Průzkum: Češi se nebojí měnit práci
Lidé stále čekají, že v nové práci dostanou víc peněz. Firmy se však do přidávání nepohrnou.
Ani přitažení šroubů na trhu práce kvůli epidemii koronaviru neznamená, že by se všichni zaměstnanci drželi zuby nehty svého místa. Změnu práce ještě do konce roku plánuje každý pátý. Ukazuje to aktuální průzkum STEM/MARK pro personální společnost Předvýběr.CZ, který má MF DNES exkluzivně k dispozici.
Hlavním důvodem, proč převléknout kabát, je snaha získat lepší výplatu. V průzkumu to uvedla téměř třetina respondentů, kteří chtějí odejít jinam. Vedle toho také zmiňují, že v práci vyhořeli či že je jejich džob už nebaví, nebo dokonce stresuje. Zhruba u šestiny případů jde pak o špatné mezilidské vztahy – lidé si nerozumějí se svým šéfem či s kolegy.
Tři čtvrtiny z těch, kdo zaměstnání naopak měnit nehodlají, říkají, že jsou na svém místě spokojeni. Zároveň se ukázalo, že lidé jsou v práci nyní o něco šťastnější, než byli loni. „Zaměstnanci oceňují, když mají jistotu zaměstnání. Zpětně také oceňují, pokud jejich zaměstnavatel rychle a dobře zareagoval v době koronavirové v rámci různých bezpečnostních a organizačních opatření,“říká personální ředitelka společnosti Schindler Štěpánka Zdvořáková.
Změna je v nejisté době riziko
Ti ostatní berou setrvání na stejném místě trochu jako znouzectnost. V práci nejsou spokojeni, ale nechtějí v současné době riskovat, protože čekají spíše všeobecné propouštění. Anebo nemají odvahu či energii ke změně.
„Čísla zjištěná po epidemii ukazují ve srovnání s loňskými průzkumy realističtější přístup zaměstnanců k práci. Lidé si víc cení vztahů na pracovišti a současně vnímají změnu práce věcněji,“říká ředitel Předvýběru.CZ František Boudný.
Obecně podle něj platí, že změna práce je v nejisté době trochu riziko. „Kandidát nemusí mít takovou jistotu, že s ním budou počítat dlouhodobě nebo že se nezhorší ekonomická situace nového zaměstnavatele. Doporučuji víc zvážit, jestli je nová pozice, kam se chystám přejít, myšlená opravdu vážně a má dlouhodobou perspektivu,“říká.
„Kdo je ale opravdu nespokojený, ať jde do rizika. Schopní lidé uplatnění najdou. Pracovní trh se nezastavil, zajímavé volné pracovní pozice jsou. Jsme teď v podstatě na třech čtvrtinách zájmu o zaměstnance. Věřím, že do pěti měsíců se situace stabilizuje,“doplňuje šéf personální společnosti Boudný.
„Na trhu práce nyní začne docházet k velkým přesunům mezi firmami a jednotlivými sektory. Část firem nabírá nové zaměstnance, aby nahradila zahraniční zdroje pracovníků,“říká ředitelka české a slovenské pobočky ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová. Mnoha firmám, například ve stavebnictví, se to však nedaří a musejí prodlužovat dodací lhůty.
Dostat víc může být problém
„Jak ale ukazuje výhled ManpowerGroup Index trhu práce, většina zaměstnavatelů je spíše pesimistická, co se týká nabírání nových zaměstnanců,“dodává Rezlerová. Propouštění chystají podle výhledu zaměstnavatelé v pěti ze sedmi odvětví, nejvíc v ubytování a stravování, ve finančním sektoru a ve zpracovatelském průmyslu.
Otázkou tak zůstává, jak moc se v současné situaci podaří lidem vybojovat vyšší mzdy. Ať už u svého současného zaměstnavatele, či případně na novém místě. „Platí, že mzdy jsou dolů nepružné. Na změnu tohoto vnímání je krize příliš malá. Každopádně požadavky na růst mezd skončily v polovině března,“říká jednatel společnosti Ortoservis Marek Mikulka. Jeho firma nicméně plánuje nabírat lidi.
„Firemní mzdová politika se významně nezměnila, ale více než kdy jindy se klade důraz na výkonové a motivační programy, k oživení obchodu, k většímu tahu na bránu směrem k zákazníkům,“říká Zdvořáková.
Boudný říká, že krize pracovní trh změní v mnoha ohledech. „Možná se zvýší i loajalita a naopak sníží fluktuace zaměstnanců,“říká. Firmy podle něj budou klást větší důraz na to, aby uchazeč dobře zapadl do kolektivu. Jinými slovy, může skončit doba, kdy podniky budou brát všechny, kdo alespoň něco umí, jak bylo běžné před krizí.
Propouštění chystají podle výhledu zaměstnavatelé v pěti ze sedmi odvětví.