JCDecaux osvobodil soud v kauze reklamy v metru
Soud včera zprostil obžaloby bývalého zástupce starosty Prahy 1 Michala Valentu (ODS), firmu JCDecaux i jejího technického ředitele Tomáše Tenzera v kauze pronájmu reklamních ploch v metru. Dospěl k závěru, že se obžalovaní nemohli dopustit trestného činu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, protože pronájem tzv. citylightů neměl formu veřejné soutěže. Státní zástupce se proti rozsudku na místě odvolal.
„V rovině trestněprávní je zcela jasno. V rovině morální si však obžalovaní musí udělat jasno sami,“konstatovala předsedkyně senátu Obvodního soudu pro Prahu 1 Dana Šindelářová.
Vestibuly za 200 tisíc
Případ se týká pronájmu reklamních ploch ve vestibulu metra Staroměstská, které od městské části Praha 1 získala JCDecaux. Obžaloba tvrdí, že Valenta firmu na základě svých kontaktů na radnici zvýhodnil a získal za to 200 tisíc korun vykázaných jako odměna za konzultační činnosti. V předmětné době byl členem majetkové komise městské části.
„Z provedeného dokazování vyplývá, že předmětný záměr nebyl veřejnou soutěží, a tudíž obžalovaní nemohli svým jednáním naplnit znaky skutkové podstaty žalovaného trestného činu,“uvedla soudkyně. Podle ní „šlo o určitý specifický režim veřejného soutěžení“. „Nemůžeme říct, že JCDecaux byla nějak zvýhodněna, protože bylo prokázáno, že i společnost euroAWK byla v kontaktu s pracovníky městské části Praha 1 a v podstatě si zjišťovala tytéž skutečnosti, které pro JCD zjišťoval obžalovaný Valenta,“podotkla Šindelářová.
Státní zástupce Jan Lelek požadoval pro Valentu dvouletou podmínku a půlmilionový peněžitý trest, pro Tenzera šestiměsíční až roční podmínku a zaplacení 200 tisíc korun státu. Pro firmu chtěl vedle trestu 250 tisíc korun rovněž dvouletý zákaz účasti ve veřejných zakázkách. „Nesouhlasím s právním názorem, že nešlo o veřejnou soutěž,“vysvětlil, proč se odvolal.
„I kdybychom připustili domněnku, že se jedná o veřejnou soutěž, tak obžalovaní nemohli spáchat trestný čin, protože zájemci měli rovné podmínky a nedošlo k žádné diskriminaci. Tyto rovné podmínky jim umožňoval zákon o svobodném přístupu k informacím,“řekla k tomu soudkyně.
Obžaloba vycházela i z odposlechů, které policie získala při prověřování jiného případu. Advokáti obžalovaných tvrdili, že takové nahrávky jsou jako důkazy nepřípustné. Valenta u soudu argumentoval tím, že u většiny záměrů je výslovně uvedeno, že nejde o veřejnou soutěž. Tenzer se hájil tím, že ze své pozice neměl možnost ovlivňovat, jakou cenu za pronájem jeho firma městské části nabídne. (ČTK)