Air France poslaly superjumbo na vrakoviště
Vpátek odpoledne skončila (ne)slavná éra superjumba A380 v barvách francouzského dopravce Air France. Poslední, už nekomerční let, neplánovaně zrežíroval koronavirus. Původně měl totiž čtyřproudový letoun, který na palubě unese až 800 pasažérů, sloužit národnímu dopravci ještě dva roky.
Předčasné ukončení provozu
Po průměrných devíti letech života tak posílají Air France největší airbusy na vrakoviště. Ve srovnání s řadou jiných letadel, která ve flotile světových aerolinek slouží i desítky let, je to velmi krátký čas.
O ekonomickém neúspěchu A380 se všeobecně vědělo, pandemie koronaviru však jeho konec v tomto případě ještě urychlila. Francouzský dopravce chtěl mít obry ve flotile až do roku 2022.
Konec A380 vyhlížejí delší dobu i jiné aerolinky ve světě. V případě Air France je to však konec symbolický, protože se v listopadu 2009 stala první firmou v Evropě, která stroje do ostrého provozu nasadila, a zároveň šlo o aerolinku z mateřské země, odkud airbusy pocházejí.
Jejich první komerční let Air France odbavila 23. listopadu 2009 na lince z Paříže na newyorské letiště JFK. Komerční derniéra se odehrála 23. března 2020 na lince z Johannesburgu do Paříže, pak kvůli koronaviru provoz utichl.
Včera v půl čtvrté odpoledne tento stroj odstartoval z pařížského letiště pojmenovaného po prezidentovi Charlesi De Gaulleovi naposledy, ale už bez civilních cestujících. Na rozloučenou obkroužil Francii a po dvou hodinách měl naplánované přistání opět v Paříži.
Nedokázal konkurovat
Pro Airbus představuje tento „inženýrský zázrak“jednoznačně fiasko. V devadesátých letech, kdy začal vývoj A380, se letecký trh od toho současného v mnohém lišil. Přímá spojení do cílových destinací tehdy byla výjimkou a při dlouhých letech se muselo často přestupovat. Linky, pro které byl letoun vyvíjen, spojovaly pouze tzv. huby, velká letiště celosvětového významu.
Z těch pak do okolí létala mnohem menší letadla s krátkým doletem, která do- pravila ces- tující do cíle cesty. S postupující dobou a technologickým pokrokem se však ochota cestujících přestupovat zmenšila. Ohromné stroje, které měly převážet masy cestujících z jednoho ohromného letiště do druhého, jsou tak postupně nahrazovány menšími stroji, které nabízejí přímá spojení až do cíle.
K tomu se váže i dolet letadel. Když se začínalo s vývojem obřího airbusu, mohly si let bez mezipřistání na dlouhé vzdálenosti dovolit často jen opravdoví létající obři. Malá letadla zpravidla nebyla schopna obsluhovat tak dlouhé linky, jako A380 nebo jeho konkurent Boeing 747.
To se však změnilo. Menší letadla, jako A350, A330neo nebo Boeing 787 – Dreamliner, mají podobný dolet, jako jejich větší „bratři“. Navíc mají jen dva motory – přestože byly motory Rolls-Royce Trent 900, které A380 má, tehdy předním výdobytkem techniky, na novější pohony nestačí. A to jak co se týče hlučnosti, tak spotřeby paliva. Neochotou pasažérů přestupovat v hubech na kratší lety však potíže obřích letadel nekončí. Je totiž relativně obtížné naplnit velký letoun do plné kapacity. Ta u A380 mohla dosahovat až 853 lidí a v průměru se většinou pohybovala kolem 530. Vypravit obrovské letadlo, které je poloprázdné, se aeroliniím prostě nevyplatí. To je další z důvodů, proč se začaly přesouvat k menším variantám. Tím si však A380 vytvořil konkurenci i ve vlastních řadách – výše zmíněné A350 a A330neo.
Cena letounu A380 se v průměru pohybovala kolem deseti miliard korun. Kromě toho byla jeho spotřeba paliva ohromná, a to i přesto, že se podle některých zdrojů v přepočtu na pasažéra pohybovala níže než u některých hybridních automobilů.
Čtyřicet tisíc startů
Jeho nevýhody shrnul generální ředitel Air France Ben Smith loni na konferenci Mezinárodní organizace pro civilní letectví (IATA). „Letadlo je těžké. Nastupování spolu s přistavováním speciálních mostů trvá dlouho, výdej kufrů trvá dlouho a stroj spotřebovává více paliva. Provozně to není nejlepší letadlo, které je možné použít,“konstatoval šéf společnosti, která již kvůli pandemii čínské chřipky oznámila rozsáhlé propouštění.
Superjumbo v barvách francouzské vlajky celkově absolvovalo na 40 tisíc letů a přepravilo 18 milionů cestujících.