Bod zlomu v životě jedné udavačky

V Německu vyvolal román spisovatele, novináře a válečného zpravodaje Takise Würgera nazvaný Stella bouřlivé reakce, u nás příběh Židovky Stelly Goldschlagové, jež spolupracovala s gestapem, aby ochránila vlastní rodinu, zůstává spíše stranou pozornosti.

Dvacetiletý Friedrich přijíždí do Berlína se švýcarským pasem, zcela jištěný kontem bohatého tatínka. Píše se rok 1942 a kromě studia umění si zde nutně potřebuje ověřit, zdali se v Německu opravdu dějí takové zrůdnosti, o jakých v domovině slýchal. Ač to nemůže tušit, setkání s půvabnou a charizmatickou Stellou, která se mu nejprve představí jako Kristin, brzy potvrdí jeho nejhorší podezření.

Würgerovo vyprávění, které do češtiny přeložila Iva Kratochvílová, je inspirované skutečnými události. Goldschlagová opravdu žila a za války měla udat šest set až tři tisíce Židů, zdroje se v počtu rozcházejí. Navzdory židovskému původu pro ni byl za války výhodou árijský vzhled.

Stroze a jasně

Po konci války se pokoušela skrývat, nakonec však stanula před sovětským vojenským tribunálem a byla odsouzena k deseti letům vězení. O tom ani o dalších letech jejího života, který skončil sebevraždou v roce 1994, už však Würger nepíše. V románu se snaží zachytit onen zlomový bod, kdy se ze Stelly stala žena, kterou si svět pamatuje jako udavačku, takzvanou Greiferin.

Vyprávět Würger umí. Jakožto redaktor týdeníku Der Spiegel se logicky (avšak k podivu německých kritiků) drží spíše strohého stylu. Spoléhá se na děj, události nechává běžet rychlejším tempem, než by bylo nutné, na postavy nezbývá čas, nakonec však celek funguje. S výjimkou občasných klišovitých přirovnání, která mu mohli v nakladatelství seškrtat.

Slova kritiky na konto knihy o nacistickém kýči jsou poněkud nevhodná, Würgerovi však paradoxně udělala tu nejlepší reklamu, která knihu povýšila na bestseller. Koneckonců, možná to byl autorův záměr. Kontroverzi se nebránil ani u debutu Klub, který stejně jako Stella vyšel v nakladatelství Host.