Souboj o 750 miliard eur. Záchranný balík štěpí unijní země

Dluh se bude splácet až do roku 2058

Země EU čeká tvrdé vyjednávání o podobě záchranného balíčku, jenž nemá v unijní historii obdobu. Plán Evropské komise, která si chce na obnovu po krizi půjčit 750 miliard eur (20,2 bilionu korun), naráží na odpor „šetrných“zemí, jako je Dánsko, Nizozemsko či Rakousko. „Říkáme jasně ano koronavirové pomoci, ale odmítáme dluhovou unii,“shrnul tyto obavy rakouský kancléř Sebastian Kurz. V pátek zkritizoval plán také maďarský premiér Viktor Orbán.

A nelíbí se ani Andreji Babišovi, podle kterého je nastavení podmínek pomoci nespravedlivé a Česko tak doplatí na to, že hospodaří dobře. „Ta suma je přehnaná a zbytečná. Země, které si potřebují půjčit peníze a nemůžou, se to teď snaží prosadit v rámci evropského rozpočtu a zatáhnout do toho i ostatní. Já říkám, že každá členská země se má financovat na trzích,“dodává premiér.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová však argumentuje tím, že díky silnému ratingu EU budou takto úvěrové podmínky mnohem příznivější.

Komise chce za úvěr ručit upraveným unijním rozpočtem pro roky 2021 až 2027, v němž bude 1,1 bilionu eur. Do budoucna pro tyto účely počítá s novými příjmy, například z digitální daně. Zvedne také strop pro příspěvky členských zemí do unijního rozpočtu.

Návrh, který Leyenová ve středu představila v Evropském parlamentu, přivítaly Francie a Německo. Ty již dříve podobný postup prosazovaly, byť v menším měřítku. Pozitivní reakce přicházejí také z Itálie a Španělska, které mají z balíčku získat nejvíce peněz.

Česká republika by měla dostat téměř 20 miliard eur. „Česko by mělo přestat blokovat návrh za každou cenu. Dostat od EU v přepočtu přes 500 miliard korun považuji za adekvátní,“myslí si europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).

s přispěním Jiřího Sládka

Evropská komise si poprvé v historii půjčí peníze na finančních trzích. Balíček v celkové hodnotě 750 miliard eur na boj unijních zemí s následky koronavirové krize chce získat v příštích čtyřech letech.

Zástupci Komise hájí tento postup silným ratingem Evropské unie, díky kterému chtějí získat výhodné úvěrové podmínky. Například ratingové agentury Fitch a Moody’s hodnotí sedmadvacítku tím nejvyšším možným.

Jako záruka bude sloužit upravený unijní rozpočet pro roky 2021–2027, jehož příjmy by měly v příštích letech vylepšit některé nové ekologické daně.

Zelené miliardy

Komise ve svých propočtech odhaduje například dodatečné zisky pět až 14 miliard eur ročně z připravované uhlíkové daně. Tzv. mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích má zdanit dovoz produktů s vysokou uhlíkovou stopou, což má firmy mj. přesvědčit, aby nepřesouvaly svou produkci do zemí, které tolik nedbají na snižování emisí.

Další příjmy v hodnotě až 10 miliard eur ročně si Unie slibuje od rozšíření systému obchodování s emisními povolenkami. Ve hře je také návrh zdanění množství nezrecyklovaného plastového odpadu, který by měl do evropského rozpočtu přinášet sedm miliard eur ročně.

Tím však výčet připravovaných unijních daní nekončí. Na velké technologické firmy s obratem nad 750 milionů eur ročně má dopadnout digitální daň.

Průvodní dokumenty záchranného balíčku uvádějí také další potenciální zdroj peněz, jímž má být sazba pro firmy, které „čerpají obrovské výhody z jednotného trhu EU“. Zástupci Komise si od toho slibují deset miliard eur ročně, nedokázali však zatím ohledně opatření poskytnout žádné bližší detaily.

Kromě dodatečných příjmů hodlá Komise garanci rozpočtem vylepšit i tím, že navýší strop pro tzv. vlastní zdroje.

Přímé granty a půjčky

Největším podílem na příjmech rozpočtu EU jsou totiž příspěvky jednotlivých členských zemí. Výše příspěvku byla dlouhodobě zastropována na 1,2 procenta hrubého národního produktu (celkovou hodnotou výrobků a služeb vyprodukovaných občany země). Kvůli brexitu a krizi se strop zvedl na 1,4 procenta, nyní by se měl dočasně zvýšit na dvě procenta.

Podle Komise to má potenciálním investorům dokázat, že evropský rozpočet v budoucnu unese dluhovou zátěž za jakýchkoli okolností. Po splacení všech peněz se má strop vrátit na původní úroveň.

To však bude trvat několik desetiletí. Komise hodlá jménem Evropské unie vydávat dluhopisy se splatností 3 až 30 let. Brusel chce začít splácet dluhy až po skončení příštího sedmiletého rozpočtového cyklu, tedy od roku 2028. Splácet se tak bude z příštích rozpočtů EU, a to až do roku 2058.

Peníze z připravovaného fondu obnovy poputují unijním zemím v podobě přímých grantů nebo půjček. Vzhledem k zasažení koronavirem dostanou nejvíc Itálie a Španělsko, které získají dohromady 313 miliard eur. Kvůli tomuto přerozdělování však Unii opět hrozí konflikt mezi spořivým severem a rozhazovačným jihem, který vyhloubil zákop napříč eurozónou už při dluhové krizi před zhruba deseti lety.

„Celounijní program dává smysl. Mimo jiné proto, že ne všechny země jsou s to dostatečně reagovat a k oživení růstu unijní ekonomiky je třeba, aby krizi překonaly všechny,“myslí si europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).

„Pomoc nejvíce poškozeným je v našem zájmu proto, aby se nerozpadl vnitřní trh, což je jedna z největších hodnot našeho členství v EU,“dodává europoslanec Alexandr Vondra (ODS).

Kvůli chystanému přerozdělování Evropské unii opět hrozí konflikt mezi spořivým severem a rozhazovačným jihem.

Spor o přerozdělovací klíč

V Česku však unijní fond obnovy zkritizoval premiér Babiš. Kritéria pro rozdělování peněz mezi země mu přijdou nespravedlivá. „Zásadně nesouhlasím s tím, že jedno z důležitých kritérií je nezaměstnanost. Za to, že ji máme nízkou, nízký dluh a relativně dobrý růst, nemůžeme být handicapováni vůči ostatním,“říká.

Také podle Vondry není přerozdělovací klíč fér. „Řeší i jiné dluhy než ty, které vznikly v důsledku koronaviru, a trestá státy, které dlouhodobě hospodařily zodpovědně,“říká Vondra.

Podle současného plánu má Česko z fondu obnovy získat 19,2 miliardy eur (517 miliard korun), polovinu formou přímých plateb a polovinu formou půjček. Kolem toho, jak by měly prostředky do České republiky doputovat, však zatím není jasno. „Resort financí nemá k dispozici žádný konkrétní návrh, který by mohl kvalifikovaně posoudit,“uvedl Zdeněk Vojtěch z odboru vnějších vztahů ministerstva.