Proč tolik Čechů umírá na silnicích

Příčinou je podle dopravních expertů mizerná silniční síť a nízké pokuty

Počet obětí dopravních nehod na českých silnicích od devadesátých let stabilně klesá, jenže ve srovnání s ostatními evropskými státy je jich příliš mnoho.

Mrtvých ubývá díky bezpečnějším autům všude, v Česku však pomaleji než v sousedních zemích.

Evropská rada bezpečnosti dopravy vydává pravidelně žebříček zemí podle toho, jak rychle se jim daří snižovat tragické dopady havárií. Česko si loni sice o tři příčky polepšilo, i tak ale skončilo až na šestnáctém místě. Slovensko je daleko před námi, lépe dopadlo třeba i Polsko, Rakousko a Maďarsko.

Málo dálnic, hodně uzavírek

Podle expertů je hlavní příčinou mizerný stav silnic, pasivita policie a nízké pokuty.

„Jedním z dlouhodobě palčivých problémů je kvalita dopravní infrastruktury v České republice, máme řídkou síť dálnic, a pokud jde o silnice nižších tříd, tak jejich stav není zrovna nejlepší. K tomu všemu máme velké množství dopravních omezení, což hlavně v období hlavní motoristické sezony rozhodně nepřispívá ke klidu, plynulosti, a tím ani k bezpečnosti silničního provozu,“říká Roman Budský, předseda expertní rady platformy Vize 0.

Podobný názor má Veronika Valentová, ředitelka divize dopravního inženýrství, bezpečnosti a strategií v Centru dopravního výzkumu. „Pokud se podíváme na země, které mají rychlejší pokles nehodovosti, vidíme určitě rychlejší výstavbu dálniční infrastruktury, větší policejní dohled a vyšší sankce za porušení předpisů,“vysvětluje Valentová.

Zatím to nevypadá, že by se Česko mělo v nejbližší době posunout v žebříčcích na výrazně lepší příčky. O tom, že se situace spíš zhoršuje, vypovídají i letošní čísla. Podle statistik BESIP u nás za prvních pět měsíců letošního roku zemřelo na silnicích 182 lidí, to je o sedm mrtvých více než za stejné období v loňském roce.

Problém není jen pomalé snižování počtu obětí dopravních nehod. Situace nevypadá o moc lépe ani v absolutních číslech. Na jeden milion obyvatel u nás minulý rok připadalo 58 mrtvých účastníků silničního provozu což nás řadí mezi státy, které evropský průměr zhoršují. Celkově jsme jedenáctí od konce. Nejlepší Švédsko mělo ve stejném porovnání 22 mrtvých a třeba zmiňované Slovensko 45 mrtvých. Očekávalo se, že čísla letos citelně vylepší alespoň období koronavirové krize. Nevylepšilo.

„Letošní bilance v uplynulých pěti měsících v oblasti úmrtnosti na silnicích nebyla příznivá. I přes relativně dlouhý nouzový stav spojený s omezeným pohybem obyvatel se na rozdíl od jiných zemí Evropské unie nepodařilo v České republice snížit počet usmrcených,“říká ředitel

služby dopravní policie Jiří Zlý. Evropa nám zkrátka zase o kousek utekla. Podle analýzy, kterou provedlo Centrum dopravního výzkumu pro období od poloviny března do poloviny května sice počty mrtvých na silnicích patřily ve srovnání s předešlými roky k nejnižším, ale razantní propad se nekonal. Letošní čísla jsou srovnatelná s těmi z minulých let, a dokonce nejsou ani nejnižší, co se počtu mrtvých týče.

Celkem zemřelo 76 lidí, v roce 2017 bylo dokonce za stejné období ještě o čtyři oběti méně.

V praxi to znamená, že koronavirové nehody byly tragičtější. Zatímco minulý rok ve stejné době statisticky připadalo na jeden tisíc nehod 4,6 mrtvého, letos to bylo 5,6 mrtvého. Závažnost se tak zvýšila o alarmujících 22 procent.

Jako obvykle se navíc české dálnice během léta promění v obří staveniště. Práce budou pokračovat na téměř 40 úsecích, ani to k bezpečnosti nepřispěje.

Řidič není jediný viník

Mohlo by se zdát, že hlavní vina padá na hlavy tuzemských řidičů. Často jsou kritizovaní za to, že špatně zipují, překračují povolené rychlosti, za jízdy telefonují... To všechno je sice pravda, ale jádro problému se přesto nejspíš skrývá jinde. „Před dvěma lety jsme zpracovávali projekt, kde jsme porovnávali chování českých řidičů s řidiči ze sousedních zemí. V podstatě jsme žádný výrazný rozdíl v jejich chování nezaznamenali,“vysvětluje Valentová. Co se liší, je legislativa a prostředí. Znamená to, že pokud má dojít ke zlepšení, změna musí být zkrátka systémová.

Ministerstvo dopravy například připravilo dlouho očekávanou novelu zákona o silničním provozu, která má přinést mimo jiné také změny v pokutách a bodovém systému. Podle odhadu ministerstva by mohla začít platit nejdříve na začátku roku 2022.

„Jdeme po vzoru západních zemí, kde v současnosti kladou větší důraz na nejčastější prohřešky, jako je nevěnování se řízení kvůli telefonování, vysoké překročení rychlosti, alkohol za volantem. Přísněji se tak postihuje záměrné porušování předpisů, kdy cílem je vyloučit takzvané piráty silnic z provozu,“popsal změny ministr dopravy Karel Havlíček.

Zatímco třeba špatné parkování má být dražší ve správním řízení maximálně o dva a půl tisíce, jízda na červenou nebo ignorování zákazu u železničního přejezdu by měly poskočit až na dvacet pět tisíc korun. V současnosti přitom za tyto prohřešky hrozí nanejvýš pět tisíc korun.