Studny jsou plné, léto je může vysát
Červnové deště pomohly mělkým vrtům, sucho dál trápí Ústecko a Břeclavsko
Zatímco loni touto dobou byl na většině území Česka stav vod ve studnách výrazně podnormální, letos je situace mnohem lepší. Díky dešťům se studny opět plní.
Momentálně to vypadá, že se katastrofické scénáře nejhoršího sucha za posledních 500 let nenaplní.
Jen za týden od 15. do 21. června spadlo na našem území v průměru 49 milimetrů srážek, což odpovídá 277 procentům normálu pro toto období.
„Ke zlepšení stavu podzemních vod došlo zejména v posledních dvou týdnech, v porovnání s předchozími extrémně suchými roky 2018 a 2019 je letošní červen nejpříznivější,“srovnává Anna Lamačová z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Nejlépe jsou na tom se stavem hladiny vody v mělkých vrtech na Pardubicku a na Vysočině. Tam dosahuje hladina dokonce nadnormální úrovně. Bohužel – právě tato oblast si odnesla z vydatných dešťů také nejvíce následků v podobě vytopených domů a poničených silnic.
V jihozápadních, západních Čechách a na severu Moravy pak dosahuje hladina podzemních vod normální úrovně, naopak sucho pořád trápí většinu jižní části republiky, Ústecko a Broumovsko.
Nejvíce je deficit vody ve studnách patrný na Břeclavsku, kde převažují flyšové horniny se zhoršenou propustností, a na Broumovsku.
„U nás sice pršelo, ale byl to drobnější déšť. Jsme ve srážkovém stínu,“zdůvodňuje Marcela Žouželková, vedoucí odboru životního prostředí v Broumově. „Naštěstí jsme zatím nijak nemuseli omezovat odběry vody, ale budeme situaci dál sledovat,“dodává.
Déšť prozatím bude pokračovat i o víkendu. Silné bouřky a přívalové deště zasáhnou dnes východní polovinu země, na víkend meteorologové hlásí sice tropické teploty, ale s přeháňkami a bouřkami.
Záležet však bude na létě. Jestliže se naplní obavy z dalšího extrémně teplého a suchého léta, studny vyschnou. „Všichni teď budou mít vody relativně dost, ale bude to jen na krátkou dobu. Situace se určitě zlepšila, ale že by bylo vyhráno, se říct nedá,“říká starosta Jesenice na Rakovnicku Jan Polák.
Součástí města je obec Bedlno, která je ukázkovým příkladem toho, jak to vypadá, když ve studnách téměř není voda.
Bez nadsázky, v Bedlně je každá kapka vzácností. „Ráno se ve vaně osprchujete a vodu z vany nevypustíte, protože ji použijete na spláchnutí záchodu nebo zalévání květin,“přibližuje Polák, jak místní s vodou hospodaří.
Všichni na zahradě mají nádoby na dešťovou vodu. Pro pitnou si chodí lidé s kýbly či kanystry do vodní nádrže, kterou si obec objednala od Správy státních hmotných rezerv.
Díky dešťům jim teď hladiny ve studních sice stouply, voda z nich je však pouze užitková, k umývání ji využijí, pro vodu na vaření a na pití si musí dál docházet.
„Takže se to díky dešti u nás podařilo zlepšit opravdu jen mírně. A jestli udeří v červenci a srpnu předpovídaná vedra, zase se to vrátí do stejné situace,“dodává.
Chladnější začátek prázdnin
Meteorologové zatím vydali předpověď počasí do 19. července. První dva červencové týdny budou spíše chladnější s denními teplotami dosahujícími jen 24 stupňů, teplejší má být až týden od 13. do 19. července. Pozitivní zprávou pro majitele studní je však především to, že meteorologové očekávají průměrné srážky. To znamená, že v každém týdnu napadne zhruba 10 až 20 milimetrů.
Podle meteorologů propršené poslední týdny pomohly zlepšit situaci především v půdě do jednoho metru, kde sucho prakticky vymizelo, v případě podzemních vod se stav mění pouze pozvolna.
Krátkodobé prognózy jsou sice pozitivní, ale právě teď rostliny spotřebovávají nejvíce vody, šance na dlouhodobější doplnění podzemních zásob je tak malá.
„Během vegetační sezony dochází k významnému odčerpávání vody z půdy vegetací a k doplňování zásob podzemních vod dochází pouze minimálně,“vysvětluje meteoroložka Anna Lamačová.
Při prudkých bouřkách a dešti s velkou intenzitou navíc dojde k rychlému nasycení vrchních vrstev půdy a většina vody odteče povrchovými toky a do podzemí se zasákne jen minimum vody.
„Pro doplňování podzemních vod je důležité především období mimo vegetační sezonu, od podzimu do jara, a to zejména na jaře v období jarního tání sněhu, kdy podzemní vody dosahují svého obvyklého maxima,“upozorňuje meteoroložka Lamačová. Zjednoduše řečeno, jestli bude sucho pokračovat i v příštích letech, nevyřeší to letní deště, ale pořádná vrstva sněhu – a to nejen na horách, ale i v nížině.
Z vrchních vrstev nasycené půdy prosakuje voda do spodních vrstev jen pomalu, a zlepšení stavu podzemních vod je proto zatím patrné pouze u studní a mělkých vrtů používaných meteorology. Hlouběji se zatím voda nedostala, jako příklad meteorologové uvádějí prameny, které zpravidla reprezentují hlubší oběh podzemních vod, tam se změny projevují se zpožděním několika týdnů i měsíců. Ty zatím na řadě míst zůstávají vyschlé nebo s minimem vody.
Rozporuplné pocity zemědělců
Déšť sice zalil pole i zahrady, ale intenzivní srážky měly bohužel i negativní dopady. V místech, kde došlo k rozlití vody na zemědělskou půdu, mohlo dojít k polehnutí a podmáčení porostů, k odnosu ornice a k rozvoji plísní. „Povodňové stupně byly vyhlašovány i v oblastech s intenzivní zemědělskou a zelinářskou výrobou, jako například v Polabí nebo na Hané,“vysvětluje Lenka Hájková z oddělení biometeorologických aplikací ČHMÚ. Zato na lesy měly srážky pozitivní vliv. Déšť se dostal i pod stromy a vzhledem k předchozímu suchu je vysoká retenční kapacita půdy. Déšť zpomaluje vývoj kůrovce a mokro a chlad nemají ráda ani klíšťata.
A radovat se mohou i alergici. „Pro alergika je situace při výskytu deště příznivější, pyl je při srážkách vymyt z atmosféry,“potvrzuje Hájková.