Svobodné matky v dluhové pasti
Koronavirová krize dohnala samoživitelky na práh chudoby a k lichvářům
Smlouvu na půjčku jsem uzavírala na ulici. Paní seděla v autě s rouškou a já jsem jí to podepisovala tak, že jsem stála venku u auta. Peníze mi dala hotově,“svěřuje se třicetiletá svobodná matka Adéla. A bylo to. Nouze, pochybná půjčka a z pár tisíc je během chvíle nesplatitelný dluh.
Během pandemie koronaviru přišel o práci její přítel. To spustilo hádky, pár se rozešel a Adéla přišla o část rodinných příjmů. Nyní žije se svými třemi dětmi v malé garsonce na Znojemsku. I ona přišla kvůli pandemii o brigádu, kterou si přivydělává k mateřské. Za poslední dva měsíce si dokonce vzala několik nebankovních půjček, aby měla na jídlo a nájem. „Rodičák padne skoro celý na nájem. Z něčeho ale musím žít nebo kupovat sunar a plínky. Neměla jsem jinou možnost,“říká.
Adéla není ani zdaleka jedinou samoživitelkou, která kvůli koronakrizi upadla do dluhové pasti. Podle výzkumu Klubu svobodných matek se do svízelné situace dostala už pětina samoživitelek. Třetina pak za posledního čtvrt roku musela sáhnout po půjčce.
„Šestnáct procent dotazovaných přiznalo dlouhodobé zadlužení. Téměř dvě třetiny samoživitelek neměly před krizí žádnou finanční rezervu. Pětina měla rezervu do 5 000 korun, necelá desetina do 10 000 korun,“stojí v průzkumu, který byl proveden na vzorku tisíce respondentů. Nicméně experti se shodují, že odráží reálnou situaci. „To představuje významné riziko dluhové spirály. Takže pokud rodiče samoživitelé patřili již dříve k ohrožené sociální skupině, jejich situace bude příští měsíce ještě náročnější,“upozorňuje Dana Pavlousková z Klubu svobodných matek. Navíc podle ní opravdová krize pro samoživitelky teprve nastane. Přitom nejde o malou skupinu – podle odhadů jich je v Česku na 200 tisíc.
Nynější sociální dávky jim většinou nestačí. Žádosti o další peníze mnohdy úřady nevyslyší. Platby státu se zpožďují. Minimálně v řádu dnů. Matky ale potřebují peníze v podstatě hned.
„Nevím, co bude za měsíc. Žiju s dětmi ze dne na den. Pracovala jsem jako uklízečka ve škole, jenže tu kvůli viru zavřeli,“svěřuje se Kristýna, která bydlí na statku nedaleko Prahy.
V malém domku u Prahy žije osmatřicetiletá Kristýna se dvěma syny. „Při mateřské se snažím přivydělávat brigádami, ale kvůli tomu nemám ani nárok na pomoc od státu. Pak už nikoho nezajímá, že vás vyhodí,“říká Kristýna. Bohužel i ji semlela krize. „Peníze šly hodně dolů. Netuším, co budu dělat,“doplňuje mladá maminka, která po zaplacení složenek má stěží na jídlo pro děti.
Kristýna jako většina jiných samoživitelek o dřívější brigádu kvůli koronaviru přišla a usilovně hledá novou. „Snažím se nějakým způsobem vydělat. Teď jsem třeba šila roušky pro firmu, takže jsem byla jeden měsíc zachráněná. Plán je takový, že se budu snažit, a uvidíme,“dodává.
Brigády nejsou
Nadace Agrofert, která se pomocí samoživitelkám zabývá, zdůrazňuje, že krize má největší dopad právě na ženy, které se snažily přivydělat si brigádou. „Takové maminky se na nás obracejí nyní nejčastěji. Typicky jde o ženu, která pracovala na dohodu a v této situaci o ni přišla. Tím pádem přišla o jediné příjmy nad rámec třeba sociálních dávek,“říká ředitelka nadace Zuzana Tornikidis. Podle ní žijí tyto ženy dlouhodobě s napjatým rozpočtem. „Úspory nemají skoro žádné, nemají třeba ani podporu rodiny. To, že se odložily splátky či nájem, není pro ně řešení,“podotýká.
Jenže sehnat novou brigádu je teď problém. Výrazně jich ubylo, naopak zájem o ně se oproti třeba loňskému roku násobně zvýšil.
Z půjčky je lichva
Podle Dany Pavlouskové z Klubu svobodných matek by měl konat stát, ale místo něj často hasí problémy neziskové organizace a veřejnost. „Často zaznívá názor, že sociální systém v Česku je štědřejší než v dalších evropských státech. S tím se dá souhlasit, na druhou stranu neevidujeme v českém systému opatření, která by speciálně pomáhala cíleně rodičům samoživitelům,“zdůrazňuje.
Během koronakrize evidovala Česká správa sociálního zabezpečení bezmála 260 tisíc žádostí o takzvané ošetřovné – speciální dávku pro rodiče, kteří museli zůstat doma s dětmi. „Koronakrize byla pro všechny naprosto bezprecedentní situací, to nebylo něco, co si rodiče samoživitelé způsobili sami, to byla vnější okolnost, která velmi negativně ovlivnila, až ohrozila jejich existenci,“zdůrazňuje Pavlousková.
To vše obrovsky nahrává lichvářům, kteří zoufalé matky – jež mnohdy nemají peníze ani na základní potraviny – snadno lapají.
Adéla, zmiňovaná v úvodu textu, sáhla po první půjčce na konci března. „Vzala jsem si 20 tisíc a teď po mně chtějí vrátit 48 714 korun, takže víc než sto procent, což mi přijde docela dost,“přemítá. „Prostřední syn jde od září do školy, děsím se, co budu muset ještě kupovat. Melu z posledního,“dodává sklíčeně.
V úplném zmaru jí lidé prostřednictvím facebookové pomoci alespoň vypomáhají se sunarem pro tříměsíční dceru.
Samoživitelky čekají exekuce
A vyhlídky zrovna růžové nejsou ani do budoucna. Tato sociální skupina bude podle ekonoma Lukáše Kovandy nejvíce ohrožena exekucemi.
„Problémem je i takzvaná opomenutá střední třída. To jsou lidé, kteří jsou příliš bohatí na státní podporu typu sociálních dávek, ale současně příliš chudí na to, aby krizi přečkali bez povážlivého snížení životního úrovně,“míní Kovanda.
A jak pomůže stát? Samoživitelky často uvádějí, že problém pro ně představuje dlužné výživné, které jim má platit jejich expartner. S jistým řešením má přijít chystaný zákon o takzvaném zálohovaném výživném. Tedy vyplacení části peněz z pokladny státu, přičemž ten by pak alimenty vymáhal po dlužnících. Zákon teď čeká na schválení.