Město, které chce zrušit policii
Místo „cizinců se zbraněmi“mají přijít uliční psychologové, sociální pracovníci a rádci obětí.
Vítejte v překrásném novém světě, kde proti zločinu budou místo policistů stát aktivisté, úsměvy, láska a školitelé. To není nový utopický film, ale Minneapolis.
Můžete si myslet, že víte, jak to dopadne, ale většina radních v Minneapolisu, městě, kde policisté zabili zatýkaného černocha George Floyda, taky ví své: město zruší policii. Když se proti tomu ozval i pokrokářský starosta, dav ho vybučel.
Ale Minneapolis není ani zdaleka jediné. V USA pod vlivem Floydovy smrti, demonstrací a vybičovaných emocí zní heslo defund the police, zbavte policii peněz. Není novinkou, zrodilo se v roce 2014 pod vlivem smrti jiného černocha zabitého policisty v missourském Fergusonu, kde byly také bouře, rabování, žhářství a předtím obvinění z policejní brutality. Co tehdy vypadalo jako absurdní nápad, se teď chytilo a stalo se bojovým pokřikem aktivistů i naštvaných protestujících. Města jako New York, Los Angeles či Filadelfie už slíbila, že finančně policii přiškrtí a peníze dají jinam, celebrity podepisují otevřený dopis, aby to podpořily – jsou mezi nimi Jane Fondová, Natalie Portmanová či John Legend a vmáčkla se tam i Angela Davisová, černošská celebrita husákovského režimu, která jezdila do ČSSR, z níž se vyjet nesmělo, vykládat o utlačování lidských práv v USA.
Jak by to ale všechno mělo vypadat, zatím nikdo moc neví. Dokonce i CNN píše, že to závisí na tom, koho se zeptáte. Ve Washington Postu se snaží vysvětlit, co si pod tím představit, univerzitní profesorka práva. Jeden z progresivních minneapoliských radních napsal na Twitter aspoň něco konkrétnějšího: „Jde o zcela nový pohled na veřejnou bezpečnost... Můžeme nově definovat, co znamená a jaké nástroje k ní potřebujeme a jaké ne. Můžeme investovat do kulturní kompetence, školení ohledně duševního zdraví, deeskalace a řešení konfliktů.“
Lidé, kteří by nastolení nových časů rádi vzali zgruntu, tvrdí, že americká města na tom budou lépe bez strážců zákona. Skoro to vypadá, že podle nich neexistuje zločin, násilí obstarává jen policie: „Budeme bezpečnější bez ozbrojených, nevypočitatelných hlídek podporovaných státním lovem na černé lidi,“cituje včerejší New York Times jednu přední minneapoliskou aktivistku.
A jak tedy budou chráněni občané? Radní sice nevědí, ale minneapoliská aktivistická skupina MPD150, která se tím zabývá, zřejmě zločin vidí jako jakousi místní krizovou situaci –a s těmi se prý umějí nejlépe vypořádat místní občané. Místo „cizinců se zbraněmi“, jak program popisuje policisty, by měli „na krize reagovat v první linii odborníci na duševní zdraví, sociální pracovníci, obhájci obětí a další členové komunity v méně viditelných rolích“. To může snad fungovat, pokud ulici ohrozí bezdomovec, který se právě zhroutil. Ale jak si sociální pracovníci poradí s gangem, který přepadl banku? S tím se moc nepočítá: pořádek je podle MPD150 zajišťován ne vynucováním práva, ale vzděláváním, poskytováním pracovních příležitostí a psychologickými poradnami, k nimž chudé komunity nemají přístup.
Na rozdíl od toho je přístup „přiškrťte policejní peníze“méně radikální a bližší skutečnému životu. Jde v podstatě o to, že část peněz živících policii by se investovala na zlepšení života černošských čtvrtí v naději, že kdyby se tam zvýšila kvalita života, snížila by se kriminalita. Peníze navíc by měly vylepšit školy, nemocnice, bydlení a stravování. Je to jakýsi pokus jít na kriminalitu z opačné strany. Prevence, výchova, protidrogové programy.
Ale to už tady bylo. Když se do chudých čtvrtí v minulosti sypaly peníze na podobné programy, něco vylepšily, ale všechno nedokázaly. Také teď by se z ghett nestaly parky.
A vlétne do toho i politika. Zatím je slyšet jen demonstranty. Ale až opadnou emoce, průzkumy řeknou, kolik Američanů se bojí rozvratu veřejného pořádku s tím, že místo policie přijdou experimenty. Budou to mimořádně důležitá čísla, protože do Ameriky právě dorazilo další žhavé volební téma.