86 % mrtvých mohlo žít
Šlo však zavřít USA o dva týdny dřív, když v obrovské zemi bylo jen 89 případů?
Kdyby… Kdyby USA začaly zavádět plošné karantény ve městech a státech o pár dnů dřív, než tak učinily, měly by nyní o desítky tisíc mrtvých míň, uvádí studie Columbijské univerzity.
Pokud by uspíšily zavedení plošných opatření o pouhý týden, v zemi by ke 3. květnu, k němuž jsou matematické modely zpracovány, zemřelo jen 29 000 osob. Ale v USA do té doby zemřelo 65 000 lidí. Rozdíl je 36 000 životů.
A kdyby Američané zavedli uzávěry o dva týdny dřív, 1. března, žilo by dnes dokonce 86 procent lidí, kteří v americké epidemii zemřeli. Statistiky zemřelých by uváděly jen 11 000 osob, to je o 54 000 míň, než kolik jich ve skutečnosti k 3. květnu koronaviru podlehlo.
Jenže právě v tom je ten háček.
Například 1. března měly celé USA pouhých 89 případů a teprve druhého mrtvého. Byl to den, kdy byl objeven první nakažený v New Yorku či na Floridě. V pěti amerických velkoměstech, Bostonu, Seattlu, Chicagu, San Francisku a New Yorku, bylo dohromady všeho všudy jen třiadvacet případů. Je nepředstavitelné, že v takové chvíli by někdo vyhlašoval nejen celostátní karanténu, ale i ty městské. Bylo by to politicky neprůchodné. A je taky nepředstavitelné, že by je Američané přijali. „Epicentrem“koronaviru, i když to slovo se začalo používat v souvislosti s epidemií v USA až později, byl v těch dnech stát Washington na západním pobřeží, kde se vše koncentrovalo v jednom domově důchodců.
Dokonce i o týden později by zdůvodnění plošné karantény dalo asi dost práce a od lidí by bylo třeba hodně chápavosti či obav, aby to akceptovali. Dne 8. března totiž bylo v celé zemi oficiálně pořád jen 564 nakažených a 21 mrtvých.
V okresech v USA, které se kloní k demokratům, zemřelo v souvislosti s nemocí covid-19 v průměru třikrát více lidí než v republikánských baštách, všimla si agentura Reuters. Nerovný důsledek pandemie je podle ní odrazem nepoměrně většího dopadu viru ve velkých městech, která obecně volí spíše demokraty. Venkov, kde žijí především příznivci republikánů, podobný zásah nákazou nepostihl. (ČTK)
To ukazuje, jak je ošidné vztahovat podobné analýzy zpětně na minulost. Ta hlavní lekce, která z nich plyne, je totiž naopak pro budoucnost. Je zásadní.
Ukazuje se, že zdánlivě malé prodlení mohlo zapříčinit tisíce mrtvých a násobné přibývání nakažených, jaké postihlo například státy New York a New Jersey, podobně jako město New Orleans. „Znamená
to velký, velký rozdíl. Ten malý časový úsek, kdy lze zachytit nárůstovou fázi, má neuvěřitelně kritický význam pro snížení počtu mrtvých,“uvedl v průvodní zprávě epidemiolog Jeffey Shaman, vedoucí týmu Columbijské univerzity, který matematický model zpracoval.
Je to velké poučení pro případnou druhou vlnu a náhlá místní ohniska, jež velmi pravděpodobně budou vyskakovat v příštích měsících po světě vzhledem k uvolňování měst a států a jejich návratu k normálu. Ukazuje se, že reakce musí být okamžitá a důrazná.
„Malý časový úsek“, o němž píše Shaman, byl v březnových USA skutečně v řádu dnů. Pokud by byla opatření zavedena 8. března, což je jeden z časových mezníků výzkumu, byl by počet mrtvých o víc než polovinu nižší. Realita však byla jiná: prezident Donald Trump vyzval Američany, aby omezili cestování, neshlukovali se a nechodili do škol a podobně až 16. března, o den dříve uzavřel starosta New York
City, jež se stalo skutečným epicentrem nákazy, školy. A guvernér státu New York Andrew Cuomo vyhlásil uzavření všech obchodů, jež nejsou nezbytné pro chod měst, a další opatření teprve 22. března.
Studie Columbijské univerzity uvádí, že pokud by to vše bylo zavedeno 8. března, jen v New York City by do 3. května zahynulo 2 838 lidí. Ve skutečnosti jich ale do té doby zemřelo 17 381, to je zhruba šestkrát víc. V Los Angeles by to bylo jen 451 osob, i když reálně tam bylo 1 223 mrtvých.
Otázka je, zda šlo zavést karanténu, když se navenek vlastně nic nedělo. Druhá věc je, že pod povrchem to vypadalo jinak. Jak jsme již uvedli, 1. března bylo v pěti amerických velkoměstech celkem diagnostikováno 23 nakažených. To bylo vše. Ale podle pozdějších odhadů jich tam bylo již 28 000. Extrémním případem byl New York. Zrovna 1. března tam měli první případ, ale v ulicích chodilo s virem podle propočtů již 16 700 nakažených.