Za havárií u Norilska je tání permafrostu
„Věčně zmrzlá půda“měkne a způsobuje stále větší potíže.
Snímky do ruda zabarvené sibiřské řeky Ambarnaja, do níž uniklo asi šestnáct tisíc tun ropného paliva a maziv z místní elektrárny, obletěly nedávno ruská i zahraniční média.
Ekologická katastrofa „biblického rozsahu“si vyžádala vyhlášení stavu nouze v polárním městě Norilsk i vyšetřování pro zanedbání bezpečnosti práce. Jak ale upozorňují ekologové, jednu z nejhorších ropných nehod v dějinách arktické oblasti zapříčinil zřejmě mimo jiné i roztávající permafrost. Na něm přitom stojí značná část ruské těžební infrastruktury a sibiřských měst.
Věčně zmrzlá půda, tedy permafrost, pokrývá bezmála dvě třetiny Ruska. Jeho tání není pro tamní úřady žádnou novinkou. Jev způsobený klimatickými změnami a oteplováním, jehož tempo je podle odborníků
MOSKVA
na Sibiři až dvakrát rychlejší než jinde na planetě, poškodí ročně množství budov v nehostinném regionu. Domy, která se tu stavějí na kůlech zapuštěných do země, se vlivem tání často potápí. Hroutí se ale i silnice, plynovody a ropovody.
To, že svou roli pravděpodobně sehrála roztávající půda i v nedávné katastrofě, připustil Sergej Djačenko, zástupce firmy Norilsk Nickel, které nádrž pro uchování ropného paliva patřila.
Podle firmy se nádrž poškodila poté, co se její podpěrné pilíře začaly potápět. Konstrukci přitom podnik používal už 35 let a jeho vedení trvá na tom, že poslední revize z roku 2018 žádná poškození neodhalila. Společnost nyní pracuje na likvidaci havárie, což ji prý přijde odhadem na deset miliard rublů (tedy v přepočtu asi 3,4 miliardy korun).
Roční škody způsobené ruské ekonomice táním permafrostu se přitom pohybují mezi 50 až 150 miliardami rublů (tedy přibližně mezi 17 a 52 miliardami korun), odhadoval loni náměstek ruského ministra pro rozvoj Dálného východu a Arktidy Alexandr Krutilov.
Ruské úřady proto slibovaly, že se v budoucnu více zaměří na boj s klimatickými změnami. Podle ekologů však nedělají dost. Rusko letos zaznamenalo vůbec nejteplejší zimu za 140 let meteorologických záznamů. Teplotní rekordy zasáhly na jaře i Sibiř.
Rekordní teplo
Teploty v polární části Ruska se už od počátku ledna pohybují mezi třemi až šesti stupni nad průměrem, což je vůbec největší anomálie v dějinách teplotních měření. Například v sibiřských městech Krasnojarsk, Omsk, Tomsk nebo Kemerevo se v květnu rtuť teploměrů vyšplhala až k 30 i 35 stupňům Celsia. Městečko Chatanga, které patří mezi nejseverněji obydlená místa v Rusku, naměřilo ke konci minulého měsíce až 25,4 stupně, což je až o 13 stupňů více než dříve naměřený rekord.
Kvůli nebývalému teplu tak letos dříve, než je obvyklé, propukly sezonní lesní požáry a neobvykle rychle tál i sníh v chladných oblastech.
Vědci přitom už několik let varují před nestabilitou polárního permafrostu. Rusko-americká analýza ještě v roce 2016 předpovídala, že při nejhorším možném scénáři dojde do roku 2050 k 75- až 95procentnímu poklesu nosné kapacity v celém permafrostu. Podle dalších odhadů by tání zmrzlé půdy mohlo do 30 let poškodit pětinu infrastruktury a polovinu obytných domů, které se na ní nyní nacházejí.
Právě v Norilsku přitom už v minulosti kvůli tání permafrostu a poškození konstrukce museli strhnout několik domů.