Při sebemenších potížích buďte doma

Ředitelka pražské hygienické stanice Zdeňka Jágrová v rozhovoru pro MF DNES vysvětluje, proč by děti neměly zapomínat na roušky a proč je udržení malých skupin nyní tak důležité.

Pro školy přijde v pondělí první velké rozvolnění. Je to i z epidemiologického hlediska velká zkouška?

Zkouška to určitě žádná není. Samozřejmě s napětím čekáme, jak to dopadne, ale já si myslím, že k výraznému nárůstu počtu hlášených případů nedojde. Je potřeba, aby si lidé uvědomili, že když mají jakékoliv potíže, mají zůstat doma, kontaktovat svého praktika a nechat se vyšetřit. Jakmile chodí někdo pět dnů s obtížemi do práce, tak jak byl zvyklý při respiračních onemocněních, je to nyní špatně.

Lidé už roušky často sundávají. Opravdu by měly děti poctivě roušky nosit?

Jakmile půjdou do školy v roušce, pak riziko kontaktu před školou a podobně není tak vysoké. Ve třídě bych byla klidně pro, ať si roušku sundají. Ale na cestě do školy by určitě roušku používat měly, aby omezily možné riziko šíření. V tom kolektivu, který se bude neustále setkávat, to není až tak podstatné. Vždycky je potřeba vyhodnotit míru rizika, není smyslem dát do karantény celou školu jen proto, že po chodbě prošlo dítě a podívalo se do okna. To je nesmysl.

Celou školu byste při výskytu nemoci nezavřeli?

Celou školu bychom nezavírali, ale záleželo by i na tom, jestli se tam ráno děti sejdou před školou a houfně mezi sebou komunikují, jestli udržují odstup... Určitě bychom se věnovali spíš tomu konkrétnímu kolektivu patnácti dětí než celé škole.

Proč je důležité, aby se patnáctičlenné skupiny nemíchaly?

Čím častěji se budu setkávat s větším a větším počtem lidí, tím spíš se mohu nakazit. Představte si kolektiv patnácti školních dětí, přičemž každé dítě má doma dva rodiče a třeba dalšího sourozence. Tato skupina všech těchto lidí by měla zůstat co nejvíce homogenní. Jakmile se do té skupiny kontaktů dostane někdo další, riziko se navyšuje.