Doktoři chtějí léčit po telefonu
Pohodlí pro pacienty: vyšetření na dálku se za koronavirové krize osvědčilo
Až sedmdesát telefonátů denně vyřizovali praktičtí lékaři v březnu a dubnu. K tomu pacienti posílali textové zprávy, e-maily, běžně se komunikovalo pomocí speciálních šifrovaných aplikací. V době, kdy vrcholila epidemie koronaviru, denně přibývaly desítky nemocných a zavíraly se ordinace, to byla téměř jediná možnost, jak se poradit s lékařem.
A krize ukázala, že to jde. Část kontrolních vyšetření u lékaře lze absolvovat na dálku. Pacientům to ušetří návštěvu ordinace.
Nové poznatky by teď mohly změnit tvář českého zdravotnictví. Využití technologií by mohlo omezit nadužívání primární péče a v ordinacích by zbylo více času pro skutečně nemocné. „Chtěli bychom iniciovat a zároveň se podílet na studii, která mapuje, kolik péče se v jednotlivých typech ordinací dá distanční cestou dělat, a říct si, která péče to má být,“říká předseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka a odhaduje, že na dálku lze vyřídit asi deset až patnáct procent objemu jeho práce. Na nové podmínky během krize reagovaly i zdravotní pojišťovny a lékařům od března hradily i vyšetření provedená dálkově. Nově se jedná o trvalé úhradě této péče. „Cílem je umožnit kontakt pacienta s lékařem novou formou distanční komunikace s vyšetřením pomocí videokonzultace, pokud není nutná či možná osobní návštěva,“potvrdil MF DNES výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven ČR Martin Balada.
Pro jaké případy by se úhrada využívala, je v jednání. Dle Balady by ale lékař musel v pacientově dokumentaci zdůvodnit, proč byla videokonzultace výhodnější než osobní návštěva. „Mělo by jít spíš o výjimečné situace, kdy lékař pacienta dobře zná, je v jeho trvalé péči a již byl dříve prezenčně vyšetřen. Půjde spíš o formu konzultace. Výhodou by mělo být použití i v případě lokální či celostátní krize,“dodal Balada s tím, že úhrada nebude určena pro webové služby, pomocí kterých lékaři odpovídají na dotazy neznámých pacientů.
Na projektu pracuje i Všeobecná zdravotní pojišťovna, první část by mohla spustit už v druhé půli tohoto roku.
Pacient s vysokým krevním tlakem chodí na kontrolu obvykle každé tři měsíce. V ordinaci mu lékař tlak přeměří, promluví s ním, předepíše léky na další týdny, a pokud nejsou komplikace, pacient přijde zase za čtvrt roku.
Nově by taková „návštěva“mohla vypadat jinak. Pacient by data ze svého tlakoměru odesílal pravidelně do ordinace, lékař je hodnotil a s pacientem se spojil videohovorem. Bude-li vše v pořádku, předpis na další léky se pošle eReceptem. Lze posílat i fotografie.
I taková by mohla být medicína 21. století. Lékaři i pacienti si ji pod tlakem vyzkoušeli během koronavirové epidemie a zjistili, že medicína na dálku není utopie. „Pacienti ale musí splňovat parametry pro vzdálenou péči, což není jen schopnost ovládat IT. Vím přesně o svých pacientech, u kterých je problém získat informaci, i když sedí proti mně. Ty bych nikdy neléčil po telefonu,“říká lékař a předseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka. „Trend telemedicíny ale podporujeme,“dodal.
Objednán na videovyšetření
Jak přesně by vypadala praxe, není ještě jasné, hodně to bude o individuálním nastavení každé ordinace. „Lékař si bude muset určit čas. Umím si to představit stylem, jako když se lidé objednávají na vyšetření,“přemýšlí předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová s tím, že žádná technologie nenahradí osobní kontakt, možnost pacienta vyšetřit a mluvit s ním přímo.
Telemedicína bude ale právě pro praktiky či ambulantní specialisty, jako jsou kožní lékaři či kardiologové, patrně nejvhodnější. To neznamená, že by nic nenabízela nemocničním lékařům. Třeba olomoucká fakultní nemocnice si během epidemie vyvinula vlastní systém digitální komunikace a používala ho už v březnu, kdy počty nakažených stoupaly v desítkách denně a uzavírala se zdravotnická zařízení. Mají ho dál. „Náš systém je nejen virtuální komunikace s pacientem a zapisování do zdravotnické dokumentace, ale nabízí i možnost objednání pacienta ke konzultaci, na specializované vyšetření či předpis medikace,“popisuje přednosta I. interní kliniky – kardiologické FN Olomouc Miloš Táborský a dodává, že s kolegy debatují o zavedení technologie v celém regionu. Upozorňuje ale, že důležité je spojení konkrétního lékaře a konkrétního pacienta. „To zvyšuje nejen důvěru, ale především medicínskou exaktnost a zodpovědnost lékaře, který má k dispozici kompletní údaje o nemocném.“
Úskalí nových systémů
Nových systémů pro medicínu na dálku vzniklo od března mnoho. Před některými však lékaři varují. Odborná společnost praktických lékařů se vymezila zejména proti Virtuální čekárně. Projekt funguje tak, že pacient na webu položí přes službu otázku svému lékaři. Pokud ten není do projektu zapojen, protože je dobrovolný, odpoví mu někdo z lékařů Virtuální čekárny, kdo ho ale nikdy nevyšetřil a nezná jeho anamnézu. „Aby lékař bezpečně a efektivně elektronicky komunikoval s pacienty, nepotřebuje prostředníka,“namítá Petr Šonka. Navíc provozovatel Virtuální čekárny není poskytovatel zdravotních služeb dle zákona, jako musejí být lékaři, kteří provozují vlastní ordinaci. Nejasná je i otázka odpovědnosti, neboť společnost, která službu provozuje, se odpovědnosti za udělenou radu částečně zříká.
MF DNES Virtuální čekárnu kontaktovala, konkrétní odpověď nedostala. „Projekt jsme spustili 12. května, nyní by odpovědi byly předčasné. Probíhá komunikace s lékaři a partnery,“reagovala jen zástupkyně provozovatele Táňa Lálová.
O službě pochybuje i právník Ondřej Dostál. „Pokud nejsou poskytovatelem, nesmějí nabízet lékařské konzultace. Poskytovatel třeba musí nést odpovědnost, když poradí špatně, vést dokumentaci. Mohli by fungovat jako jakési potrubí k jiným lékařům. Tohle se řešilo už na přelomu tisíciletí v USA a vznikaly problémy, že to narušuje vztah lékař–pacient.“