Prezident Kosova obviněn z válečných zločinů
Kosovský prezident Hashim Thaçi je mezi deseti osobami, které prokurátor zvláštního tribunálu v Haagu obžaloval z válečných zločinů a ze zločinů proti lidskosti včetně téměř stovky vražd. Oznámil to včera prokurátorův úřad.
Zvláštní tribunál pro Kosovo byl po mnoha odkladech a silném nátlaku mezinárodního společenství na kosovské představitele schválen v roce 2015. Soudí bývalé velitele povstalců z Kosovské osvobozenecké armády (UÇK), která koncem 90. let vedla ozbrojený boj za odtržení tehdejší jihosrbské autonomní oblasti Kosovo.
Ve včerejším prohlášení prokurátora tribunálu se uvádí, že Thaçi a dalších devět podezřelých „jsou trestně zodpovědní za téměř 100 vražd“.
Na svědomí mají podle dokumentu i další oběti z řad kosovských Albánců, Srbů a Romů a také politických odpůrců. Těch
HAAG
se týkají další body obžaloby spojené s mizením lidí, proti nimž bylo použito síly, s pronásledováním a s mučením.
Thaçi patřil za ozbrojeného boje proti srbským silám v letech 1998 a 1999 k velitelům UÇK. Vedle něj je ve skupině obžalovaných rovněž bývalý předseda kosovského parlamentu a vůdce opoziční Demokratické strany Kosova (DSK) Kadri Veseli, který také patřil k velitelům povstaleckých oddílů.
Další z bývalých velitelů UÇK, expremiér Ramush Haradinaj, byl do Haagu k tribunálu pozván dvakrát jako svědek, ale není zřejmé, zda je teď mezi obžalovanými.
Obžalobu musí nyní ještě před zahájením procesu potvrdit speciálně pověřený soudce.
Prokurátor obžalobu vznesl po dlouhém vyšetřování a v prohlášení vyjádřil přesvědčení, že „může dokázat všechna obvinění nade vši pochybnost“.
Prokurátor přitom obvinil Thaçiho a Veseliho z opakované snahy „mařit a podkopávat“práci tribunálu.
Zvláštní tribunál pro Kosovo je sice považovaný za kosovský justiční orgán, ale tvoří ho mezinárodní soudci a je financován Evropskou unií. Především kvůli zajištění bezpečnosti svědků má sídlo v nizozemském Haagu. Několik lidí svědčících proti bývalým velitelům UÇK totiž už dříve za podezřelých okolností zemřelo.
Priština se vytvoření speciálního soudu velmi dlouho bránila a souhlasila až v roce 2015 po silném mezinárodním tlaku. Ten se vystupňoval zejména po zveřejnění zprávy Rady Evropy v roce 2010 o vážných podezřeních týkajících se násilí a zabíjení páchaného členy UÇK na srbských a romských zajatcích, ale také na Albáncích, kteří nepodporovali separatisty. (ČTK, zah)