Archeologie přes internet

Webová aplikace archeologického ústavu pomůže jak zájemcům o historii, tak stavitelům

Raně středověké hradiště v Karlovicích, staroměstský románský dům pánů z Kunštátu nebo gotický Nový Hrad u Kunratic. Údaje nejen o těchto pozoruhodných historických lokalitách, ale také mapy a fotografie lze nalézt na aktuálně digitalizovaných archeologických webech souvisejících se stránkou www.aiscr.cz. Slouží nejen historikům či památkářům, ale důležité informace zde mohou nalézt stavebníci či laici plánující výlet, zábavu či poučení.

Archeologie už tak nemusí být dřina v terénu, zcela pohodlně se s ní lze seznámit prostřednictvím počítače. Umožňuje to digitální výzkumná infrastruktura, nazvaná Archeologický informační systém České republiky (AIS ČR), která je uváděna do provozu Archeologickými ústavy Akademie věd (AV ČR) v Praze a také Brně. „Digitální výzkumná infrastruktura

STARÉ MĚSTO

AIS CR je svým celonárodním charakterem a šíří nabízených nástrojů unikátní i v evropském měřítku,“představuje systém Markéta Růžičková z Akademie věd ČR.

Jádro zmíněného informačního systému tvoří Archeologická mapa České republiky. Jde o hlavní nástroj archeologické agendy a sběru informací o archeologických výzkumech.

Odhalené výzkumy

V Digitálním archivu Archeologické mapy ČR lze nyní procházet desítky tisíc dokumentů k českému archeologickému dědictví – mimo jiné i terénní a letecké fotografie, výzkumné zprávy či mapy a plány archeologických lokalit.

Digitalizovaná data popisují desetitisíce výzkumů a z nich plynoucích poznatků. Zahrnují také informace o vedoucích výzkumu, o tom, kdy se výzkum konal, o jeho lokalizaci i to, jaké nálezy a z jakého období výzkum zjistil. Zvláštním typem záznamů jsou údaje o archeologických lokalitách zjištěných povrchovým i dálkovým průzkumem. „S touto podrobnou Archeologickou mapou se pravidelně setkává nejen odborná veřejnost, ale také kdokoli, kdo plánuje zásahy do krajiny, tedy například stavaři,“vysvětluje Růžičková.

Především pro výletníky je určen Archeologický atlas ČR, a to jak webový, tak klasicky papírový průvodce po vybraných lokalitách.

Jeho prostřednictvím lze v hlavním městě projít notoricky známé památky, jakou je například Pražský hrad, ale i místa spíše stranou zájmu – například kralovické hradiště U Markéty, založené na úsvitu českých dějin v 10. století.

Další ze zajímavých hradišť z obdobné doby představuje atlas na opačném konci Prahy, ve Vinoři. A v Újezdě nad Lesy se lze díky aplikaci seznámit se zaniklou středověkou vsí Hol.

Pod povrch metropole

Neméně zajímavé informace ve virtuálním prostoru o hlavním městě nabízí také portál Praha archeologická, který zpřístupňuje „metropoli pod metropolí“. „Tyto a další služby jsou určeny archeologům, památkářům, státní správě, stavebníkům, ale i veřejnosti,“popisuje Růžičková.

Portál umožňuje například seznámit se s mapou archeologických dokumentačních bodů. Tedy míst, jichž se dotkl archeologický výzkum, byť by se jednalo o jedinou sondu nebo vrt. Popis archeologického dokumentačního bodu zahrnuje adresy, identifikaci parcelním číslem a interní identifikátor organizace, která výzkum prováděla. Dále je udán autor a rok odborného popisu, druh zásahu a jeho důvod.

Nejhustší síť bodů zahrnuje samozřejmě Pražský hrad a historické jádro metropole – Malá Strana, Staré Město a Vyšehrad. Zpravidla jde o místa, kde se před přibližně 90 lety konaly premiérové vědecké výzkumy pod hlavičkou nově vzniklého Státního archeologického ústavu.

Zmíněný informační systém umožňuje nalézt také archeologické památky a zjistit si údaje nejen o jejich historii, ale třeba ověřit si také dostupnost památek. V databázi tak lze nalézt mikve – rituální lázeň vedle Pinkasovy synagogy na Starém Městě. Aplikace pomáhá odkrývat a seznamovat se i s dalšími pozoruhodnými připomínkami dávné historie – například hradbou a historickou studnou z časů krále

Přemysla Otakara II. na Tržišti nebo rotundou sv. Václava skrytou v barokním paláci na Malostranském náměstí. Aplikace nabízí též procházky městem nebo představuje přírodní a geologické zajímavosti.

Zaplavená minulost

Na digitalizaci archeologové pracují tři desetiletí, výrazný impulz převádění dat dodaly povodně v roce 2002. Velká voda tehdy v Praze poničila řadu dokumentů. „Snaha o nápravu škod dovolila shromáždit prostředky i velké množství energie pro nový začátek a přinesla obrat v přístupu archeologů k informačním technologiím,“uvádějí archeologové.

Moderní technologie badatelé užívají i v dalších souvislostech. „Využíváme dálkové průzkumy Země – LIDAR, tedy skenování povrchu. Pro dokumentaci v terénu využíváme skenery. Z běžných fotografií lze vytvářet virtuální rekonstrukce nebo je využít pro rozšířenou realitu,“dodává Jaroslav Řídký z AV ČR.