Výkop stamilionové arbitráže
Polostátnímu energetickému kolosu ČEZ se stále nedaří vycouvat z investic v Bulharsku, protože prodej jeho tamních aktiv už dvakrát znemožnil antimonopolní úřad. V následujících dnech navíc naplno propukne právní bitva o stovky milionů eur, v níž stojí česká firma proti bulharskému státu.
ČEZ tvrdí, že bulharská vláda nedokázala ochránit jeho investice do tamní energetiky. ČEZ například dostával vysoké pokuty od tamního antimonopolního úřadu za zneužívání svého postavení.
Arbitráž přes obrazovky
Původně se měly tento měsíc obě strany sejít v Mezinárodním středisku pro řešení sporů z investic (ICSID) ve Spojených státech, nakonec však kvůli koronaviru začnou jednání přes obrazovku.
„V důsledku koronavirové epidemie se strany a tribunál dohodly, že ústní jednání, plánovaná s osobní účastí stran ve Washingtonu v červnu, se uskuteční prostřednictvím elektronické komunikace v původním termínu. Procesní detaily jsou v současné chvíli neveřejné povahy,“napsala MF DNES mluvčí ČEZ Alice Horáková.
ČEZ má s arbitrážemi mnohaleté zkušenosti: řešil tak odchod z Albánie i spor v Bosně a Hercegovině. V obou státech byl úspěšný.
Jak upozornil deník E15, arbitrážní tribunál pro Bulharsko byl vybrán již vloni. Jeho předsedou je emeritní profesor univerzity ve Fribourgu a čestný předseda Mezinárodního arbitrážního soudu v Paříži Pierre Tercier. ČEZ bude hájit specialista na arbitrážní právo Julian D. M. Lew z londýnské The School of International Arbitration.
ČEZ vstoupil do Bulharska během své expanze na Balkán v roce 2004. V zemi se však dostal do sporů s tamními úřady – především se zmíněným antimonopolním úřadem. V roce 2016 formálně zahájil proti bulharské vládě mezinárodní arbitráž, která fakticky začíná nyní. V tuto chvíli dodává distribuce ČEZ elektřinu téměř polovině obyvatel Bulharska.
Útěk z Balkánu
ČEZ se mimoto už delší dobu pokouší svých aktiv na Balkáně vzdát. Situaci mu však komplikuje postoj zmíněného antimonopolního úřadu, který prodej už dvakrát zamítl.
Už v únoru 2018 se ČEZ dohodl o prodeji se společností Inercom. Úřad dohodu zablokoval o pár měsíců později. Navíc se ukázalo, že na Inercom může být napojena bulharská ministryně energetiky Temenužka Petkovová, která kvůli odhalení rezignovala. Premiér Andrej Babiš pak kritizoval ČEZ s tím, že prodej je netransparentní a firma ČEZ si dělá, co chce, přestože by měla podléhat státu. „Jsem v šoku z toho, co se děje v Bulharsku. Premiér Bojko Borisov navíc uvedl, že celou věc vyšetřují různé orgány. Vůbec té současné situaci nerozumím. Pan generální ředitel ČEZ (Daniel Beneš) by měl vysvětlit dozorčí radě, co se děje,“řekl tehdy Babiš.
Trestní oznámení Pirátů
A nebyla to jediná podivná transakce ČEZ v Bulharsku. Před rokem podali Piráti trestní oznámení kvůli prodeji elektrárny ve Varně v roce 2016. Kupujícím byla společnost Sigda OOD. Podle senátora Lukáše Wagenknechta ji však fakticky koupil bývalý ministr dopravy a jeho rodina a po několika měsících byla převedena dalšímu politikovi, který je z turecké části politického spektra a má prokazatelné vazby na Rusko.
V červnu loňského roku se objevil další zájemce o bulharská aktiva ČEZ. Společnost Eurohold koupila bulharská aktiva ČEZ za v přepočtu 8,6 miliardy korun. Také tentokrát bulharský antimonopolní úřad transakci neschválil. ČEZ i Eurohold pak na podzim podaly u tamního soudu správní žalobu proti tomuto rozhodnutí.
„Budeme se domáhat u soudu zrušení tohoto rozhodnutí, protože nám nepřijde jako relevantní. Eurohold prostě nemá nic v energetice v Bulharsku, a naopak je to relativně silná stabilní společnost, takže nehrozí, že by převzal jejich energetiku někdo, kdo na to nemá,“prohlásil tehdy finanční ředitel ČEZ Martin Novák. ČEZ se postupně stahuje i z dalších zemí, konkrétně z Turecka a Rumunska.
„Zaznamenali jsme zájem o naše tamní aktiva. Došlá vyjádření nyní zhodnotíme a zároveň provedeme kontrolu zájemců, takzvaný compliance check. V další fázi prodejního procesu pak přihlášené zájemce, kteří projdou kontrolou, požádáme o zaslání nezávazných nabídek,“prohlásil loni na podzim zástupce generálního ředitele ČEZ Tomáš Pleskač, který šéfoval mezinárodní divizi v době největších investic firmy na Balkáně. V únoru pak Hospodářské noviny uvedly, že se skupina chystá ukončit své působení i v sousedním Polsku.