světový rekord, dolétl až na metu 837 centimetrů. Po kariéře se stal koučem sovětské reprezentace. Coby penzista obhajoval v rozhovorech medaile získané sportovci SSSR a NDR s pomocí někdejšího státem řízeného dopingového programu, označil je za „výsledek dobré farmakologie“. Tento týden oslavil 82. narozeniny.
Sime odpromoval na univerzitě mezi nejlepšími. Sportovním profesionálem se nestal, zato byl úspěšným oftalmologem. V 79 letech podlehl rakovině. Do popředí profisportu pronikl nyní až jeho vnuk, přední hráč amerického fotbalu.
Nabídl tedy pocit svobody a možnost práce v Kalifornii.