Hodně naslibuje, ještě více děsí

Když mladá Číňanka skáče z dvaatřicátého patra mrakodrapu, silně prší. Stejně tak, když do města přijíždí Francouzka Moira, která získala prestižní zaměstnání v gigantické firmě Ming. Renomovaný autor thrillerů Bernard Minier ve svém novém románu Na okraji propasti zkrátka zalévá Hongkong proudy vody – a čtenáře lavinou znepokojivých faktů a brutality.

Francouzský spisovatel, který si získal statisíce lidí díky příběhům detektiva Martina Servaze, se tentokrát vydal jiným směrem, do světa digitálních technologií a umělé inteligence. Společnost Ming zaplavuje svět perfektními tablety a smartphony, ale to není nic proti jejímu projektu Deus, z nějž se má stát „nejlidštější virtuální asistent“všech dob, nepostradatelný nástroj pro uživatele, za něž se bude rozhodovat. Dokáže jim říci, s kým jít na rande, jestli se vdát, kde pracovat, co studovat, prostě vyřeší miliony větších i menších problémů, před nimiž denně stojíme. Veliké sliby.

Moira má projektu dodat emoce, i když ty její jsou poněkud rozpačité. Všudypřítomná kybernetika ji děsí – co se stane z lidí? Druhou a stejně napínavou linii tvoří vyšetřování série brutálních znásilnění a vražd žen, které všechny pracovaly u společnosti Ming.

Nové náboženství

Kniha Na okraji propasti se rozjíždí trochu pomalu, ale s každou stránkou nabírá na tempu. A to přesto, že místy působí až zdlouhavě, barvitých popisů Hongkongu by mohlo být méně. Vyvažuje je však líčením jednak čínské mentality, jednak atmosféry technologického gigantu, jehož práci a výsledky může čtenář podle vlastního vkusu považovat buď za úžasné, nebo značně nebezpečné. Umělá inteligence je pro zaměstnance v Mingu vlastně novým náboženstvím. A rizika? Čert je vem, vytváříme něco, co tu ještě nebylo.

Bernard Minier v úvodu upozorňuje, že všechny popisované technologie existují nebo jsou vyvíjeny. Tím je román Na okraji propasti působivější a hrůznější. Odpověď na otázku, kdo znásilňoval a vraždil, se nakonec jeví jako druhořadá.