Milost zamítli: poslední poprava na Cejlu
Hodilo by se na něj přirovnání „permanentní odbojář“. Leopold Doležal bojoval jak proti nacistům, a nezabránilo mu v tom ani, že jeho otec byl Němec, tak proti komunistům.
Bojoval proti dvou totalitám. Nakonec skončil po vykonstruovaném procesu na popravišti. Leopold Doležal zemřel 30. srpna 1952, byl posledním popraveným v brněnské Krajské věznici na Cejlu. A to přesto, že byl příslušníkem tehdejšího Sboru národní bezpečnosti. K jeho zatčení přitom vedla jen jedna „obyčejná“návštěva nemocnice.
Proti nacistům...
Leopold Doležal se narodil 27. října 1913 německému holiči Emilovi Doležalovi a české matce Adéle, rozené Hubrové. Možná i proto, že otec Emil opustil rodinu už v roce 1918, kdy bylo Leopoldovi pět let – a kdy se také rozvedl s jeho matkou, Adéla je v roce 1927 oba přihlásila k české národnosti. A při ní setrvali i za druhé světové války.
„Během okupace působil v odbojové organizaci Vojenská orlice,“zjistil o Doležalovi historik Tomáš Trkan. Za války přitom sloužil jako policista u dopravního oddílu, který zřídili Němci. Ostatně s policejní kariérou tento vyučený strojní zámečník začal už před válkou, když jako policista sloužil nejdříve ve Vítkovicích a později v Brně.
Seznam protiněmeckých odbojových aktivit u Doležala rozhodně není krátký, kromě ukrývání zbraní, které se trestalo smrtí, čítá sérii menších či větších intervencí, které zachraňovaly životy. „Augustinovi Pokornému do vězení nosil potraviny a zařídil zrušení trestního oznámení na jeho ženu u vyšetřujícího gestapáka,“popisuje historik Tomáš Trkan ve své práci Brněnský státní soud v letech 1948–1952: Popravení v Brně. Doležal pomáhal i jistému Miroslavu Ullmannovi, který se od února 1943 skrýval před gestapem, varoval hostinského, že na něj přišlo udání kvůli hromadnému poslouchání zakázaného rozhlasu...
Uniformy se Doležal nezbavil ani po válce, pokračoval u Sboru národní bezpečnosti (SNB). V roce 1948 vstoupil do komunistické strany.
... i proti komunistům
Jenže už v létě 1950 začal svůj další odboj. „Zapojil se do činnosti ilegální skupiny, kterou vytvořila britská tajná služba Intelligence Service (IS). Čtrnáct dní skrýval agenta IS Josefa Kolíska s krycím jménem Josef Kavka a informoval ho o bezpečnostních záležitostech státu,“uvádí historik Trkan a pokračuje, že už v červnu 1950 pomáhal Doležal vyzvednout a dopravit ilegální vysílačky ze Znojma do Brna.
„Převozu se účastnil v uniformě SNB na motocyklu, aby zajistil volný a bezproblémový průjezd,“uvádí Trkan. 26. října 1950 však Státní bezpečnost (StB) přišla Kolísku zatknout. Obklíčili ho a při následné přestřelce poranili, takže Kolíska se v bezvýchodné situaci střelil přes bradu do hlavy. Při vědomí jej ještě přepravili do brněnské úrazové nemocnice, kde po operaci zemřel.
Jenomže právě to se stalo osudným i Leopoldu Doležalovi, který se šel coby policista do budovy soudního lékařství přesvědčit, jestli tím mrtvým je skutečně Kolísko. Bohužel tím na sebe upozornil StB, takže ta ho 4. listopadu 1950 v devět ráno zatkla spolu s dalšími během akce s názvem Kozel. „Doležala soudil Státní soud Brno s dalšími pětadvaceti osobami, z toho čtyřmi příslušníky SNB. Hlavní přelíčení, které bylo neveřejné, se konalo 16. až 19. ledna 1952. Doležala 19. ledna 1952 odsoudili k trestu smrti za velezradu a vyzvědačství. Na základě rozsudku ztratil čestná občanská práva a hodnost vrchního strážmistra u SNB,“popsal Trkan politický proces, jaké tehdy vládnoucí komunistická moc velmi ráda zakončovala dlouholetým žalářem nebo hrdelními tresty. Nejvyšší soud 2. května 1952 zamítl Doležalovo odvolání a 18. srpna 1952 pak i jeho žádost o milost. „Leopolda Doležala popravili 30. srpna 1952 v 5.30 na nádvoří Krajské soudní věznice v Brně jako zde poslední popravenou osobu," uzavírá zvláštního příběh permanentního odbojáře proti všem tehdejším totalitám historik Trkan.
Při české národnosti setrvali i za války.