Slavia titulu na dosah
Bezbrankový hit kola odkryl, proč fotbalová Slavia v Česku vládne: umí pracovat s detaily.
Obyčejný aut. Triviální situace, při které zvednete balon nad hlavu a mrsknete ho do hřiště. Jediná chvíle, kdy fotbalista hraje rukama.
Říkáte si: Co můžete získat autovým vhazováním? Leccos, což potvrdil nedělní ligový hit.
Slavia pochopila, že zrovna aut může být momentem, který vytvoří výhodu téměř zadarmo. Pokud jste se dívali pozorně, ta akce z osmé minuty šlágru s Plzní se vám musí vybavit.
Obránce Coufal vhazuje z pravé strany na útočné polovině, pozorně sleduje spoluhráče, a jakmile zmerčí náběh Ševčíka, prudce mu balon hodí před šestnáctku. Blonďatý záložník mazaně přenechává Teclovi, ten do míče lehce dloubne a posouvá na Bořila, který pálí prudce, pohotově, ale nad.
Fikaná akce, vypilovaný signál, a hlavně ukázka fotbalové moderny: prolínání řad, hra v pohybu, bleskový přesun z pravé strany na levou... To vše za pouhých šest vteřin. Kouč Jindřich Trpišovský se jen usmál pod vousy, jako by si pomyslel: Tohle si zasloužilo gól!
Moment z úvodu bezbrankového taháku kola byl malou, ale dostatečně názornou ukázkou toho, proč je Slavia nejdál.
Umí pracovat s detailem a její hra je prošpikovaná taktickými fígly, což je hlavní důvod, proč má před soupeři v Česku náskok.
Z vlčáků dorostli pragmatici
Jistě, můžete namítnout, že k podzimní suverenitě má na jaře daleko, že až na kanonádu proti oslabenému Jablonci vítězí po koronapauze jen těsně a že jediného soupeře v boji o titul doma v Edenu v neděli porazit nedokázala.
Jenže zároveň ukazuje, že je správně nastavená, odhodlaná a že s ní jen tak něco nezatřese.
Díky propracovanému systému, který vymyslel trenérský štáb kolem Trpišovského ve spolupráci se sportovním ředitelem Janem Nezmarem, se slávisté v krátkém čase zvládli vypořádat s odchody tří mazáků (Souček, Hušbauer, Škoda) a dál kráčejí nejkratší a neúčinnější cestou k úspěchu, který je na dosah.
Loňský titul byl zasloužený a letošní bude zrovna tak.
Neděle byla zřejmě poslední možností, jak by se mohl boj o blyštivou trofej zašmodrchat. Vzhledem k tomu, že remíza 0:0 nechala rozestup osmibodový, můžeme Slavii pomalu poblahopřát k obhajobě. Zbývají poslední dvě kola základní části plus pět kol v nadstavbě a Trpišovského tým by musel potkat totální kolaps, aby ještě dopustil senzační obrat. Ne, to se nestane.
Slavia se naučila zvládat těžké zápasy, možná ji vyškolily cenné zkušenosti z Ligy mistrů. Zjistila, že když umí obrat Barcelonu na jejím hřišti, může přinejmenším v Česku dokázat cokoli. Zatím ji neumí zastavit ani Plzeň, byť se angažováním progresivního trenéra Guly pustila do slibné stíhací jízdy.
Majitelé sešívaných dresů se totiž z hladových vlčáků proměnili na trpělivé pragmatiky. Když vytuší, že soupeře nezválcují fotbalovou vášní a nezpochybnitelnou kvalitou, zvolí jiné řešení. Mazanější, snad by se dalo říct opatrnější.
„Na organizaci hry si zakládáme, hodně na ní pracujeme,“prozradil Trpišovský. „A v defenzivě se učí určitě snáz než směrem dopředu.“
Díky tomu vyrobila Slavia z nouze ctnost. Od loňského léta bojovala s tím, že ze zadních řad mizely osobnosti: nejdřív sehrané africké duo Deli–Ngadeu, pak zraněný Hovorka, v zimě lídr Souček, který zvládal odbránit obrovský prostor.
Dost možná i Trpišovský a spol. trnuli, jak se tým s tolika zásahy popere. Naložili obrovskou porci zodpovědnosti na mladého Zimu, který přišel se 157 odehranými minutami v lize. Náhradu za Součka si museli vyrobit z vlastních zdrojů, přeučením obránce Holeše.
To vše rovná se nespočet hodin vysvětlování, opakování, drilování.
Když přestávka pomůže
Nečekaná pauza, kterou způsobila pandemie koronaviru, se tak Slavii šikla a možná rozhodla boj o titul. Kdyby totiž tým pokračoval tak, jak jaro začal, tedy dvěma porážkami a remízou z prvních čtyř zápasů, dal se i luxusní šestnáctibodový náskok ještě prošustrovat.
Místo toho Slavia dostala čas na zalepení děr a na to, aby fungující aspekty hry ještě vylepšila.
Za všechno hovoří osm inkasovaných gólů v osmadvaceti zápasech, případně rekordních dvacet vychytaných nul brankáře Koláře. Obojí je obdivuhodné.
Pak se nelze divit, že Plzeň, byť má nejlepší útok v soutěži, v Edenu ani jednou nevypálila střelu přímo na branku. Třeba se Viktoria poučí a až Slavii znovu potká v nadstavbě, znepříjemní jí zápas o něco víc. Třeba si také dá větší pozor na laciné ztráty, kterými slávisty párkrát poslala do brejků. Ale titul si už Slavia utéct nenechá.
A klidně může kralovat dál: pokud jí ovšem zůstane za zády bohatý čínský majitel a Nezmar v klíčové roli sportovního ředitele. Křehké vztahy uvnitř klubu ji mohou ohrozit víc než kdokoli ze soupeřů.
Zakládáme si na organizaci hry. Ta se učí snáz v defenzivě než vpředu.
Jindřich Trpišovský, trenér Slavie