Otrokář, nebo filantrop? Stejně skončil v řece
Demonstranti v Bristolu, inspirovaní americkými protesty, strhli sochu obchodníka s otroky a zároveň váženého občana města
BRISTOL Chráněná kulturní památka padá k zemi a dav jásá. Lidé ječí, skáčou a vše si natáčejí na mobilní telefony. Bronzovou sochu Edwarda Colstona v nadživotní velikosti po chvíli vhodí do nedaleké řeky Avon.
Spor kolem Colstonovy sochy v Bristolu se táhne už roky. Nyní do něj rázně vstoupili demonstranti podporující americké hnutí Black lives matter („na životě černých záleží“) a sochu během protestu, který navazoval na smrt Američana George Floyda, zničili.
Pro jedny je Colston nenáviděným otrokářem, který v 17. století obchodoval s otroky, pro druhé naopak filantropem, který nemalými finančními částkami podporoval školy, nemocnice, kostely a chudobince v Bristolu i dalších částech Anglie.
Právě filantropie byla důvodem, proč sto padesát let po Colstonově smrti několik charitativních organizací vybralo peníze na odlití a vztyčení jeho sochy. Na pamětní desku nechaly napsat: „Věnováno občany Bristolu na památku jednoho z nejctnostnějších a nejváženějších mužů našeho města, roku 1895.“
Petice: Pryč s Colstonem
V posledních letech pak s opačným motivem vznikla petice, která požadovala odstranění sochy. Podepsalo ji jedenáct tisíc obyvatel tohoto půlmilionového města.
Jejich požadavek se nyní sice splnil, ale stržením sochy spor zdaleka neskončil. Další otázkou teď je, zda to bylo správné. I tady se objevují zcela protichůdné názory. Například britský profesor moderních dějin David Olusoga, po otci Nigerijec a po matce Brit, autor oceňované knihy Black and British (Černý a Brit) a stejnojmenného televizního seriálu, stržení Colstonovy sochy svým významem přirovnal k pádu sochy Saddáma Husajna během bitvy o Bagdád na jaře roku 2003.
Také podle starosty Bristolu Marvina Reese je „nezbytné naslouchat i těm, kdo sochu považují za urážku lidstva“. Naopak britská ministryně vnitra Priti Patelová, která se narodila v Ugandě indickým rodičům, čin označila za „zcela ohavný“.
Policie zahájila vyšetřování kvůli poškozování cizího majetku. Socha je v Británii vedena jako kulturní památka, a to ve stejné kategorii jako například budova nahrávacích studií na Abbey Road v Londýně, v nichž pracovali Beatles. Stejně jako je Colston spojen s otrokářstvím, je jeho jméno spjato s Bristolem. Je tu Colstonova ulice, soukromá Colstonova škola, Colstonova koncertní hala nebo také Colstonova houska – sladké pečivo s rozinkami.
Zahladit stopy
Koncertní hala před třemi lety začala uvažovat o změně názvu. Bristolská radnice nechala sundat ze zdi Colstonův portrét. Na nyní už stržené soše se měla objevit další plaketa, tentokrát upřesňující jeho zapojení do obchodu s africkými otroky.
Protesty kromě Bristolu probíhaly také v dalších britských městech včetně Londýna, Manchesteru, Nottinghamu, Glasgowa a Edinburghu. Většina z nich se obešla bez konfliktů, zejména v Londýně však část účastníků postupně přešla k násilí vůči policii.