Aby pandemii nedoprovázela „infodemie“
Koronavirová krize nás všechny překvapila a vystavila zcela nové situaci. Domácí karanténa a celkové omezení pohybu způsobilo, že mnohem více „visíme“na zprávách z médií a sociálních sítí. Víc než dříve se poohlížíme po informacích, které nám pomohou zorientovat se a zadaptovat.
Namísto důvěryhodných informací jsme byli v prvních týdnech pandemie zavaleni dezinformacemi. Nesmyslné a mnohdy zdraví nebezpečné rady, jak vyzrát na virus, či extrémně předražené a mnohdy nefunkční prostředky se vyrojily okamžitě a začaly páchat škodu. Proti prokazatelně zdraví nebezpečným informacím a proti okrádání spotřebitelů bylo třeba něco udělat.
Proto jsme v Evropské komisi schválili sérii opatření, abychom se vypořádali s touto neblahou zkušeností a lépe se připravili na možnou budoucí pohromu i z tohoto psychologicko-politického hlediska.
S kolegy jsme zkoumali, odkud pocházela hesla typu „nemyjte si ruce, je to k ničemu“nebo „virus zabíjí jen staré, není se čeho bát“. Nebo konspirační teorie o tom, že nákazu přináší zařízení pro šíření rychlého internetu 5G, což vedlo v několika případech ke stržení nově postavených stožárů. Nehledě na šílené smyšlenky, že infekci úmyslně spustily některé vlády, že jejím zdrojem jsou příslušníci té či oné rasy či etnika.
Zajímalo nás v této souvislosti, které z těchto projevů „infodemie“se dají považovat za trestnou činnost a kde šlo o dezinformace šířené spíše z naivity či neznalosti.
V dokumentu schváleném kolegiem Evropské komise otevřeně říkáme, že se dezinformačním a cíleně manipulačním aktivitám věnovaly některé třetí země, zejména
Rusko a Čína, a to nejen vůči EU, ale globálně. Jejich cílem bylo podle našeho názoru oslabit demokratickou debatu o tom, jak postupovat v situaci pandemie, a vyhrotit sociální napětí, které tato situace mohla vyvolávat. Obě země se také prokazatelně snažily si na negativním pozadí údajně slabé reakce západních vlád a celé EU vylepšit vlastní obraz a pověst.
Dokonce i dnes, kdy se karanténní opatření uvolňují a nejhorší se zdá být za námi, jsme svědky pokračujících dezinformací kolem vakcíny proti covidu-19, což by mohlo zkomplikovat její distribuci ve chvíli, kdy bude k dispozici.
Posvítit si na sítě
V rámci svých pravomocí jsem investovala hodně úsilí do práce s provozovateli sociálních sítí, a to už před touto krizí. Od začátku jsme si vyjasnili, že nejde o cenzuru a že se nehodláme nijak vměšovat do obsahu zveřejňovaného na sociálních sítích, pokud nedochází k porušování zákona. S potěšením jsem sledovala, že na Facebooku,
Twitteru, Googlu a jinde dostávaly postupně stále více prostoru přesné a ověřené informace z důvěryhodných zdrojů a od autorit povolaných k řešení pandemie. Uvítala bych, kdyby tyto platformy daly uživatelům více možností ovlivnit to, jaký obsah se jim zobrazuje, a také aby více spolupracovaly s ověřovateli faktů, vědeckou komunitou a se seriózními médii.
Vzhledem k tomu, že stále toho moc nevíme o dění na sítích, požádala jsem platformy, aby vydávaly měsíční zprávy o výskytu dezinformací, jejich původu a kanálech a na koho jsou cíleny. Tyto zprávy budou veřejné.
Není to samozřejmě žádná zákonná povinnost, ale na základě prvních reakcí jsem optimistka. Shodujeme se totiž, že je třeba více otevřenosti a veřejně dostupných informací o tom, co se na sítích děje. Prostor vytvořený platformami je sice privátní, ale to, co se v něm děje, má po čertech veřejné dopady.
Jsme svědky dalších dezinformací o vakcíně proti covidu-19, což může ohrozit její distribuci.