Exponáty při opravě chrání i sarkofág

Stárnoucí budovu městského muzea promění rekonstrukce za desítky milionů korun. I tak by se mu hodily další prostory pro jeho sbírky.

Dveře se zavřou za posledními návštěvníky hlavní budovy Muzea hlavního města Prahy (MMP) o víkendu. Secesní stavba z přelomu 19. a 20. století další várku hostů přivítá na podzim 2022 po rozsáhlé rekonstrukci v hodnotě přibližně 150 milionů korun.

Hlavní sídlo muzea za více než století provozu stárne a dostává se na hranu životnosti. To změní jeho renovace. „Je nutno komplexně obnovit interiéry i s technickým a bezpečnostním zařízením. Součástí rekonstrukce interiérů bude i vetknutí výtahu do budovy,“uvedla Zuzana Strnadová, ředitelka MMP. Zbrusu novou podobu získá také nezbytné zázemí pro návštěvníky – vznikne nová pokladna, šatna, muzejní obchod a toalety. Centrála muzea se také stane bezbariérovou.

Velké stěhování stovek položek z prostor muzea začne v pondělí 15. června. „V odborných odděleních zaměstnanci zabalí a bezpečně přestěhují do depozitu přibližně 578 předmětů z historických sbírek a 744 archeologických exponátů,“vysvětlila Martina Hoffmanová, mluvčí MMP.

Speciálního zacházení se v době nadcházejícího velkého stěhování a přestavby dostane ikonickému exponátu MMP, Langweilovu modelu

NOVÉ MĚSTO

Prahy z 30. let 19. století. Ten zůstane na místě, ochrání ho speciální sarkofág.

„Zvláštní záštity získají také umělecké a umělecko–řemeslné prvky, které tvoří součást muzejní budovy,“vysvětlují zástupci MMP. Mezi ně náleží i malovaný strop pocházející z domu U Císařských ze 17. století, který stával na rohu Jindřišské ulice a Václavského náměstí.

Samotná přestavba odstartuje na začátku září. „Za 120 let své existence neprošla budova žádnou větší či generální rekonstrukcí. Probíhaly v ní pouze dílčí úpravy,“uvedla Strnadová. O generálce budovy na Florenci se uvažovalo od roku 2004. „A to včetně nejprve dostavby a posléze výstavby nové budovy muzea v blízkosti té stávající. V roce 2012 byla ale dokončena pouze celková obnova fasády,“vysvětlili zástupci MMP.

Znovu otevře Langweil

Muzeum hlavního města Prahy ví, jak budovu v roce 2022 otevře. „Půjde o velkou unikátní výstavu rozloženého Langweilova modelu Prahy s využitím moderních audiovizuálních technologií,“řekla Hoffmanová. Za dva roky MMP představí i další modely Prahy, byť nejsou tak proslulé jako Langweilův, a to od historických až po ty současné. Poté postupně vedení muzea otevře nové expozice o dějinách metropole.

Výstavy a další akce bude MMP po dobu rekonstrukce pořádat v dalších objektech – třeba v domě U Zlatého prstenu, ctěnickém zámku, v pražských věžích, Podskalské celnici či dokumentačním centru Norbertov. Tam od 18. června plánuje expozici „Adolf Loos. Opakování génia“, věnovanou slovutnému architektovi.

O tom, že budova nebude pro potřeby MMP dostačovat, věděl již její tvůrce Antonín Balšánek na počátku 20. století. „Muzeum ošetřuje přes milion sbírkových položek, vystaveno je zhruba procento z nich,“vysvětlila Pavla Státníková, kurátorka sbírek MMP

Palác či novostavba

MMP by rádo získalo Desfourský palác v ulici Na Florenci, o nějž má dlouhodobě zájem. Tato rezidence náleží městu. Novostavba muzejního objektu v sousedství stávající budovy MMP v místech, kde stávalo bezohledně zlikvidované těšnovské nádraží, představuje další variantu. „Otázka zní, zda udržet v lokalitě Těšnova rozvolněnou zástavbu, anebo zvolit ucelenější řešení,“popsal vize architekt Ladislav Lábus, jenž se tématem nové stavby zabývá řadu let. Na Těšnově by lidé mohli obdivovat sbírky archeologického muzea.

To v Praze fungovalo od počátku 20. století v zámečku na Hanspaulce. Nejprve šlo o privátní expozici archeologa Josefa Antonína Jíry, jíž od 40. let 20. století převzalo MMP. Muzeum přestalo fungovat v roce 1969, kdy se změnilo v badatelské pracoviště a výstavní sály se staly depozitem. Archeologické sbírky se později stěhovaly do nového objektu ve Stodůlkách, Hanspaulku získal v 90. letech nový majitel.

Centrální objekt MMP se za dva roky zařadí mezi nově rekonstruované muzejní budovy v Praze. K nim náleží především Národního muzeum na Václavském náměstí, jež prošlo obnovou za 1,8 miliardy korun před přibližně dvěma lety.

Naopak na budovu v Praze čeká například Muzeum paměti XX. století. Diskutovalo se o jeho umístění v prostorech někdejšího Stalinova pomníku na Letné, anebo na Strahovském stadionu.

Evergreenem je v tomto ohledu hledání prostor pro Muchovu Slovanskou epopej. Prostor se v Praze pro cyklus obrazů hledá sto let a stále marně.