Vyučování „postaru“se nevrátí
Online výuka pokračuje, školy techniku zvládly
Díky tomu nebudou muset děti tahat domů sešity na domácí úlohy.
Zavřené školy, učitelé pracují z domovů a s dětmi jsou propojeni prostřednictvím počítače. Žáci vyplňují úkoly v internetových programech nebo je ofocené nahrávají na sdílené úložiště.
Ještě začátkem března si to nikdo neuměl představit. Kvůli koronaviru se to velice rychle stalo realitou a školy se musely přizpůsobit novému stylu výuky. Takovému, který se odehrává především v online světě.
Nová situace změnila pohled na vzdělávání žáků zejména při využívání virtuálního prostředí a otevřela debatu, jestli tohle je směr, kterým se bude české školství ubírat.
Ředitelé škol, které digitální technologie v uplynulých dvou měsících využívaly, si jsou jisti, že už zůstanou pevnou součástí výuky i poté, co se všechny děti vrátí do lavic. „Budeme i nadále dávat úkoly z matematiky a češtiny prostřednictvím online programu, který jsme si teď vyzkoušeli, líbí se nám a naučili jsme se ho používat. Do konce školního roku budeme dávat úkoly výhradně touto formou, protože máme ještě pár dětí, které nenastoupily od pondělí do školy. V příštím školním roce to určitě bude pokračovat jako součást domácích úkolů, ale bude to kombinace,“popisuje svou představu Šárka Šimková, ředitelka školy v Samotiškách na Olomoucku, kam docházejí děti od první do páté třídy.
Úkoly v programu jsou na stejném principu jako v klasických učebnicích. Jen místo toho, aby děti opisovaly celé cvičení z českého jazyka do sešitu, v programu například zaškrtnou i, nebo y. „Díky tomu nebudou muset děti tahat domů sešity na domácí úlohy,“vyzdvihuje jednu z předností domácích úkolů přes počítač ředitelka. Pro prvňáky takovéto úkoly nechystá, pro žáky druhých až pátých tříd ano.
Obdobně to vidí i Štefan Klíma, ředitel Integrované střední školy a Střední pedagogické školy v Mladé Boleslavi. Zde je takřka v každé učebně počítač a interaktivní tabule.
Letos kvůli koronaviru hodiny pro žáky vysílají, ale i nahrávají. To by bylo možné dělat i příští rok, například pro nemocné žáky nebo pro ty, kteří si potřebují nahrávku pustit ještě jednou. „Byla to jedna z prvních věcí, která nás napadla. My máme v každé učebně počítač a notebook s kamerou a tohle vůbec není problém realizovat, pokud s tím bude učitel souhlasit, a je to závislé i na GDPR,“říká ředitel Klíma.
„Posunulo to české školství do 21. století. Všichni dnes používáme digitální technologie a bylo by dobré, aby s nimi děti pracovaly i v rámci vzdělávacího systému,“hodnotí přesun na vzdálenou výuku odborník na školství z Informačního centra o vzdělávání EDUin Bohumil Kartous.
Jenže ne všechny děti mají k technologiím stejný přístup. Není to problém jen sociálně slabších rodin. Vícečlenné rodiny s průměrným příjmem v uplynulých dvou měsících také měly co dělat, aby všem dětem zajistily zařízení pro připojení k výuce.
„Rodiče nám sice do dotazníku vyplnili, že s tím nemají problém, ale pak od dětí zjišťujeme, že jsou připojené jen přes mobil a programy se jim zobrazují jinak. Úkoly jsou schopné vypracovat třeba jen v rozsahu esemesky,“všímá si třeba ředitel opavské Základní školy T. G. Masaryka Aleš Moravec.
Sám přitom v digitalizaci výuky vidí velký potenciál. Do příštích školních let by alespoň chtěl nadále pokračovat v nahrávání hodin pro dlouhodobě nemocné žáky. Do budoucna se tak klidně může stát, že se ještě více rozevřou nůžky mezi školami, jejichž žáci přístup k technologiím mají, a školami, v nichž žádná zásadní změna nenastane.
Ty první nabídnou kvalitnější a modernější výuku, ty druhé budou zaostávat. „Změna bude nerovnoměrná. Pozitivní dopad to bude mít jen na některé školy a některé učitele. Proto je potřeba, aby došlo k systémové změně ze strany ministerstva školství,“míní Kartous. Připojení pro 100 tisíc dětí Přechod na domácí výuku oceňují i někteří psychologové. „Ukázalo se, že děti se dokážou více soustředit. Doma totiž nejsou rušeny zbytkem třídy,“říká psycholog Petr Šobra. Podle něj však má přidávání digitálních prvků do výuky větší smysl u dětí starších 12 let. Pro mladší je přínosnější učit se klasickým „analogovým“způsobem. Tedy zapisovat si učivo do sešitu a učit se ho zpaměti.
Ministerstvo školství zatím pracuje s úvahami, co a jak dál. „Troufám si tvrdit, že školství po této krizi už nebude jako dřív. Otevřela se nám řada možností a věřím, že na to budeme schopni navázat. Distanční nástroje se stanou pevnou součástí vzdělávacího systému, čemuž je potřeba přizpůsobit také výuku na pedagogických fakultách,“podotýká ministr školství Robert Plaga.
Šetření České školní inspekce, které prováděla po uzavření škol, ukázalo jako hlavní problém při distanční výuce v mnohých případech právě nedostatečnou techniku na straně žáků. Na základě výsledků tohoto šetření se ministerstvo spojilo s platformou Ucimeonline.cz a pomohlo zhruba tisícovce škol, které to na základě průzkumu potřebovaly.
Změnami se chystá zabývat také školský sněmovní výbor, a to především kvůli riziku, že by se epidemie opět vrátila. „Ministerstvo školství má nevyčerpané evropské peníze, které by se daly využít tímto směrem. Hledáme řešení, jak provést systémový nákup prostředků jak technické, tak internetové povahy, aby online připojení všechny děti měly. Kvalifikovaný odhad je, že to potřebujeme zajistit asi pro sto tisíc dětí,“poukazuje Kateřina Valachová (ČSSD), místopředsedkyně školského výboru. Zatím však není na stole žádný konkrétní dokument. Dálkaři a prezenční společně O něco jednodušší to měly při koronavirové epidemii vysoké školy. Obecně totiž platí, že čím vyšší stupeň vzdělávání, tím zdatnější jsou studenti ve využívání technologií. Spousta vysokých škol navíc online nástroje ve velké míře používala už před vyhlášením nouzového stavu. Přesto jsou to právě univerzity, které se díky této zkušenosti v digitalizaci posunou ještě o kousek dál.
Například na Mendelově univerzitě v Brně od příštího semestru propojí prezenční studenty oboru zabývajícího se administrací operačních systémů a počítačových sítí se studenty dálkovými.
V praxi to bude vypadat tak, že prezenční studenti budou klasicky docházet na hodinu a dálkaři se k nim připojí prostřednictvím online přenosu. Budou také poslouchat a nebudou tak muset do školy dojíždět na oddělené hodiny.