ČEZ rozdělí zisk. Státu vyplatí 12,8 miliardy
Valná hromada polostátní energetické firmy bude schvalovat dividendu.
Ch vílemi to bývá zábavné, chvílemi spíše smutné. Občas plné relevantních informací, pak zase dlouho nuda. Ale hlavně to bývá zdlouhavé. Jednání valné hromady ČEZ, které odstartuje v pondělí v deset dopoledne, často trvá desítky hodiny. Loni se akcionáři rozcházeli až druhý den dopoledne. A ani letos nebude zřejmě hotovo během chvilky. Jednání navíc zkomplikují nutná hygienická opatření.
Vyvrcholením setkání akcionářů bývá schválení výše dividendy, kterou ČEZ vyplatí akcionářům z loňského zisku. Vedení firmy navrhlo, že ho rozdělí téměř celý (očištěný o mimořádné vlivy). Na jednu akcii to dělá 34 korun, celkem tedy firma vyplatí 18,3 miliardy korun. Stát, který ovládá 70 procent firmy, dostane 12,8 miliardy. O 40 procent více než loni.
Může si to ČEZ vůbec dnes dovolit? Vždyť například francouzské energetické podniky Engie a EdF se dalšího vyplácení dividend chtějí kvůli dopadům koronaviru zdržet. Většina evropských energetik si pak stanovila méně ambiciózní dividendovou politiku a akcionářům posílá obvykle méně než 75 procent čistého zisku. U ČEZ je to mezi 80 a 100 procenty. A o změně se neuvažuje.
„Představenstvo vycházelo nejen z platné dividendové politiky, ale i z detailní rozvahy budoucích finančních potřeb. ČEZ má dostatek finančních zdrojů a má přístup k dalším zhruba 36 miliardám korun komitovaných úvěrových rámců. Můžeme si tedy dovolit i letos nadstandardní výplatu dividend,“říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Dobré finanční zdraví firmy potvrzují ratingové agentury. A výše dividendy je z pohledu finanční kondice ČEZ v pořádku také podle analytiků, které MF DNES oslovila. „Ziskovost firmy se odrazila ode dna, v roce 2019 dosáhla výrazných růstů a i přes aktuální recesi předpokládám navýšení zisků za letošní rok. Jasnou kotvou hospodaření bude další zhruba 18procentní růst prodejních cen silové elektřiny,“říká analytik Fio banky Jan Raška.
„ČEZ čeká růstové hospodaření. A generuje dostatek hotovosti, aby dokázal platit dividendu podle platné dividendové politiky. Z cílů na rok 2020 vyplývá, že příští rok by se mohla dividenda pohybovat v rozmezí 35 až 40 korun na jednu akcii,“uvádí analytik Komerční banky Bohumil Trampota.
Proti aktuální výši dividendy nic nemá ani velký kritik vedení firmy a zástupce menšinových akcionářů Michal Šnobr. Zamýšlí se jen nad tím, proč si stát ve chvíli, kdy plánuje na letošek půlbilionový schodek státního rozpočtu, neřekne o víc. I to by prý firma unesla.
Šnobr chce nicméně předložit změnu koncepce podnikatelské činnosti firmy. „Víme, že máme jen jedno procento akcií a že nás majoritní vlastník nakonec přehlasuje. Ale ač to může vypadat jako boj s větrnými mlýny, chceme stále upozorňovat, že se veřejně znásilňují práva menšinových akcionářů,“prohlašuje Šnobr.
Usiluje mimo jiné o doplnění bodu, podle něhož by investice přes 20 miliard korun, které mají být učiněny na základě dohody mezi státem a ČEZ či podle požadavků státu, nebyly v souladu s podnikatelskou koncepcí. Výstavba nového jaderného bloku v Dukovanech prý může být nad možnosti firmy.
Podle analytiků nemá mít projekt výstavby jaderného bloku v příští dekádě zásadní dopad do hospodaření firmy. „Aktuálně potenciální výstavbu nového jádra nevnímám jako fundamentální hrozbu a neměla by mít negativní dopad do vývoje ceny akcie ČEZ,“říká Raška. Neměla by podle něj ani ovlivnit objem budoucích dividend.
„Pokud se dostaneme i k realizaci druhé fáze, tak s největší pravděpodobností vzroste zadlužení a může dojít k omezení výplaty dividend. Strašák nových jaderných bloků je důvodem, proč jsou akcie ČEZ podhodnocené. A to přesto, že stát poskytne garance včetně put opce, kdy bude ČEZ moci projekt prodat státu (za náklady),“dodává Trampota.
„Chceme omezit volné toky peněz bez jakékoliv kontroly. V případě nového bloku v Dukovanech by šlo o přesuny skoro většího objemu majetku, než je tržní kapitalizace ČEZ,“upozorňuje Šnobr.
ČEZ aktualizoval podnikatelskou strategii na loňské valné hromadě, pro její znění bylo přes 98 procent přítomných hlasů. „Od té doby nenastaly zásadní změny pro změnu koncepce,“tvrdí mluvčí firmy Kříž.
Kontrolu představenstva v rámci konkrétních projektů či investic mají akcionáři společnosti možnost vykonávat prostřednictvím dozorčí rady. Tu mají nově doplnit dva noví členové – bývalý šéf amerického koncernu GE pro Evropu Peter Stračár a Vladimír Černý, starosta Rouchovan, v jejichž katastru částečně leží Jaderná elektrárna Dukovany.
Letošní valná hromada proběhne v přísném režimu. Všem bude při vstupu změřena teplota, akcionáři budou muset mít v sále roušky a všechny sdílené mikrofony se budou po každém vystoupení dezinfikovat. Do budoucna pak ČEZ chystá úpravy jednacího řádu, aby průběh valné hromady byl svižnější, ale aby zároveň ponechal akcionářům právo „interpelovat“vedení firmy.