Školní výuku čekají velké změny

Student jako encyklopedie? Karanténa přiměla školy a učitele zamyslet se nad tím, co je důležité naučit a co lze jednoduše vynechat.

Pojmy, termíny, letopočty a další detaily. Spoustu toho, co by žáci za normálních okolností se svými učiteli probrali, letos kvůli zavření škol neproberou.

Koronavirus dal kvůli nucené karanténě učitelům a školám prostor k tomu, aby si promysleli, jaké učivo je nezbytné, a jaké naopak nadbytečné. Museli se také zamyslet nad tím, co musí dětem na dálku učitel vysvětlit a co lze snadno najít na internetu. Mnohé to tak nadchlo, že už teď vědí, že zkušenost přenesou i do dalších let.

Tak jako na Gymnáziu Říčany. „Jedna úprava je, aby vzdělávání bylo bez zátěže encyklopedických znalostí, a naopak s rozvojem vědomostí, dovedností a návyků s praktickým uplatněním,“vysvětluje ředitelka gymnázia Anna Stočesová Martinková.

Školu to rychleji posunulo k tomu, k čemu směřovala postupně. Tedy že to, co si může student sám najít a nastudovat, není důvodem, aby čas trávil ve škole. Zredukovat objem hodin pro školy kvůli školskému zákonu úplně možné není, učivo a především způsob výuky ale měnit lze.

Termíny, které nikdo nezná

Provzdušnění rámcových vzdělávacích programů, podle kterých se učí, je ostatně jedním ze stěžejních témat ministerstva školství na další roky. Podle připravovaných revizí učiva by se mělo učit od roku 2023. Světová epidemie, která zavřela školy, donutila některé učitele seškrtat vyučovanou látku rychleji, než ministerstvo vůbec plánovalo.

A mnozí se shodují, že prostor ke škrtání skutečně v učivu najdou i v hlavních předmětech.

„Čeština je zaneřáděná pojmy. Anafora, epifora, epizeuxis, tušíte?“ptá se češtinářka ze Společnosti učitelů českého jazyka Veronika Valíková. Tyto termíny se učí například středoškoláci kvůli didaktickým testům u maturit. Ale ani žáci na základních školách nejsou ušetřeni podivných otázek. Například nedávno vydaný pracovní sešit pro 8. ročník základní školy se mimo jiné ptá, které ze slov přeneslo svůj význam metonymicky, a dává na výběr oko, ručička a segedín. Tuto úlohu, jako špatný příklad, zmiňuje dokument Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ ministerstva školství.

Na zbytečné bazírování na termínech upozorňuje i Jan Mourek z katedry učitelství a didaktiky biologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity

Karlovy. Zde se v rámci on-line semináře sešli učitelé přírodopisu, aby sdíleli své zkušenosti z období karantény. Mnozí se shodli, že redukovat se dají termíny.

„Nové pojmy je potřeba zavádět skutečně ve chvíli, kdy je potřebuji použít dál a když jsou podstatné pro pochopení látky,“vysvětluje. Děti by samozřejmě měly vědět, co je to oční rohovka nebo ploténka. To se jim v životě bude hodit. Ale už není nutné znát každý odborný název tvaru listu.

Rámcové vzdělávací programy, podle kterých se v Česku učí, totiž definují očekávané školní výstupy velmi široce a obecně. A míra podrobnosti je na školách a jednotlivých učitelích. „Ale jeden z velkých problémů, proč je toho učiva hodně, spočívá v tom, že učitelé často doslovně vycházejí z učebnic,“doplňuje Mourek.

Navíc je jednodušší redukovat na základních školách. Zde učitelé připravují děti „jen“na přijímačky z českého jazyka a matematiky. To kantoři na gymnáziích a středních školách mají obavy, že se studenti nedostanou na vytoužené vysoké školy, a tak je učí každý detail v každém předmětu.

Na druhou stranu i se škrtáním se musí opatrně, protože některé učivo na sebe navazuje. „Třeba skladbu potřebujete vysvětlit logicky, aby studenti rozeznali podmět od předmětu, byli schopni rozklíčovat souvětí a zvládli interpunkci. To se samozřejmě učit musí, ale nemusí se pořád dokola určovat větné členy a všechny druhy vedlejších vět,“dodává Valíková. I proto je například redukce složitá v matematice.

Neredukuje se ale na všech školách.

„Část učitelů dějepisu sklouzla do výuky dětí stylem: v učebnici si to najděte, pište si, zapamatujte si to. U této skupiny k žádnému provzdušnění nedošlo,“říká Pavel Martinovský, předseda Asociace učitelů dějepisu České republiky.

Podle něj je přitom dějepis ideální předmět pro rozvoj kritického myšlení. Mnozí učitelé dějepisu tak během koronaviru zaměřili výuku prakticky a jejich žáci třeba chodili po městě a zjišťovali souvislosti.

Čeština je zaneřáděná pojmy. Anafora, epifora, epizeuxis, tušíte?