Chytnem zlatého úhoře? zeptá se Hrušínský
Už jen ten výčet jmen láká. Vlastimil Brodský, Miroslav Horníček, Karel Heřmánek, Jiří Sovák, Rudolf Hrušínský, Josef Somr, Michal Pavlata a mnoho dalších. K nedožitým devadesátinám Oty Pavla, které připadají na čtvrtek 2. července, připravil Supraphon souborné album nazvané Ota Pavel – Povídky.
Zlatí úhoři závěrem
Na dvě CD se ve formátu mp3 vešlo bezmála devět hodin Pavlovy tvorby v podání našich předních herců. První disk obsahuje legendární nahrávky ze sedmdesátých až devadesátých let. Vybrané povídky z klasiky Smrt krásných srnců zde předčítá Horníček s Heřmánkem, části z Jak jsem potkal ryby pak Jiří Sovák. Pětatřicet minut Zlatých úhořů načetl Rudolf Hrušínský. Nahrávka je umístěna na samý konec disku a je jeho jasným vrcholem. Magická otázka „chytnem někdy zlatého úhoře?“zní zde v až nezvykle klidném projevu slavného herce skoro jako motto celého alba.
Vedle těchto skutečně archivních kousků stojí za zmínku i dvanáctidílná Pohádka o Raškovi v devět let staré dramatizaci Jana Jiráně, kde lze vedle Josefa Somra slyšet Jaroslavu Kretschmerovou, Simonu Stašovou či třeba Jiřího Lábuse.
Druhý disk pak obsahuje zcela nové nahrávky připravené speciálně pro toto vydání. Mladá herecká generace se zde vrhla na Povídky ze šuplíku, tedy Pavlovu tvorbu objevenou až v jeho pozůstalosti a publikovanou teprve roku 2004. V četbě se zde střídá trojice Miloslav König, Radúz Mácha a Igor Orozovič a posluchač tak může sám posoudit, jak současní herci z předních scén obstojí vedle notoricky známých hlasů svých vzorů.
Ota Pavel zemřel v necelých třiačtyřiceti už v roce 1973. V 60. letech se proslavil sportovními reportážemi a stal se symbolem jinak opomíjeného žánru. Toto jeho sportovní období na albu reprezentuje zmíněná Pohádka o Raškovi, která však vyšla až v roce 1974. To už čtenáři znali nejslavnější díla, tedy autobiografické knihy Smrt krásných srnců (1971) a Jak jsem potkal ryby (1974). Další známý titul, Zlatí úhoři, vyšel až v roce 1985, ovšem se všemi necenzurovanými texty spatřil světlo světa až po revoluci.
Jiskřivé zjevení
„Jeho povídky vydané v šedivých letech uprostřed hlubokého komunistického marasmu byly i přes brutální cenzurní zásahy jiskřivým zjevením,“píše v bookletu alba publicistka Věra Tydlitátová. O jejich síle se v souborném vydání nyní mohou přesvědčit i dnešní posluchači.