Velké řeči, nebo velká anexe?
Izrael i svět v napětí. Jasno bude ale nejspíše až ve chvílí, kdy by vše mělo začít, tedy 1. července.
Bude to 30 procent Západního břehu, jen 25 procent, anebo nic? Zatím jsou to jen dohady. Anexe je teď v Izraeli jedním z nejčastěji skloňovaných slov poté, co další vláda Benjamina Netanjahua složila letos v květnu přísahu. OSN, arabské státy a Evropská unie varují a protestují, vypadá to ale, že Netanjahu se nakonec rozhodne podle toho, co řekne Donald Trump.
Přičemž anexe Jordánského údolí příliš vášní mezi Izraelci nevzbuzuje. Často je vnímáno jako oblast, která je zásadní pro bezpečnost země. Je to jakýsi přírodní val u Mrtvého moře, přes který se tanky, které by přijížděly z východu, jen tak nedostanou. Ale s izraelskými osadami je to jiné. Tady se Izraelci neshodnou, nicméně 52 procent podle květnového průzkumu je pro.
Příprava na další intifádu
Netanjahu se hájí, že jedná podle Trumpova mírového plánu. Ten zčásti překresluje dosavadní mapu, na které by měl vzniknout palestinský stát. Zatímco někde Palestincům ubírá, jinde jim přidává kus dosavadního Izraele.
Jenže zatímco Izrael na plán kývl, Palestinci nikoli. „V Jeruzalémě to bude koncem června nebezpečné,“ varoval mě už před měsícem Ilan, můj známý z Tel Avivu. Jako řada dalších v byznysovém centru země má strach z dalšího výbuchu násilí. Ostatně televize Channel 12 už asi před dvěma týdny informovala, že izraelská armáda se chystá i na to, že nastane „válečný stav“. Tedy nevylučuje, že Palestinci v reakci na anexi rozžehnou další intifádu doprovázenou sebevražednými pumovými útoky.
„Ať si klidně vybuchují v autobusech. Nic tím nezmění,“mávne rukou asi šedesátiletý Pinchas. Netanjahua volil, anexi podporuje. Ani se neptám, jestli se nebojí. Patří k těm, kdo autobusem nejezdí. O hodinu dřív se chlubil, že v létě dostane portugalské občanství a kupuje si dům v Německu. Jako Žid, jehož rodina přišla do Izraele v polovině minulého století z Maroka, u portugalských úřadů podle všeho uspěje.
Ale není to jen strach o život. Podle odpůrců anexe Izrael míří k tomu, že už nebude demokratický a židovský. Padají varování, že anexe části Západního břehu zavře veškeré šance Palestinců na vlastní stát. „Nechápu, co má pravice v hlavě,“říká mi Adi, expert přes IT v Tel Avivu. „Myslí si, že Palestinci ze zabrané Judee a Samaří odejdou jinam a nechají nám to. Ale oni nemají kam jít, oni nikam utíkat nebudou,“dodává. Naráží tak na to, že pokud by Izrael nakonec zabral celé palestinské území, v Izraeli by bylo více muslimů než Židů. A Palestinci by si po prvních volbách prosadili svoje.
List Jediot Achnonot píše o tom, že anektována by měla být jen území, kde žije minimum Palestinců. Podle Trumpova mírového plánu by se pak mohli rozhodnout, zda zůstanou nebo se přestěhují na jiná palestinská území jinde.
Pohnou se palestinští lídři?
Manévrovací prostor je však podle komentátora listu Jediot Achronot malý. Ze Západního břehu, který Izrael drží od šestidenní války, kdy ho napadly arabské státy, se stáhnout nemůže. Hlavně kvůli bezpečnosti. Historické zkušenosti mu dávají za pravdu, například ty s Gazou, kterou po odchodu Izraelců ovládli teroristé. Na druhou stranu není možné mít dvounárodnostní stát, Palestinci nemohou být po zabrání jejich území izraelskými občany. Ale také podle komentátora není možné, aby existoval stát, kde jedna skupina lidí (Palestinci) nemá rovná práva. Je to doslova hlavolam.
Mnozí mluví o tom, že Netanjahu chce anexí rozhýbat palestinské lídry, aby si konečně sedli ke stolu a začali zase jednat. Slovy izraelského velvyslance v USA, aby se přestali živit falešnými iluzemi, že stát Izrael zničí, a uvědomili si realitu. Každé mírové řešení totiž dosud odmítli. Padají ale také varování, že se mírový proces úplně zhroutí.