Nákaza se šíří Polskem: omezení by se mohla vrátit
Poláci nedodržují bezpečnostní nařízení. Vláda by je mohla znovu zpřísnit
Přísnější bezpečnostní omezení kvůli šíření koronavirové nákazy by se mohla v Polsku vrátit. Sousední země v posledních dnech hlásí rekordní počty nově nakažených. Vůbec největší denní přírůstek – téměř 600 infikovaných – od propuknutí pandemie zaznamenala na začátku tohoto týdne.
Vévodit začalo Polsko i statistikám zemí EU. V neděli a v pondělí mělo nejvíce nově nakažených, pomyslnou druhou příčku obsadila Francie a na třetím místě se umístilo Portugalsko. V celoevropském žebříčku skončilo Polsko čtvrté – po Rusku, Británii a Bělorusku.
Nejvíce se nákaza šíří mezi horníky ve Slezském vojvodství na jihu země. Havíři nyní tvoří až pětinu z celkového počtu nakažených.
V Polsku platil během pandemie podobný bezpečnostní režim jako v Česku, vláda omezení postupně ruší od konce dubna. Poláci musí nyní dodržovat na ulicích dvoumetrové rozestupy a povinné jsou na některých místech i roušky. To se však podle odborníků často nedodržuje.
„Mám dojem, že Poláci už zapomněli, že tady vůbec nějakou epidemii máme,“prohlásil rozhořčeně ve včerejším rozhovoru s rádiovou stanicí RMF24 polský ministr zdravotnictví Lukasz Szumowski. Vláda podle něj zvažuje, že stávající bezpečnostní omezení znovu zpřísní. Nařízená domácí karanténa ale podle něj zřejmě nehrozí.
Polsko v posledních dnech pokračuje v uvolňování: otevřená jsou kina, divadla, salony krásy nebo posilovny. Pořádat se mohou i svatby s účastí až do 150 lidí.
Rouška je povinná v drtivé většině budov s velkým výskytem lidí, hromadné dopravě nebo tam, kde není možné dodržovat dvoumetrové rozestupy. Polští virologové ale upozornili, že lidé nařízení často zanedbávají – roušku vůbec nenosí nebo ji používají špatně.
Bezpečnostní opatření se nedodržují ani během akcí konaných v rámci blížících se prezidentských voleb. Roušky nenosí stoupenci jednotlivých kandidátů ani samotní uchazeči o post hlavy státu či členové jejich volebního štábu. Akce naopak provází srdečná potřásání rukama i objetí.
Hlasování bylo už v květnu kvůli koronaviru odloženo. Vláda ho totiž ve snaze na poslední chvíli prosadit výhradně korespondenční volbu nakonec nestihla připravit. Prezidenta si tak Poláci zvolí 28. června – sami se mohou rozhodnout, zda půjdou k volebním urnám, nebo svůj hlas odešlou poštou.
Hornické ohnisko
Dalším důvodem rostoucího počtu nakažených je podle odborníků plošné testování v dolech, které podstoupilo přes 50 tisíc havířů. Ministerstvo zdravotnictví přitom k němu přistoupilo až poté, co dosavadní opatření, jako například oddělení směn horníků, měření teploty, dezinfekce či nařízené roušky, byla vzhledem k povaze práce v dolech neúčinná. Těžařské Slezsko je přitom dlouhodobě epicentrem nákazy v Polsku – více než polovina nově infikovaných v zemi v posledních šesti týdnech pocházela právě odsud. A podle premiéra Mateusze Morawieckého počet nakažených v regionu v následujících deseti dnech i nadále rapidně poroste.
Kvůli nákaze se od včerejška na tři týdny pozastavila těžba ve 12 dolech patřících státním podnikům, což vyvolalo protesty z řad odborářů. Podle nich zastavení těžby povede k úplnému uzavření dolů.
Pandemie totiž ještě zhoršila finanční situaci uhelných dolů, které se už před ní potýkaly s poklesem poptávky, nízkými cenami a hromaděním vytěženého uhlí. Polská ekonomika je přitom na těžbě uhlí z 80 procent závislá.
Třeba havíři z dolu u obce Chwalowice se včera i přes jeho uzavření vydali do práce s tím, že oni jsou zdraví. Podle jednoho z nich je koronavirus politika. Mnozí si také stěžují, že přijdou i o značnou část příjmu. Vláda sice slibuje vyplatit 100procentní náhrady mzdy, obvyklých příplatků se to ale zřejmě nedotkne.