Chátrající hradby uzavřely park
Bašta svaté Ludmily se rozpadá, cestě skrz park Charlotty G. Masarykové brání zábradlí. Opravu bedlivě sledují památkáři.
HRADČANY Omezený je od března přístup do parku Charlotty Masarykové v blízkosti Chotkových sadů, což mrzelo hlavně během minulých slunečných dnů. Tento stav ještě nějakou dobu potrvá. „Chodník uzavřen, poškozena opěrná zeď,“hlásá totiž nápis zavěšený na zábradlí, které přehradilo cestu do parku.
I když zeď už působí opravdu jen jako opěrná, ve skutečnosti jde o mariánské opevnění vybudované za dob Marie Terezie. Místo nepůsobí majestátním dojmem, protože obranný příkop vystřídal park na úrovní okolního terénu, který lemuje zdejší baštu svaté Ludmily, ve které jsou již dávno místo vojenské posádky obytné domy s jednou ambasádou.
Park, který ji lemuje, nemá od roku 2000 jméno manželky prvního československého prezidenta náhodou – Charlotta Garrigue Masaryková v blízkosti tohoto místa jednu dobu žila.
Nejprve příkop, dnes zábradlí
Místo, na které do začátku 20. století bránil v přístupu kolemjdoucím příkop, má dnes zcela jinou překážku, její překonání je ale mnohem snazší. Z vyšlapaného trávníku vedle zábradlí je zřejmé, že zdaleka ne každý zákaz respektuje. Uzavřený chodník slouží ke zkracování cesty například ze směru od ulice Na Valech k zastávce tramvaje Chotkovy sady.
Nestandardní překážky už si také všimli ti, kteří se zabývají kulturou městského prostředí. „Toto zábradlí je záplatováním následků, namísto toho, aby se řešila příčina problému – poškození zdi. Zabránit průchodu není funkční a jen upozorňuje na neudržovaný veřejný prostor,“vysvětluje architektka Karolína Kripnerová z organizace Architekti bez hranic.
Samotný park Charlotty Masarykové náleží pod Prahu 6. „Je sice v naší správě, zeď ale spravuje TSK (Technická správa komunikací, pozn. red.). Ta byla upozorněna policií, že je zeď v havarijním stavu a nebezpečná. TSK následně požádala Prahu 6, zda povolí zabezpečení,“říká mluvčí městské části Ondřej Šrámek. Praha 6 nakonec vydala souhlas s tím, že vše ostatní je již v moci památkářů, kteří budou dohlížet, a TSK, jež bude samotné opravy objednávat.
„Okamžitě po vzniku havarijního
stavu byla zahájena projektová příprava i s ohledem na památkovou ochranu tohoto unikátu. Nyní vše projednáváme, abychom mohli nechat připravit kompletní projekt včetně závazného stanoviska odboru památkové péče magistrátu. V tomto projektu se musí kromě statiky konkrétně vyřešit budoucí použitý materiál, zejména typ cihel a maltových směsí, které budou použity při opravě,“říká mluvčí TSK Barbora Lišková.
Přesné repliky cihel a původních materiálů
Kvůli složitosti projednávání předpokládá Lišková, že letos správa připraví projekt pro stavební povolení a samotná oprava by mohla proběhnou v příštím roce. Práce se přitom neobejdou ani bez dohledu památkářů z Národního památkového ústavu (NPÚ). Pokud bude nutné původní zdivo nahradit částečně novým, budou mimo jiné použity přesné repliky historických cihel.
„Kromě původních materiálů je nutné dodržet i historické stavební postupy. Cílem je zachovat historické zdivo v maximální možné míře, vyměnit pouze lokálně zcela degradované prvky,“říká Andrea Holasová, mluvčí pražského pracoviště NPÚ.
V blízkosti bašty svaté Ludmily je také Písecká brána. V metropoli je jedinou zachovanou barokní hradební branou stojící mimo Vyšehrad. Od roku 1828 od brány vedla první koňská železnice v Praze. Směřovala do lánských lesů a sloužila k přepravě dřeva. I když bylo začátkem 20. století rozhodnuto o demolici brány, nakonec se o její záchranu zasloužili někteří občané a předchůdci dnešních památkářů z Vídně.