Studená sprcha vražd
USA: plány na zrušení policie či škrcení peněz se hned střetly s pouliční realitou
Nadšení z nápadů rušit či finančně přiškrtit policii v amerických městech se teď zřejmě trochu odřelo při srážce s realitou, jíž je vlna vražd v Chicagu i Los Angeles.
Chicago si v nich vytvořilo šedesátiletý rekord. Poslední květnovou neděli tam bylo zastřeleno 18 lidí, což je nejvíc od roku 1961, odkdy tam kriminalistický ústav při Chicagské univerzitě tuto statistiku vede. Aby bylo lépe jasné, co to znamená: poslední rekord je z léta 1991, tehdy bylo zavražděno třináct osob. Tedy o třetinu míň.
Teď šlo o temné vyvrcholení střeleckého víkendu: list Chicago Sun-Times spočítal, že od pátečních sedmi večer do konce neděle bylo zavražděno pětadvacet lidí a dalších 85 bylo při střelbě zraněno.
Vysoké číslo se vysvětluje tím, že policii zaměstnávaly zásahy při demonstracích a rabování v souvislosti s protesty nad smrtí George Floyda.
Podobný příliv vražd zaznamenalo i Los Angeles, kde podle zprávy tamní policie za první červnový týden narostly o 250 procent v porovnání s tím předchozím. A postřeleno
CHICAGO
bylo o 56 procent lidí víc. Policie neřekla, jestli to přičítá uvolňování koronavirových opatření ve městě, nebo vytížení policie při demonstracích a rabování. O tom, co si představit pod slovy „vytížená policie“, vypovídá fakt, že v onu rekordní neděli volalo chicagskou policejní tísňovou linku 65 000 lidí. Denní průměr je 15 000.
A co se dělo v ulicích, popisuje v Chicago Sun-Times duchovní Michael Pfleger, který řekl, že některé čtvrti vypadaly jako o lovecké sezoně. „Slyšel jsem lidi, jak všude říkají – hele, nikde není policie, policie nebude nic dělat.“
„Seděl jsem a sledoval obchod, který rabovali víc než hodinu. Policie nedorazila. Objel jsem autem další místa, která byla vylupována. Nikde jsem neviděl policii.“
Zdá se, že absence policie – ať už to bylo tím, že měla plné ruce práce jinde, nebo nechtěla ve vypjatých chvílích zvyšovat napětí už jen svou přítomností – podnítila spolu se vzrušením lidí v ulicích nečekaný druh náhodného násilí a zabíjení. Své zřejmě udělaly i pocity bezvládí a momentální atmosféra bezprávné anarchie.
Při procházení jmen a tváří obětí, stejně jako při pročítání okolností jejich smrti nebo zranění, jsou patrné dvě věci: jsou to většinou mladí černoši a výstřel byl zřejmě neadresný. Jeden muž byl zastřelen z auta, když stál před domem známých, k nimž přijel z Washingtonu. Jiný byl zastřelen, když vcházel do obchodu s mobilními telefony. Mladá studentka byla zastřelena poté, co se dostala do hádky na ulici. Jeden mladý muž byl zastřelen, když řídil auto. Dvě studentky zabily výstřely vypálené z obchodu, kde se právě rabovalo. Další dívka, jménem Teyonna Loftonová, byla zasažena z kolemjedoucího auta, když stála ve frontě u pumpy.
Přežila – a tady je, co viděla cestou do nemocnice. Shrnula to do slova „šílenství“. „Lidé vyskakovali z aut do obchodů a kradli a plenili… Policie je nechala dělat, co chtěli.“
„Nestarala se o to,“řekla. „Nikdo se o to nestaral.“
List citoval experta na zločinnost z Chicagské univerzity, který řekl: „Nikdy jsme nic takového nezažili. Ani nevím, jak to dát od kontextu. Zcela se to vymyká všemu, co jsme dosud viděli.“
Zatímco v Chicagu se kolem úvah o přiškrcení peněz pro policii a jejich převedení na sociální programy v naději na „nový přístup k veřejnému pořádku“jen našlapuje, protože je to hlavní město vražd v USA, Los Angeles už to připravuje. Většině obyvatel USA však takové plány připadají utopické. Podle průzkumu agentury YouGov je proti 65 procent lidí, pro je jen 16 procent. Proti jsou i prezident Donald Trump a jeho soupeř Joe Biden.