Kdo pošle pro vysvědčení dítě, přijde o ošetřovné

V tomto pololetí děti chodily do školy jen šest týdnů. Učitelé jejich práci hodnotili úplně jinak než dříve.

Ošetřovné – dávka pro rodiče, kteří musejí kvůli zavřeným školám doma hlídat menší děti – lze čerpat až do 30. června. K tomu, aby rodič o část této dávky přišel, stačí málo. Třeba aby škola vyhlásila na závěr roku ředitelské volno. Nebo aby si dítě skočilo do školy pro vysvědčení, byť jen na pár desítek minut.

Na webových stránkách to ministerstvo práce a sociálních věcí výslovně uvádí. Pokud se dítě vypraví do školy pro vysvědčení, nárok na ošetřovné za daný den pečující osoba ztrácí.

„Ošetřovné má nastavená pravidla, nelze je ohýbat. Ve chvíli, kdy se školy otevřely formou hlídání a rodiče do nich dítě posílali, nárok na ošetřovné jim zanikl. Proto je logické, že to samé platí i pro den vysvědčení,“říká tisková mluvčí ministerstva Kristýna Křupková. Stejným pravidlům podléhají i ředitelská volna: ošetřovné se za tuto dobu nevyplácí.

Dětem začínají prázdniny. Některým právě dnes, některým až v úterý – a jiné mají volno už od 10. března. Kvůli koronaviru mnozí žáci chodili letos v druhém pololetí do školy jen šest týdnů.

Proto i letošní vysvědčení jsou svým způsobem výjimečná. Propadat by se mělo jen vzácně, učitelé by měli být shovívaví. „V této složité situaci dětí i rodin doporučujeme vždy konat ve prospěch žáků. Hodnocení výchovných předmětů pak považujeme za zbytné,“vysvětlil ministr školství Robert Plaga při vydávání vyhlášky, která upravovala letošní vysvědčení.

Školy si jeho vyhlášku vyložily po svém. „U našeho nejmenšího mě mrzí, že jeho učitelka opsala známky z prvního pololetí z hudební výchovy. V 1. pololetí měl dvojku, pak do března žádnou známku, a teď má proto dvojku,“popisuje matka osmiletého školáka.

Známky jen do března

Taková přísnost je ale letos spíše výjimkou. Na začátku se děti a rodiče sice obávali toho, že si žáci nebudou moci opravit špatné známky, které schytali v zimě. Teď naopak některé mrzí, že se letošní vysvědčení k přijímačkám na střední školy počítat nebude. Známky mají lepší.

Podle vyhlášky má být na konci školního roku primárně výsledkem známek, které děti dostaly od února do začátku března. Učitelé mohou podpůrně započítat výsledky za minulé období či přihlédnout k aktivitě během domácí výuky. Letošní vysvědčení se nesmí počítat do přihlášek na střední školy. Učitelé nesmějí nechat dítě propadnout jen na základě neaktivity během výuky na dálku. Ministerstvo nabádalo učitele k formativnímu hodnocení, tedy ke zpětné vazbě o tom, jak se dítě zlepšuje. Dávat známky za úkoly z domova nemusí být úplně objektivní.

Koneckonců i kantoři uznávají, že pochvalu si zaslouží i rodiče. Na některých školách na popud svých učitelů psaly děti svým rodičům proto vysvědčení. Hodnotily trpělivost i přípravu svačiny.

Tři století pěti stupňů

I když byl letošní školní rok výjimečný, revoluce ve známkách se nakonec nekoná.

„Já si myslím, že ze začátku bylo dost škol poměrně připraveno hodnotit slovně, ale postupem doby si to podle mě některé školy rozmyslely, protože zjistily, že bude jednodušší zůstat u systému, kterým se hodnotilo doteď,“řekl pro ČTK předseda Asociace ředitelů základních škol Michal Černý.

Ostatně vysvědčení s jedničkami, dvojkami, trojkami, čtyřkami a pětkami má obrovskou tradici, děti je dostávají už od roku 1884. Do té doby se běžně vedle známek používalo i slovní hodnocení, které učitel připojil vedle známky, jindy jím známku zcela nahradil.

„Žák byl tak kupříkladu v matematice „slabý v každém ohledu“. Používání polovičních známek bylo na gymnáziích zakázáno v roce 1866,“doplňuje Jana Bartošová z Národního pedagogického muzea a knihovny Jana Ámose Komenského, kde se historií školství zabývají.

„Pětistupňová klasifikace vydržela dodnes, až na výjimku v době nacistické okupace, kdy byla podle německého vzoru v roce 1943 zavedena šestistupňová klasifikace,“popisuje.

O známkování se diskutovalo i za minulého režimu. Bartošová připomíná, že zastaralostí postupů hodnocení se zabývalo ministerstvo školství už v šedesátých letech a na toto téma nechalo udělat i průzkum na školách. Přestože z něj vyplynulo, že učitelé i žáci preferovali známky doplněné slovním hodnocením, revoluce se nekonala ani tenkrát.

Letos se ostatně spekulovalo o tom, že by vysvědčení mohlo ministerstvo zrušit úplně. To se ani v minulosti snad nikdy nestalo. S výjimkou dob, kdy se v českých školách v německých oblastech ještě za Rakouska-Uherska stávkovalo kvůli špatným podmínkám.

V této složité situaci dětí i rodin doporučujeme konat ve prospěch žáků.