U Trumpa Polský prezident chce víc vojáků USA
Duda v prvním kole zřejmě nezvítězí, ale zůstává favoritem.
Boj o post hlavy státu míří v Polsku do finále. Prezidentovi Andrzejovi Dudovi se v nedělních volbách postaví celkem deset soupeřů. Jeho naděje na vítězství už v prvním kole se ale po odložení hlasování, které způsobila pandemie koronaviru, asi rozplynuly.
Snahu obhájit úřad mu komplikuje především varšavský primátor Rafal Trzaskowski, který kandiduje za opoziční Občanskou platformu. Do volebního klání se sice zapojil na poslední chvíli, očekává se však, že právě on by se o dva týdny později mohl utkat s Dudou ve druhém kole. Zatím na prezidenta v preferencích silně ztrácí, nicméně má největší šanci se s ním dostat do druhého kola, kde by možná mohl být souboj o něco vyrovnanější.
Podle sondáží by stávající hlavu státu, která je důležitým spojencem vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), mohlo v neděli podpořit zhruba 41 procent voličů. Prezidentův hlavní protivník Trzaskowski by mohl získat 27 procent hlasů. Ze zbylých vyzyvatelů se alespoň na desetiprocentní hranici dotahuje jen televizní moderátor známý například ze zábavního pořadu Polsko má talent Szymon Holownia.
Americká armáda i LGBT
Ve snaze získat na poslední chvíli další body mezi polskými voliči vyrazil Duda ve středu, jen pár dní před hlasováním, na zahraniční cestu do Bílého domu, kde si měl vyjednat posílení americké vojenské přítomnosti v Polsku s prezidentem Donaldem Trumpem. Ten sice slíbil, že se část amerických vojáků po plánovaném stažení z Německa přesune do Polska, ale nabídl mu jen málo konkrétní sliby. Není tak jasné, zda schůzka nakonec kýžené ovoce přinese.
Předvolební kampaň přitom v Polsku nabyla spíše negativního rázu a točila se zejména kolem tématu ochrany tradičních hodnot, jako je například rodina. Osmačtyřicetiletý Duda, který zastupuje především konzervativní voliče v silně katolické zemi, se ostře vyjadřoval zejména vůči LGBT komunitě (tedy vůči lesbám, gayům, bisexuálům a transgenderovým osobám). Poprask vyvolal zejména výrokem, v němž hnutí na ochranu jejich práv označil za ideologii, která je „možná více nebezpečná než komunismus“. Když si za to vysloužil kritiku i v zahraničí, bránil se, že média vytrhla jeho slova z kontextu.
Soupeři prezidenta sice jeho útočnou rétoriku odsoudili, postupovali však velmi obezřetně, aby se vyhnuli obviněním z přílišného hájení homosexuálů. Výjimkou byl jen europoslanec Robert Biedroń, který se jakožto první polský politik otevřeně hlásí ke své homosexuální orientaci. Podporu si ale získal jen u čtyř procent Poláků.
Bez konkrétních slibů
Kandidáti nicméně podle komentátorů tentokrát šetřili příliš konkrétními předvolebními sliby. Trzaskowski se soustředil zejména na propagaci sebe jakožto osobnosti a kritici mu tak mimo jiné vyčítali, že na svém webu informuje veřejnost více o své rodině a psovi než o politickém programu. Vytvořit se přitom snažil image silného nezávislého kandidáta, který je ochotný uzavírat s vládou kompromisy, ale zároveň se proti ní i vymezit.
Největší výzvou pro Trzaskowského zůstávají lidé z menších měst a venkova, kteří tvoří většinu polské populace a s nimiž se Duda ztotožňuje. Prezident během svého mandátu podpořil mimo jiné štědré vládní sociální politiky, což vedlo například ke zvýšení důchodů či příspěvků na dítě.