Pražané stále více šetří vodou

Vztah Pražanů k vodě se mění. Obyvatelé hlavního města více šetří. Omezili například zalévání zahrad, mytí aut nebo praní.

V Praze a jejím okolí panuje i přes silné deště sucho a krajina má problém zadržovat vodu. Pražané však podle průzkumu, který si nechaly vypracovat Pražské vodovody a kanalizace (PVK), nouzi o vodu nepociťují. Dvě třetiny z nich jsou přesvědčeny, že vody je ve městě dostatek. Sucho je dle jejich mínění větším problémem v jiných částech České republiky. Zároveň u obyvatel hlavního města převažuje názor, že je do budoucna potřeba snížit spotřebu vody a míru jejího znečištění.

Většina pražských obyvatel se tedy nějakým způsobem snaží šetřit vodou. Běžně třeba používají úsporné spotřebiče a snaží se maximálně využít jejich kapacitu. „Nejčastěji používané jsou pákové baterie, které najdeme v 95 procentech domácností. Dále lidé dbají na to, aby zapnuli myčku nebo pračku, až když jsou plné, a také poměrně často používají zařízení WC stop,“upřesňuje Miloš Rybáček z agentury IBRS, která výzkum pro PVK prováděla. Ve srovnání s předchozími lety je navíc patrné, že narostla snaha neplýtvat vodou. Od roku 2016 se například zvýšil počet lidí, kteří při čištění zubů používají kelímek nebo zavírají kohoutek během mytí rukou.

Klesla i spotřeba vody používané k zalévání rostlin nebo mytí aut. Venkovní zahrádky kropí Pražané oproti minulým letům pouze jednou týdně a auto na zahradě myje asi o 30 procent méně lidí než v roce 2016. Zmenšila se i četnost praní, pračku v hlavním městě si obyvatelé pouštějí zhruba každé tři dny. „Frekvence praní oproti roku 2018 klesla. Stejně jako dříve však roste přímo úměrně s počtem členů domácnosti,“doplňuje Rybáček. Množství ušetřené vody se také zvětšuje s rostoucím počtem myček, které se stávají stále častějším domácím spotřebičem. „Dnes ji vlastní už více než polovina pražských domácností. Myčku najdeme spíše u vícečetných rodin, majitelů rodinných domků a lidí s vyšším vzděláním,“upozorňuje Rybáček. Mytí nádobí v dřezu je častější u obyvatel bez maturity v domácnostech s menším počtem členů.

Ženy si oblíbily kohoutkovou

Velké popularitě se stále těší voda z kohoutku. Běžně ji pije stále víc lidí, a to zejména žen. „Průzkum potvrzuje dlouhodobě vysokou oblibu kohoutkové vody. Pravidelně ji dnes pije 85 procent Pražanů,“zdůrazňuje Marcela Dvořáková, ředitelka komunikace Pražských vodovodů a kanalizací. Co se týče vody spotřebované na koupání a sprchování, její množství zůstává po několik let zhruba stejné. V oblibě však jednoznačně vítězí sprchování nad koupelemi.

Průzkum se snažil přijít i na to, jestli Pražané dobře vědí, co všechno do kanalizace mohou vypustit. Správné typy odpadů, které patří do stokové sítě, určily tři čtvrtiny respondentů. Ovšem zhruba dvacet procent z nich nedokázalo správně zařadit látky, které do nich nepatří. Zbytky jídel, léky nebo oleje do kanalizace nesprávně vypouští asi pětina dotázaných.

Obyvatelé hlavního města vodou poměrně šetří a zatím jí mají dost. „Aktuálně by měla být spotřeba vody pro Prahu pokryta,“říká Kateřina Černý Pixová, proděkanka Fakulty životního prostředí, ČZU. „Určitě pro účely přímé spotřeby vody pro občany. Tato situace se však může rychle změnit, pokud nastane delší období bez deště a vzrostou letní teploty. Pak může nastat problém s vodou pro zeleň a další účely.“Hrozba sucha nyní spočívá především v nedostatku vláhy pro městské rostlinstvo, které je nesmírně důležité pro zajištění snesitelných životních podmínek v zastavěných územích. „Jde o udržení vegetace v městském prostředí, která bude v souvislosti s klimatickou změnou mít vzrůstající nároky na závlahu. Udržení mikroklimatu je zásadní, a to není možné pouze prostřednictvím závlahy z vodovodní sítě. Na to není vodohospodářská soustava dimenzována,“vysvětluje Václav Hradílek z Katedry vodního hospodářství a environmentálního modelování ČZU. Praha proto buduje nebo připravuje různá opatření, která pomohou zadržet vodu na území města. Jedná se například o stavbu retenčních nádrží, obnovu rybníků nebo revitalizaci vodních toků. „Opatření na zadržování vody v urbanizovaném prostředí města rozhodně nejsou přehnaná, naopak máme stále co dohánět,“komentuje situaci náměstek primátora pro životní prostředí Petr Hlubuček.

„Musíme se připravovat na to, že problémy se suchem budou za deset nebo více let intenzivnější než dnes. Všichni bychom měli šetřit vodou. Každý z Pražanů, kdo má možnost zachytávat dešťovou vodu, by tak měl činit a využívat ji například na zalévání,“dodává.

Částečně šetřit se obyvatelům hlavního města daří už dnes, i když se pouštějí jen do malých změn a velkým investicím do úsporných spotřebičů zatím moc nefandí. „Žádná nákladná opatření, jako je třeba instalace drahých úsporných baterií, Pražané nedělají. Ale v každodenním životě, když lidé mohou, tak šetří. Oproti předchozím letům třeba tak neplýtvají vodou, aby se jim lesklo auto,“dodává k výzkumu jeho vyhodnotitel Tomáš Horejsek z agentury IBRS.