Výpadek škol vadí nejvíc u matematiky
Děti čeká v hodinách matematiky perný rok. Kvůli pandemii covidu-19 vláda zavřela v březnu školy a učitelé mohli učit jen na dálku. Podle České školní inspekce se většina základních škol zaměřila na procvičování. Čtyři pětiny základních škol sice probíraly i novou látku, značná část ovšem rozhodla, že látku oseká. Ostatně o tom, že se děti učí spoustu nepotřebných témat, se debatuje na ministerstvu školství již léta. To platí pro většinu předmětů. V matematice to ale tak jednoduché není.
Látka v matematice na sebe navazuje a bez porozumění té předchozí se žák neposune. Učivo děti bez přímé komunikace s učitelem navíc nemusejí pochopit. O to je to závažnější, že školáci z tohoto předmětu skládají jednotné přijímací zkoušky, ti starší maturity, a zvládnout tedy matematiku rozhodně musejí.
„Bylo hned jasné, že namísto redukce musí přijít rozdělení látky na tu část, kterou můžeme zvládnout na dálku, a na tu obtížnější část, kterou si necháme na začátek dalšího školního roku,“popisuje učitelka matematiky Renata Štulcová.
V prvních dnech pandemie s dětmi opakovala. Když spustili výuku prostřednictvím videokonferencí, mohla začít probírat i novou látku. Natočila pro děti i videa. Přesto letos určitě všechno neprobere. „Z nové látky jsem vybrala počáteční snazší kapitoly. Těm jsme se věnovali se žáky do šíře, dokonce jsme vyzkoušeli na dálku k tématu nové praktické projekty, které každý žák zpracovával ve svém pokojíku u svého psacího stolu před kamerou,“doplňuje Štulcová.
Podle ní děti budou po prázdninách o něco starší a ze svých zkušeností ví, že neprobranou látku z letošního roku proto zvládnou v září a říjnu rychleji.
Na některých školách se však snaží zvládnout s dětmi všechno. „Pokud něco zkrátím a opomenu, tak je to špatně, protože oni to stejně budou potřebovat například ve vyšších ročnících nebo u přijímaček. Mohu se k tomu samozřejmě vrátit později, ale už nikdy na to nebude tolik času,“říká Jakub Homola, učitel matematiky na druhém stupni ZŠ Letní pole Vyškov.
Homola kromě běžně používaných materiálů natočil dětem vysvětlující videa. Udělal minimálně tři desítky videokonferencí a připravil i doplňující dokumenty k látce a k příkladům, aby je z domova snadno pochopily. „Do něčeho jsem opravdu jen ťuknul, v září se stejně budou někteří tvářit, jako by školní rok skončil 10. března,“konstatuje Homola.
Výuka v novém
O výuce matematiky se v posledních měsících nemluví pouze v souvislosti se zavřenými školami.
Poslanci nedávno zrušili povinnou maturitu z matematiky. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) argumentoval mimo jiné tím, že by se výuka matematiky měla zaměřit na praktičtější využití.
V té souvislosti se mluví také o změně rámcových vzdělávacích programů, ze kterých školy při výuce vycházejí. Zatímco například v naukových předmětech by mělo dojít ke zmenšení množství učiva, v matematice to zřejmě jen tak snadno nepůjde. „Tak jako v cizím jazyce se výuka neobejde bez slovíček, tak v matematice se žáci musí naučit sčítat čísla a zlomky, počítat s procenty, upravovat výrazy, řešit rovnice nebo kreslit grafy základních elementárních funkcí,“myslí si Petr Eisenmann, šéf katedry matematiky na přírodovědecké fakultě ústecké univerzity. Ten se věnuje přípravě budoucích učitelů.
Eisenmann upozorňuje, že na středních školách, zejména gymnáziích, nelze jen tak vyškrtnout látku, která se může zdát laikovi jako zdánlivě k ničemu.
Jednoduše proto, že ti, kteří půjdou na vysoké školy technického, přírodovědného nebo ekonomického zaměření, by měli problém s vysokoškolskou matematikou. Ta se o znalosti ze střední opírá. Jako příklad učiva, které by šlo někde redukovat, lze uvést složitější goniometrické, logaritmické nebo exponenciální rovnice. Prostor by měly ve výuce matematiky podle Eisenmanna dostat úlohy, ve kterých se studenti naučí řešit problémy každodenního života.
V září se stejně budou někteří tvářit, jako by školní rok skončil 10. března