Senát dál netáhne, upravme volby

Účast pouhých 16 % voličů při víkendových volbách na Teplicku opět potvrzuje nezájem o senátní volby. V říjnu 2014 se senátních voleb účastnilo v prvním kole 38 % a ve druhém 16 % voličů. V říjnu 2016 přišlo v prvním kole 33 % a ve druhém 15 % voličů. A v říjnu 2018 v prvním kole 42 % a ve druhém 16 %.

Pro srovnání: voleb prezidenta republiky se v lednu 2018 účastnilo v prvním kole 62 % a ve druhém 67 % voličů. Do Poslanecké sněmovny v říjnu 2017 hlasovalo 60 % voličů. Voleb do obcí v říjnu 2018 se účastnilo 47 % voličů a u krajských voleb v říjnu 2016 to bylo 34 %.

Voliči považují za nejdůležitější přímé volby prezidenta a poslanců, za nejméně významné z voleb do domácích institucí ty senátní. Tyto volby mají vyšší účast jen v prvním kole, kdy se hlasuje zároveň do zastupitelstev obcí nebo krajů.

Již tu byly pokusy zvýšit zájem voličů. V listopadu 2000 se volilo v obou kolech jen v neděli. Výsledkem byla účast pouhých 34 % voličů v prvním kole a 22 % ve druhém. Roku 2002 prezident Václav Havel po domluvě s premiérem Milošem Zemanem spojil obecní volby až s druhým kolem senátních voleb. Posílila se účast ve druhém kole, kdy volilo 33 % voličů. Nic moc, ale na druhé kolo rekordní číslo. Ale nezájem voličů se promítl do kola prvního, jež se konalo samostatně týden před obecními volbami. Přišlo jen 24 %, takže se experiment neosvědčil. Voliči prostě přijdou pouze k tomu kolu senátních voleb, kdy se zároveň konají volby krajské nebo obecní.

Zrušení Senátu zatím není reálné, ale šlo by změnit senátní volby, aby se konalo jen jedno kolo a mohlo se volit společně do Senátu, krajů i obcí. Lze snížit počet senátorů z 81 na 70 a prodloužit jejich volební období na osm let s tím, že by se po čtyřech letech volila polovina. To by umožnilo sjednocení voleb senátorských, krajských a obecních. Osmileté volební období senátorů ostatně stanovila i ústava z roku 1920.

Přínosem by bylo snížení zátěže voličů, zvýšení volební účasti na úroveň voleb do obcí a také úsporu pro státní rozpočet v době, kdy se potápíme do dluhové pasti.